Gazprom zápasí s motýlem

13. října 2011, 13:44 - Jefim Fištejn
13. října 2011, 13:44

Komentář

Za zdánlivě obchodním sporem se skrývá zásadní zápas dvou neslučitelných filozofií podnikání

Prohlídky v kancelářích dceřiných firem Gazpromu v zemích EU, včetně pražské společnosti Vemex, zajišťující dodávky zemního plynu do Česka, jsou na první pohled vedeny snahou znepříjemnit život ruského státního monopolisty a dosáhnout lepších podmínek dovozu této energetické suroviny, než jak je stanovují dlouhodobé smlouvy. To se dá pochopit: komu by se chtělo platit za plyn podstatně více, než za kolik se dá koupit na volném trhu? Kdyby však šlo jen o to, úspěch nátlakové akce by byl velmi nejistý. Ve skutečnosti se za tímto zdánlivě obchodním sporem skrývá zásadní zápas dvou neslučitelných filozofií podnikání. Není pochyb o tom, že Evropa potřebuje ruský plyn stejně tak, jako Rusko potřebuje peníze z jeho prodeje do Evropy. Nemůže však připustit, aby spolu s plynem byla na Západ bezcelně vyvážena podnikatelská filozofie Gazpromu založená na čirém monopolismu, bez níž tento plynový obr neumí dělat byznys. Zdaleka nejde jen o cenový diktát, o nepřiměřené zisky a nechuť reflektovat pohyb cen na volném trhu. I v jiných ohledech je Rusko zemí vítězného monopolismu, na němž je založeno jak politické zřízení, tak přesvědčení obyvatelstva, že za stejné zboží by se měla všude platit stejná cena. Velkopodnikatelé, vlivní politici, ale i obyčejní lidé si zcela vážně myslí, že monopolismus je vhodným prostředkem k dosažení dvou mimořádně potřebných cílů: stability a předvídatelnosti. Zkušenost lidstva však svědčí o opaku. Na vlastní kůži poznali záludnost monopolismu Angličané, kteří nyní protlačují v EU různé energetické balíčky ztěžující Gazpromu sladký život. Začátkem 17. století král Jakub I. v dobré víře zaváděl v zemi systém monopolů: exkluzivních práv na výrobu různého zboží a obchodování s ním. Státní pokladna bytněla z prodeje licencí na různé druhy činností, systém přísných vládních reglementací se vztahoval na všechna odvětví průmyslu a obchodu. Zdálo by se, že to funguje, avšak společnost postrádala konkurenci, a to se záhy projevilo. Dobří řemeslníci a cechovní mistři začali hromadně emigrovat do Holandska. Ve výsledku státní regulace vedly ke krvavé Cromwellově revoluci.
Sny o předvídatelnosti, na nichž spočívá víra v monopolismus, v 21. století vypadají trapně naivně. Kdo mohl předvídat prudký růst těžby břidlicového plynu? Kdo dnes ví, co všechno bude vynalezeno a využito v průmyslovém měřítku zítra nebo za rok? Nikdo. Žádný z těch, kteří svého času uzavírali dlouhodobé smlouvy s Gazpromem, neměl tušení, že platit dohodnuté částky za plyn bude v roce 2011 všem připadat jako nehoráznost. Veškeré pokusy o podnikatelskou prognostiku jsou totiž založeny na minulých zkušenostech. Bylo by načase se lecčemu přiučit, vzpomenout si třeba na to, jak v 60. letech minulého století meteorolog Edward Lorenz z Massachusettského technologického institutu modeloval na počítači dynamiku počasí na několik dní dopředu. Pak se rozhodl ověřit model, zavedl do stroje stejné údaje, leč obdržel zcela jiný výsledek. Bylo to tím, že čísla malinko zaokrouhlil. Tento jev byl záhy nazván „efektem motýlích křídel“. Smysl teorie je obsažen v názvu Lorenzova převratného článku – Předvídatelnost: Může mávnutí motýlích křídel v Brazílii vyvolat tornádo v Texasu? Když se nedávno Německo rozhodlo vystoupit z jaderné energetiky, Gazprom jásal – teď zaručeně budou potřebovat více plynu! Avšak němečtí úředníci zřejmě něco slyšeli o teorii chaosu nebo četli knihy Nassima Taleba, a proto nespěchají uzavírat smlouvy na dodávky ruského plynu. Dějiny totiž neznají žádný příklad přesného odhadu budoucích cen plynu nebo nafty. Zdá se, že manažeři Gazpromu chytré knížky nečtou, jinak si nelze vysvětlit, proč tak vehementně trvají na tradičním schématu dodávek plynu a vybírání plateb od zákazníků. Zřejmě věří, že se všechno na světě bude odehrávat v souladu s jejich schématy. V 70. letech minulého století arabský svět také neochvějně věřil, že bude věčně diktovat ceny ropy a zastrašovat Američany. Jakmile se obchodu se surovinami ujaly burzy, hrozby se ukázaly jako bezpředmětné. Dnes všichni klienti Gazpromu staví terminály pro zkapalněný plyn, který se obchoduje na burzách. Neznamená to samozřejmě, že by Rusku bezprostředně hrozili nějací noví puritáni a Cromwellovo povstání – není tam dost početná třída buržoazních vlastníků, kterým feudální vztahy brání v rozvoji. Tudíž zbývá jen ta druhá varianta: zahnívání a hromadný odchod schopných lidí do Holandska.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Mají Češi na elektromobil? Hyundai hodlá rozšířit dojezd až na 500 kilometrů
Víte, kdo vlastní vaši banku? Ital, Rus, Rakušan, nebo Čech?
Jak napsat správně CV, aby vás pozvali na pohovor
Jak přijímat a posílat balíky do zahraničí aneb kdy se platí DPH a clo?
Která 3 slova zachránila před pěti lety euro?
Auta
BMW Z4 Concept byl neoficiálně odhalen těsně před premiérou…
Hyundai ukázal nástupce vodíkového crossoveru ix35. Příští rok dorazí také do Evropy
Volvo, Peugeot, Fiat a další vynechají autosalon ve Frankfurtu. Jsou to pro ně vyhozené peníze
Měření rychlosti na D1 v úseku Psáře – Soutice bezpečnost nezlepšilo a policie i MDČR to ví
Sháníte dvanáctiválcové kombi? Aston Martin vám ho prodá, praktické ale moc není
Technologie
Bitcoin přišel o rekord. Kryptoměnou Ethereum už proudí více transakcí
ČTÚ chce regulovat. Zjistil, že si mobilní operátoři málo konkurují
AMD vydalo speciální ovladač pro horníky. Zrychluje těžbu Etherea na Radeonech
Firefox x64 už je pro uživatele Windows výchozí. Je bezpečnější a stabilnější
AMD Ryzen 3 1200 a 1300X – Čtyřjádra za skvělé ceny (uživatelská recenze)
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít