Geneticky modifikovaní komáři

18. května 2011, 13:30 - Jan Svatoš
18. května 2011, 13:30

Vědci ověřili metodu, jak skoncovat s malárií jednou provždy

Největším zabijákem lidí není překvapivě žralok, tygr, medúza čtyřhranka ani některý z jedovatých hadů. Je jím komár z rodu Anopheles, který přenáší prvoka Plasmodium způsobujícího malárii. Zatímco roční lidské oběti se u výše jmenovaných tvorů počítají na desítky, úmrtí v důsledku komářího štípnutí dosahují každoročně více než milionu. Vysoká úmrtnost je zapříčiněna především tím, že lidstvo navzdory veškerému technickému pokroku dosud nevynalezlo očkování, které by člověka dokázalo spolehlivě ochránit.
Zpráva britských vědců zveřejněná nedávno v časopise Nature o možném využití geneticky modifikovaných komárů proto vzbudila jak velký rozruch, tak opatrné reakce praktických lékařů. „Vzhledem k vážnosti nemoci a vysokému počtu lidí, kteří ve světě ročně malárii podlehnou, jde o zajímavý pokus. K jeho bezchybnému výsledku však vede dlouhá cesta a nekonečný výzkum genetických mutací. I tak spásný a geniální nápad může totiž do světa přivodit neočekávané reakce,“ říká MUDr. Alena Lukešová ze Střediska očkování a cestovního lékařství.

Pohrajeme si s jejich informacemi

O konečné vypořádání s komáry se lidstvo pokoušelo už v minulém století. V padesátých letech Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila malárii válku a začala s plošným chemickým postřikem. „Dnes nechvalně proslulé DDT k hubení hmyzu bylo svého času považováno za geniální, postupně se ale přišlo na závažné vedlejší účinky,“ vysvětluje Lukešová, proč se později od této strategie upustilo.
Nejnovější výzkum britských vědců z Imperial College London a jejich amerických kolegů z Washingtonovy univerzity v Seattlu přináší mnohem důvtipnější metodu než kobercový chemický postřik. V laboratoři se jim podařilo upravit DNA komárů, díky čemuž se určitá genetická informace šíří i do dalších generací. Již nyní byli někteří komáři „modifikováni“, aby byli vůči Plasmodiím zcela imunní. Hovoří se o „velkém skoku“, který by ještě před pár lety zněl jako sci-fi.
„Je to neuvěřitelný technologický pokrok. Zpočátku jsem se k němu stavěl skepticky, když ale nyní vidím, jak povzbudivé jsou výsledky, změnil jsem názor,“ řekl pro BBC profesor Andrea Crisanti z Imperial College. Informace, kterou totiž nové geny komárů mohou nadále šířit, lze „upravit podle potřeby“. Hovoří se například o možnosti komáry „naprogramovat“ na jiný cíl než člověka, zabránit parazitům se v těle svého hostitele množit nebo zařídit, aby se rodili pouze mužští potomci, kteří malárii nepřenášejí.
Obrovskou výhodou je skutečnost, že teoreticky stačí vypustit menší množství geneticky modifikovaných jedinců a zbytek udělají komáři sami. Tím lze ušetřit miliony dolarů. Největší úskalí však spočívá ve skutečnosti, že se tento experiment podařilo vytvořit pouze u jednoho typu „chytrého“ genu, a navíc v laboratorním prostředí. Nyní je potřeba vymyslet, jak upravené komáry vyslat do světa s cílem efektivně zasáhnout miliardy dalších jedinců.

Chudoba rovná se malárie?

Proti malárii jsou zatím k dispozici dva druhy ochrany – takzvaná expoziční profylaxe (fyzická ochrana) a chemoprofylaxe (pravidelné užívání léků). Ani jedna však není schopna před rizikem nákazy ochránit stoprocentně. Podle českého informačního serveru Cestovatelská medicína je v Evropě malárie diagnostikována každý rok u více než deseti tisíc cestovatelů, z toho jedno procento infikovaných každoročně umírá. V ČR se objevuje 20 až 30 případů nakažení za rok.
Domorodí obyvatelé bojují s malárií tradičními prostředky – divokou šalvějí nebo doutnajícím sloním trusem. Na druhou stranu to byli právě oni, kdo díky několikasetletému soužití s nemocí objevil první účinné prostředky, jež se staly základem současných léků. Kůru chinovníků začali používat jihoameričtí indiáni, staří Číňané vsázeli na Pelyněk čínský, který je dnes také součástí malarických léků artemisininů.
Výčet dopadů malárie na naši civilizaci však nekončí mrtvými a nemocnými. Malárie způsobuje také závažné ekonomické škody, zejména v rozvojových zemích. Nucené investice představují především výdaje spojené s léčbou (léky, provoz nemocnic) a jednak s výlohami investovanými do prevence (antimalarika, moskytiéry, repelenty), případně do výzkumu zabývajícího se odstraněním příčiny (chemické postřiky, vývoj vakcíny). Slovy reálných čísel – malárie může způsobit pokles růstu HDP až o 1,3 procenta, což pro země třetího světa představuje závažnou hrozbu.
Náklady na léčbu dosahují ročně až dvanácti miliard dolarů. Podle zprávy Světové zdravotnické organizace z roku 2010 „požírá“ boj s nemocí v malarických oblastech až 40 procent celkového rozpočtu zdravotnických resortů. Údaje potvrzují i další data: více než polovina návštěvníků vyhledává lékařskou pomoc kvůli malárii a 30 až 50 procent nemocničních pacientů představují lidé, kteří se s touto chorobou léčí.
Jsou tady ale i další nepřímé ekonomické ztráty. Vzhledem ke své pověsti smrtelné choroby je malárie jedním z důvodů, proč se nakaženým oblastem vyhýbají investoři i turisté. I proto někteří finanční analytici začali otevřeně mluvit o přímé souvislosti mezi chudobou a malárií – mapa s výskytem nejchudších oblastí světa se totiž až nápadně kryje s mapou výskytu oblastí s malarickou nákazou. Pořádná malérie Smrtelné horečnaté onemocnění způsobuje prvok Plasmodium (česky zimnička). Toho do těla hostitele může přenést pouze infikovaná samička komára z rodu Anopheles, samečci jsou z přímého šíření nákazy „vynecháni“. Když se po vbodnutí dostane parazit do krve člověka, začne se množit a napadat červené krvinky, až se později usadí v játrech. Nemoc se může projevit po týdnu, ale také po několika měsících či dokonce letech. Pokaždé může být smrtelná. Lékaři rozeznávají čtyři druhy malárie, z nichž nejzávažnější je tzv. tropická. Tu způsobuje parazit Plasmodium falciparum. Pokud se postiženému nedostane ihned lékařské pomoci, většinou do několika dnů zemře. Ostatní druhy plasmodií sice onemocnění mohou způsobit, ale zpravidla se obejdou bez komplikací.
Lidí, kteří se chorobou nakazí, je každoročně přibližně 250 milionů. Největší riziko pro infikované číhá na těhotné ženy a děti do pěti let, které tvoří až 90 procent obětí. Vyhráno nemají ani ti, kteří onemocnění přežijí. Trpí psychickými poruchami, jejichž následky si nesou do konce života. K přenosu malárie dochází v rozsáhlých tropických oblastech Střední a Jižní Ameriky, Afriky a jihovýchodní Asie. Loni na podzim se touto nemocí v Africe nakazil fotbalista Didier Drogba nebo herec George Clooney.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče