Gauneři, svinské lži a internet. Kritizování na síti se může vymstít

24. května 2014, 12:37 - Václav Drchal
24. května 2014, 12:37

Hodnoceními a recenzemi se web jen hemží. A stejně tak přibývá žalob a trestních oznámení na internetové kritiky.

Při rozhodování, od koho si nechat postavit dům, vyvrtat zub nebo ostříhat vlasy, se stále více Čechů řídí zkušenostmi „lidí od vedle“ a hledá radu na specializovaných serverech s uživatelskými recenzemi a postřehy. A ti negativně hodnocení pak stále častěji samozvané recenzenty žalují a podávají na ně trestní oznámení.

Někdy u soudu uspějí pomluvené firmy či soukromníci. Jindy však není žaloba na kritika ničím jiným než šikanou a vyřizováním účtů s konkurencí. Do první kategorie zapadá zatím poslední případ žaloby na internetového hodnotitele. Letos v dubnu nařídil pražský vrchní soud Daně Kleissnerové z Liberce, že se musí omluvit zubaři Martinu Kittlerovi, a navrch mu zaplatit 25 tisíc korun.

Kleissnerová si od Kittlera nechala na konci roku 2008 nasadit korunku, a když jí po půl roce upadla, poslala na server www.známýlékař.cz hned několik příspěvků. A protože nebyla zrovna decentní a striktně se nedržela upadlé korunky, Kittler na ni podal žalobu na ochranu osobnosti a uspěl jak u ústeckého krajského, tak nyní u vrchního soudu.

Kleissnerová doplatila na 14 těžko prokazatelných výroků typu, jako že Kittlera „zajímají jen vaše peníze“, že se nerad baví o diagnóze, a „když trváte na vysvětlení, tak ho to rozčiluje“, že omámení pacientů po těžkém zákroku využívá k podpisu nové smlouvy a (nehledě na lékařské tajemství) vypráví o svých pacientech.

Gauneři ve stavebnictví

Případ s úplně opačným koncem zažila Hana Šedivcová, která si nechala od firmy Mera Trade (nyní Balance Idea) Rajka Mečavy stavět dům. Na jaře 2010 se obě strany rozhádaly kvůli tomu, že dům byl založen níž a Mečava tvrdil, že dodatečné náklady (asi 100 tisíc korun) má nést zákaznice. Dům pak nechala Šedivcová dokončit jinou firmu a Mečavu „sepsula“ hned na několika spotřebitelských serverech. Ani ona nebyla zrovna decentní, když kromě popisu událostí použila slovo gauner. Vysloužila si za to žalobu, ve které Mečava žádal omluvu a pět tisíc korun (v paralelní žalobě podané firmou Mera Trade šlo o 2,5 milionu; firma ale nezaplatila soudní poplatek).

Středočeský soudce Vojtěch Cepl Mečavovy nároky odmítl. Konstatoval, že nelze omezovat právo spotřebitele na kritiku, dodal, že chybné založení domu způsobila firma Mera Trade a pustil i „gaunera“, protože Šedivcové se podařilo prokázat, že reagovala na Mečavovu předchozí neurvalost. Stavitelovy výstupy soudu popsala nejen samotná Šedivcová (a její muž), ale i další zákaznice firmy, podle které například Mečava na žádost o předložení stavebního deníku reagoval záchvatem vzteku a křikem: „K…. do p….., já se na to v…..“

Případem se nyní zabývá Ústavní soud, jde však již jen o náklady řízení.

Plešatá modelka

Soudce Jaromír Jirsa z Městského soudu v Praze tvrdí, že podobné spory jsou poměrně běžnou záležitostí, a dodává, že se už setkal s žalobami stavebních firem, realitních kanceláří, a dokonce jednoho kadeřnického salonu (pražské kadeřnictví podalo neúspěšnou žalobu kvůli příspěvku na serveru www. vlasy.cz, který spekuloval, že prodlužování vlasů může poškodit vlastní vlasy, což se – jak tvrdil bulvár – stalo v onom salonu modelce Simoně Krainové).

Existují poměrně jasná pravidla, jak podobné případy soudit, byť s jejich interpretací se soudy občas potýkají. Zveřejnění názoru, že někdo neumí pořádně postavit dům nebo vyvrtat zub, je nepostižitelné a pravdivost se nemusí prokazovat. „Pokud kritika nepřesahuje rozumný rámec, má se za to, že je dovolená a přípustná,“ vysvětluje Jirsa. Jiné je to v případě, že někdo do příspěvku zahrne konkrétní tvrzení – třeba, že dotyčnému jde jen o peníze a zneužívá slabosti pacientů – a neumí je prokázat. Stejně nebezpečné mohou být expresivní výrazy typu pitomec, darebák, fašista atd.

Zakladatelské případy

Postihování internetových diskutérů má u nás dlouhou a bohatou tradici. Prvním „mučedníkem“ byl zřejmě před skoro 14 lety Pražan Petr Partyk, byť tenkrát ještě nešlo o zájmy soukromé firmy, ale státního úředníka.

Partykovi se nelíbilo, že radnice Prahy 7 komusi povolila, aby k domu v Havanské ulici, ve kterém bydlel, přistavěl dvě patra. V říjnu 2000 proto poslal na veřejné internetové fórum radnice příspěvek, ve kterém mimo jiné psal, že vedoucí odboru výstavby Jiří Chour porušuje „zájmy státní památkové péče“, a ještě se tím drze chlubí, dodával, že „stačí podplatit příslušného úředníka“, tvrdil, že jeho protivník svému oboru vůbec nerozumí: „Pane inženýre, račte si doplnit vzdělání,“ a uzavíral, že „Chour opět lže, jak je jeho špatným zvykem“.

Byla z toho pomluva a Partyk za ni v srpnu 2002 dostal 150 hodin veřejně prospěšných prací. Věc dospěla až k Ústavnímu soudu; ovšem nezměnilo se nic. Veřejně prospěšné práce Partyk odmítl vykonat a radši si místo nich hrdě odseděl 75 dní ve vězení.

Hodnotící servery jsou nesporně skvělou službou pro spotřebitele, někdy však mohou být zneužity coby zbraň v konkurenčním boji.

Mezi případy, které internetovým kritikům vymezily prostor působnosti, patří určitě žaloby rozdávané realitní kanceláří Prolux Consulting (dnes Bradley and Smith). Důležitá byla především ta na serveru Měšec.cz, při jejímž projednávání se názorně ukázalo, jak je to se sprostými slovy a odpovědností provozovatelů serverů.

Městský soud nejprve nařídil Měšci odstranit kompletní vlákno diskuse, ve kterém se objevily invektivy typu „společnost Prolux lže jak svině“. Vrchní soud byl ke svobodě slova daleko shovívavější a nařídil z vlákna odstranit pouhá slova „jak svině“. Stejný názor měl loni v červenci i Nejvyšší soud. Jinak řečeno, soudy určily, že za vulgarity (stejně jako za jiná na první pohled zjevně protiprávní tvrzení) odpovídá provozovatel.

Stížnost denně

Žaloby a trestní oznámení jsou jen vrcholkem ledovce. Zakladatel serveru NejŘemeslníci. cz Miloš Lenoch, tvrdí, že stížnosti firem „řeší každý druhý den“, a připouští, že některé se velmi agresivně domáhají stažení příspěvků.

To podle něj nepřipadá v úvahu; server však maže případné hrubosti a umožní kritizované firmě zveřejnit reakci. Firmy se ovšem podle něj občas obrátí přímo na kritika a existují prý „smutné případy“, kdy takto dosáhnou stažení příspěvku.

Hodnoticí servery jsou nesporně skvělou službou pro spotřebitele, někdy však mohou být zneužity coby zbraň v konkurenčním boji. Hlavně proto server NejŘemeslníci. cz podle Lenocha ověřuje, zda autor hodnocení od firmy recenzovanou službu skutečně obdržel.

Rys, puma, kajman, pštros a schizofrenik

Jak to vypadá, když se do kritizování pustí konkurence, ukazuje následující případ. Až k Nejvyššímu soudu dospěla nevraživost dvou hukvaldských obchodníků s exotickým zvířectvem Milana Javorského (firma Exotic, prodejní galerie motýlů a brouků) a Stanislava Reka (Tropic, exotické rostliny a zvířata). V červnu roku 2009 Javorský v diskusi na serveru Otevřete.cz o sokovi napsal, že nedovoleně podniká a že se mu „podařilo vloni zachránit týraného rysa ostrovida z (Rekovy – pozn. red.) klece, kde předtím utýral pumu, a v minulosti se podařilo zachránit i jiné živočichy, jako např. kajmana, pštrosa atp.“.

Opět šlo o pomluvu. U soudu se ukázalo, že Rek načerno nepodnikal, a že dokonce přežila i ona nebohá puma. Pomlouvač za to (Javorský navíc Reka v obecní televizi označil za schizofrenika) dostal podmíněně tři týdny vězení. Tento verdikt posvětil loni v únoru i Nejvyšší soud, když konstatoval, že Javorský dlouhodobě projevuje „jistou zatvrzelost“ (nehledě na výsledky kontroly, podle které žila puma ve výběhu o velikosti 36,4 metru čtvrečního například před soudy tvrdil, že to bylo jen metrů šest), a cokoli jiného než „trestní právní prostředky“ proto postrádá smysl.


Čtěte také:

Inovace internetové kriminality: Bílí koně napomáhají k odcizení peněz

Firma slibuje odhalit on-line podvodníky. Dokáže najít i rizikové adresy

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče