Frenštát v rukou tkalce Valentina Kostelníka

03. července 2010, 14:00 - Robert Šimek
03. července 2010, 14:00

Valentin Kostelník patřil k průkopníkům textilní výroby na severní Moravě. Ve Frenštátě pod Radhoštěm vedl od roku 1840 plátenickou manufakturu a proslul také jako osvícený vlastenec a významný komunální politik.

Frenštát pod Radhoštěm leží jihozápadně od Frýdku-Místku uprostřed Moravskoslezských Beskyd. První zmínky o něm pocházejí z roku 1382, je však pravděpodobné, že vznikl ještě o několik desetiletí dřív. Ve středověku byl důležitým centrem kraje, třicetiletá válka ho ale těžce zasáhla a zkázu pak dokonaly dvě morové rány.

K dalšímu hospodářskému rozvoji došlo až na počátku 18. století, kdy se do popředí dostalo tkalcovství. Následná krize odbytu ale vedla k velké migraci obyvatel a řada zkušených tkalců město opustila.

Změnu přinesla teprve průmyslová revoluce po roce 1840. Ve Frenštátě vznikly první továrny a textilní výroba začala znovu vzkvétat. Zásluhu na tom měl i Valentin Kostelník, jehož firma zaměstnávala v dobách největší konjunktury až 120 dělníků.

Démon alkohol Valentin Kostelník se narodil roku 1815 v chudé frenštátské rodině. Absolvoval obecnou školu v rodišti a nastoupil na gymnázium v Kroměříži. Po otcově smrti musel ale studia z finančních důvodů ukončit a vrátil se do Frenštátu. Vyučil se tkalcem a řemeslo krátce také provozoval. Brzy ho však zlákal obchod a stal se faktorem – skupoval zboží od ostatních výrobců a s mírným ziskem ho prodával. Zpočátku se mu dařilo dobře, odbyt ale postupně slábl a mezi tkalci začala panovat nervozita. Někteří řešili problémy odchodem do zahraničí, jiní propadli alkoholu. Kostelník se je snažil motivovat k práci a vedl dokonce „hnutí střídmosti“. Úspěšný ovšem nebyl a bitvu nakonec vzdal. Odešel z města a několik let pracoval u advokáta Fichtnera v Prostějově. Vlastní podnikání ho ale stále lákalo, roku 1840 se proto vrátil do Frenštátu a pokusil se o reparát. Druhý pokus

Založil firmu Valentina Kostelníka synové a obchod tentokrát lépe zorganizoval. Tkalcům sám prodával bavlnu a za předem stanovených podmínek od nich vykupoval hotové látky, které pak upravoval a dále prodával. Podnik sídlil v Horní ulici č. 116 a roku 1852 už spolupracoval nejen s místními výrobci, ale i s tkalci z Rožnova či Velkých Karlovic. Důkazem rozmachu se pak roku 1865 stala také koupě nového domu č. 20 na frenštátském náměstí.

Ještě roku 1875 fungovala firma jako „ruční tkalcovna“, odebírala tedy zboží výhradně od domácích tkalců. Průmyslová revoluce byla ale již v plném proudu a okolní závody přecházely na strojní výrobu. Kostelník nechtěl zůstat pozadu, v polovině 80. let 19. století začal proto v Horní ulici také budovat moderní továrnu, dokončenou roku 1887.

Vlastenec na radnici

Nový bavlnářský podnik, který do několika let zaměstnával přes sto dělníků, provozovali už Kostelníkovi synové, zejména Jindřich. Valentin Kostelník se staral o získávání nových kontaktů a podnikal obchodní cesty po Evropě. Především se ale věnoval veřejnému životu.

Do politiky vstoupil už roku 1861, kdy se stal předsedou Občanské besedy a za skupinu měst Frenštát, Příbor a Fulnek byl zvolen do zemského moravského sněmu. V letech 1863 až 1869 byl pak prvním česky mluvícím starostou města a na radnici zavedl češtinu jako úřední jazyk.

Po celý život udržoval kontakty s významnými představiteli českého národního hnutí. Do Frenštátu pozval Aloise Pražáka, Františka Palackého i Františka Ladislava Riegera. Stal se také organizátorem místní sbírky na stavbu Národního divadla a za zásluhy byl roku 1885 jmenován čestným občanem města.

Konec textilu**

Roku 1891 Valentin Kostelník zemřel. Firma vedená jeho synem Jindřichem ale nadále rostla. Vyráběla všechny druhy surových, bílených i barevných pláten a za první republiky se zařadila k největším tkalcovnám v regionu. Zaměstnávala až 120 dělníků, kteří byli pojištěni proti úrazu a k dispozici měli také nemocenskou pokladnu.

Ani druhá světová válka chod podniku výrazně nenarušila, zvýšil se jen dohled a omezil vývoz. Po skončení bojů se firma připravovala na další expanzi, nakonec ale zůstalo jen u plánů. Roku 1948 přišlo znárodnění a začlenění do národního podniku Slezan.

Samostatnosti se bývalá Kostelníkova továrna znovu dočkala až po roce 1990, kdy ji získala firma Torola electronic. Zchátralé budovy prošly nákladnou rekonstrukcí a původní produkce se změnila na zakázkovou výrobu elektroniky.

Prameny: Muzeum ve Frenštátě pod Radhoštěm, Moravská Vlastivěda, Wikipedia.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče