Generál v akci

19. listopadu 2010, 19:05 - Jan Hrbáček
19. listopadu 2010, 19:05

Miroslav Krejčík opustil tajnou službu, protože ji podle podřízených zneužíval

Když v květnu 2007 brigádní generál Miroslav Krejčík odcházel z postu ředitele Vojenského zpravodajství, vytvářel kolem sebe aureolu neohroženého bojovníka proti korupci. V podstatě prý musel odejít, protože někomu vadil. Dnes ale vychází najevo, že sám používal podivné praktiky a aktivně se angažuje v případu nákupu armádních Tatrovek.
Případ nákladních aut, pořízených za 2, 6 miliardy korun bez výběrového řízení, vyšetřuje už podruhé policie. „Naším úkolem bylo identifikovat, zda se v tom procesu dělo něco nekalého. A samozřejmě dělo,“ rozvzpomněl se generál pro Mladou frontu Dnes. „O tom, že existuje smlouva na mnohamilionovou provizi, jsme vedení ministerstva obrany i protikorupční službu policie upozorňovali dlouho před uzavřením kontraktu. Pokud se pamatuji, tak jsme poslali všechny podklady k provizní smlouvě tam, kam měly odejít. Nemohli jsme už ovlivnit, jak s podklady tehdejší vedení ministerstva naloží. Náměstek ministra pro vyzbrojování Jaroslav Kopřiva nás pouze ujistil, že cena 2,6 miliardy korun odpovídá kvalitě nákladních vozidel a že ministerstvo obrany není okrádáno,“ řekl Krejčík Mladé frontě Dnes, která nezákonnost kontraktu dokládá přepisy odposlechů vojenské tajné služby.

Pokus o diskreditaci?

Jenže Krejčík opomněl při této příležitosti zdůraznit, že právě náměstka Kopřivu a jeho lidoveckého kolegu Radka Šmerdu se pokoušel v rámci mocenského boje na ministerstvu obrany v roce 2007 zdiskreditovat. Jeho aktivity ale popsalo hned několik příslušníků Vojenského zpravodajství v čele s tehdejším Krejčíkovým zástupcem Pavlem Adamem. „Ředitel zneužívá Vojenské zpravodajství ke svým privátním zájmům jako nástroj osobní msty. Jeho jednáním dochází i k procesu politizace Vojenského zpravodajství, kdy ke svým cílům využívá existující politickou rivalitu v rámci vedení ministerstva obrany. Veškeré aktivity ředitele jsou namířeny a priori vůči ministryni obrany a politické straně, kterou reprezentuje, s cílem její diskreditace. Vojenské zpravodajství se od všech výše uvedených aktivit ředitele kategoricky distancuje,“ napsali na jaře roku 2007 příslušníci tajné služby ministryni Vlastě Parkanové.
A jak měla diskreditace dle Krejčíkových podřízených probíhat? Podle důstojníků měl generál účelově poskytovat informace, které tajná služba získala, lidem mimo resort. „Ředitel vydal pokyn k účelovému poskytnutí informací, získaných činností Vojenského zpravodajství, neoprávněným osobám z resortu ministerstva obrany. Informace byly poskytnuty za účelem diskreditace jedné skupiny z vedení resortu druhou skupinou. Tato aktivita souvisí se soupeřením o vliv na ministerstvu,“ tvrdili tehdy důstojníci.

Vymést šuplíky

Šestadvacátého února v roce 2007, tedy zhruba dva měsíce před Krejčíkovým odchodem ze služby, dostává jeden z příslušníků služby od ředitele esemesku následujícího znění: „Dobrý večer Pavle, zítra mi prosím zavolej. Potřebuji naléhavě pomoc s Kopřivou a Šmerdou. Mirek. Díky, potřebuji vymést šuplíky.“
Co tedy Krejčík učinil za konkrétní kroky ohledně náměstka Šmerdy? V dubnu roku 2007 poslal ředitelům Bezpečnostní informační služby a Národního bezpečnostního úřadu informaci, že je Šmerda podezřelý z toho, že vynáší z úřadu utajované materiály. „Tyto informace byly z hlediska času postoupeny účelově, neboť se jednalo o záležitost, která byla policií odložena již v roce 2005 pro absenci naplnění skutkové podstaty trestného činu,“ napsali důstojníci. To Krejčík sice ve svém udání připustil, nicméně tvrdil, že jde o informace, které by mohly vést k odebrání bezpečnostní prověrky. A tyto aktivity byly podle poznatků týdeníku EURO poslední kapkou, která Krejčíkův odchod ze služby předznamenala.
Miroslav Krejčík ale tvrdí, že informace získané týdeníkem EURO mají vážné faktické vady, a z převážné části nejsou pravdivé. Na otázky týdeníku EURO pak z těchto důvodů odmítl odpovědět.
Vezměme tedy zavděk Krejčíkovými staršími vyjádřeními. „Těch lživých informací, které se kolem mě vyrojily zejména v době, kdy bylo takzvané odvolání-neodvolání a hledaly se důvody – takhle to interpretuju já – tak se našli někteří lidé, kteří samozřejmě byli ochotně připraveni paní ministryni ty důvody třeba i vykonstruovat,“ řekl Krejčík krátce po svém odvolání v České televizi.
Ke zpochybnění bezpečnostní prověrky tehdejšího náměstka Parkanové Šmerdy Krejčík prohlásil: „Toto je konkrétně případ, kdy jsme dávali podnět na Národní bezpečnostní úřad, a ten člověk vlastně ví, o čem ten podnět je, přestože ten podnět je utajen, což mě šokovalo a stalo se mi to, že vlastně poslední den, kdy jsem odevzdával věci na ministerstvu, jsem měl rozhovor s tímto člověkem a on mě ujistil o tom, že ví vše. Ten člověk, který se jaksi stal předmětem zájmu zpravodajské služby a neměl o tom vědět, o tom věděl, věděl i o obsahu dokumentu, který byl postoupen na Národní bezpečnostní úřad,“ uzavřel Krejčík.

Je to tajné

O reakci jsme požádali i aktéry druhé strany. Generála Pavla Adama se kontaktovat nepodařilo. Jaroslav Kopřiva zareagoval na zjištění týdeníku EURO tak, že „některé ty záležitosti jsou v utajovaném režimu a já nechci porušit zákon.“ Mlčenlivostí argumentoval i Radek Šmerda. „Nicméně myslím, že mohu potvrdit již známou informaci, že pan Miroslav Krejčík na uzavřeném jednání vlády sám rezignoval na svoji funkci. Mimo jiné na základě objektivně zjištěných kontrolních závěrů. Pokud se mé osoby týče, mohu potvrdit, že jsem měl určité pochybnosti o jeho jednání a to i v souvislosti s mou osobou, kdy jsem zaznamenal jeho nestandardní „zájem“ o mě a informace ke mně se vážící. Vyvrcholilo to tím, že byly ke mně jakožto tehdy držiteli prověrky na stupeň „tajné“ účelově podsunuty NBÚ nepravdivé a zkreslené údaje. I z těchto důvodů jsem uvítal, že následným šetřením byly tyto nepravdivé informace zjevně vyvráceny. Navíc následně jsem získal od NBÚ prověrku na nejvyšší stupeň utajení „přísně tajné“, kterému ze zákona předchází podrobné a hloubkové zkoumání žadatele, včetně šetření některými speciálními bezpečnostními složkami,“ zareagoval Šmerda na otázky týdeníku EURO.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče