GMO - šance pro české zemědělce?

08. srpna 2005, 00:00 - PETR HAVEL
08. srpna 2005, 00:00

GENETICKY MODIFIKOVANÉ PLODINY Zatímco starší členské země Evropské unie odmítají pěstování geneticky modifikovaných plodin, v Česku je postoj veřejnosti poměrně liberální. Tuzemští producenti tedy mohou uspět i za hranicemi.

GENETICKY MODIFIKOVANÉ PLODINY Zatímco starší členské země Evropské unie odmítají pěstování geneticky modifikovaných plodin, v Česku je postoj veřejnosti poměrně liberální. Tuzemští producenti tedy mohou uspět i za hranicemi.

Zastánci geneticky modifikovaných surovin (GMO) argumentují především ekonomickými výhodami - vyššími hektarovými výnosy, přičemž díky odolnosti těchto plodin vůči škůdcům není třeba požívat chemické ošetřovací prostředky. Přínos GMO přiznává biotechnologiím také Světová zdravotnická organizace - vedle ekonomického potenciálu jsou prý schopné zlepšovat lidské zdraví. V posledním bodě tedy tvrdí přesně opak toho, co jako jeden z hlavních argumentů uvádějí odpůrci těchto plodin.

BOJ HNOJIVÁŘSKÝCH A OSEVNÍCH FIREM Starší patnáctka členských zemí Evropské unie produkci GMO zatím poměrně zásadně odmítá. Řada ekologicky se profilujících organizací v čele s Greenpeace totiž zorganizovala kampaně s cílem tyto suroviny degradovat. Mnoho spotřebitelů se díky tomu podařilo přesvědčit o (blíže nespecifikované) škodlivosti produktů, vyrobených z GMO. Odpůrci geneticky modifikovaných surovin nejprve poukazovali hlavně na rizika pro lidské zdraví. Tyto mýty, prosazované především Greenpeace, již ale odborníci vyvrátili. V současné době je nosným prvkem jejich kampaně riziko kontaminace životního prostředí. V rámci Evropské unie jde také o jakousi netarifní překážku zahraničního obchodu, protože GMO produkty vznikají zejména mimo Unii a jsou často levnější než klasická zemědělská unijní produkce. Reálným důvodem pro odmítání GMO produktů jsou ale zejména zájmy hnojivářských firem, které by pěstováním komodit na bázi biotechnologií přišly o výhodný byznys. Na druhou stranu hrozí, že pěstováním GMO se farmáři stanou pro změnu závislí na firmách osivářských. MINISTERSTVO: ANO, ALE OPATRNĚ

„Je zřejmé, že tato moderní technologie otevírá ohromné možnosti,“ říká Jiří Felčárek z tiskového oddělení českého ministerstva zemědělství. Zároveň ale upozorňuje, že v souvislosti s GMO je naprosto nezbytné důsledně zachovat základní principy opatrnosti. „V laboratorních i polních podmínkách je nutné vyvrátit, případně prokázat, možný vliv na veškeré prvky životního prostředí, a to i v dlouhodobém měřítku. V kladném případě pak lze od GMO očekávat velký přínos nejenom v zemědělství, ale prakticky ve všech sférách lidské působnosti. V negativním případě nelze než doufat, že na přírodě nebudou napáchány další nevratné škody,“ dodává Felčárek.

Letos poprvé se v Česku GMO plodiny skutečně pěstují - zatím jde o modifikovanou kukuřici na celkem 270 hektarech na jižní Moravě. Podle prognóz ministerstva se tuzemská produkce těchto surovin v příštím roce zvýší.

LEVNĚJŠÍ SUROVINY

Mezi zastánce GMO patří také ředitel Potravinářské komory Miroslav Koberna. „Rozvoj biotechnologií a větší využití geneticky upravených plodin je pro potravináře žádoucí. Znamená totiž přístup k levnějším surovinám a také rozmach výzkumu. Výsledkem je pak posilování konkurenceschopnosti zemědělství a potravinářství,“ domnívá se. Komora však považuje za podstatné, aby potraviny vyrobené za pomoci biotechnologií měly důvěru spotřebitelů. K tomu je proto potřeba dostatek objektivních informací.

V tom se Koberna shoduje i s poradkyní americké ministryně zahraničí Condoleezzy Riceové pro využití biotechnologií v zemědělství Madelynou Spirnakovou. Ta nedávno na téma GMO jednala se zástupci komory i s některými českými politiky, například s místopředsedou zemědělského výboru parlamentu Jaroslavem Pešánem.

Také Pešán vidí klíčový význam pro rozvoj biotechnologií v osvětě spotřebitele. Důležité je podle něj i zjednodušení pravidel koexistence ekologického, klasického a GMO zemědělství. „Právě složitá legislativa je jedním z důvodů, který dělá ze zemědělců jednotlivých kategorií místo spojenců nepřátele,“ dodává.

NETEČNÁ, NEBO LIBERÁLNÍ? Pešán vidí výhodu v tom, že v Česku existuje na rozdíl od starých i většiny nových zemí Evropské unie k pěstování GMO plodin celkově vstřícnější přístup. To potvrzuje i Felčárek. „Česká veřejnost se v současnosti jeví v této otázce jako liberální, možná až netečná. Proti pěstování či využití GMO plodin se na rozdíl od některých sousedních států nezdvihla žádná vlna odporu,“ konstatuje. Tuzemští pěstitelé mají tedy lepší podmínky než jejich zahraniční konkurence. Jasná pravidla pro koexistenci GMO s klasickými i ekologickými formami zemědělství mají být zakotvena v novele zákona o zemědělství, která má být účinná od začátku příštího roku. „Mezi tato pravidla patří dodržování přesně daných izolačních vzdáleností, povinnost evidence a monitoringu ploch, včetně dalšího zacházení s úrodou. Dále je uložena povinnost přesného a detailního značení osiva, produkce i krmiv. Samozřejmostí pak je označení potravin, ve kterých je GMO obsaženo,“ upřesňuje Felčárek. USA V ČELE Plocha, na které se geneticky upravené plodiny pěstují, ve světě stále roste. V loňském roce se meziročně zvýšila zhruba o pětinu na celkem 81 milionů hektarů, biotechnologická produkce dala práci osmi a čtvrt milionu farmářů. Spojené státy se přitom na celkovém objemu podílejí téměř 60 procenty.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče