Glosy

Biopotraviny versus milované peněženky

Součástí nabídek obchodníků jsou stále častěji potraviny, které se na cestě k nám nekoupaly v chemikáliích. Kdo si potrpí na konzervanty, stabilizátory, umělá barviva a další výživná „éčka“, nemusí jim věnovat pozornost. Spotřebitelů majících zájem o zdravější životní styl ale v tuzemsku přibývá. Paradoxně z toho těží převážně farmaceutické firmy nabízející nejrůznější (nutno podotknout, že velmi drahé) pilulky, které slibují záchranu pro zhuntované organismy. Biopotraviny oproti tomu stále prohrávají v boji se vztahem k našim peněženkám. V jistém ohledu se není čemu divit. Kdo vlastně stojí o informaci, že všechno to, čím se doposud živil, bylo vlastně škodlivé? Lehčí je přivítat kvalitu bio jako luxus pro někoho, kdo na to má, a před spaním si prostě vzít pilulku na trávení.

Absurdistánem jsme už jen trochu

Socialistické Československo bývalo označováno za učiněný absurdistán. Tragikomické poměry totalitního systému byly mimo jiné jistě Eldorádem pro úředního šimla. Obludně rozvětvený úřední aparát ale kvetl i během nedávné vlády sociální demokracie. Nová anketa o Absurditu roku pomohla poukázat na mnohé nešťastné výmysly. „Zvítězil“ předpis, který podnikateli ukládá tři dny předem hlásit úřadům, že si hodlá otevřít stánek na veletrhu. Je to bezesporu názorná ukázka, jak se zbytečně komplikuje život podnikatelům a vytváří pseudopráce pro úředníky. Na druhé straně je ale výsledek ankety vlastně uklidňující. Pokud je tento okrajový předpis, který stejně všichni s tichým mávnutím ruky ignorují, tou největší úřední absurditou, není to s námi nakonec tak zlé.