Franz si do štábu odskočil od komponování, přivítal ho potlesk

12. ledna 2013, 21:34 - Petr Horký
12. ledna 2013, 21:34

Senzace letošní prezidentské volby a miláček zahraničních novinářů Vladimír Franz na sebe nechal čekat. Když nakonec přišel do svého štábu nad pražským klubem Roxy, jeho věrní ho přivítali jako rockovou hvězdu. „Já na čísla nehraju,“ komentoval svůj volební výsledek Franz.

Pražská kavárna NoD sídlící nad Roxy na příchod potetovaného hudebního skladatele dlouho čekala. Před půl čtvrtou už byla velká část hlasů sečtena a Franz pořád nikde; jeho věrní v modrých tričkách i novináři čekající na interview už začínali být netrpěliví. Franz si dával na čas – v den voleb totiž ještě komponoval hudbu k inscenaci pro jedno ostravské divadlo.
Když se nakonec objevil ve svém štábu, jeho entrée připomínalo příchod rockové hvězdy. Do kavárny nonšalantně vplul v černém kožichu, fraku a špičatých botách, světácky přimhouřil oči před světlem reflektorů a šibalsky se usmál; v odpověď mu přilétl bouřlivý potlesk. Prvních pár rozhovorů s novináři vůbec nebylo slyšet pro mohutné aplaudování a muselo být později nahráno znovu.

Vladimíra Franze, profesora, právníka a hudebního skladatele, volilo celkem necelých sedm procent voličů. „Já nevím, jestli je to málo nebo moc. Já to nemám podle čísel. Pro mě je podstatné, že se podařilo oslovit občanskou společnost,“ komentoval výsledek Franz a jeho suita opět spustila aplaus. „Je přínosem přímé volby, že lidé můžou mít na něco vliv. Je to aktivace občanské společnosti.“ Další potlesk.

Franz: Jednoho z kandidátů podpořím

Novináři se Franze ptali, proč přišel pozdě a zda je při prezidentské volbě vůbec možné soustředit se a myslet na komponování. Franz odpověděl žertem. „A jde myslet na prezidentství, když komponujete?“

O svém dalším veřejném působení zatím mluvit nechtěl. „Je to možné. Ale dejte mi čas. Rád bych si odpočal. Je čas k dílu, čas k jídlu. Všechno má svůj čas.“

Franz nechtěl odpovídat ani na otázku, zda ve druhém kole podpoří některého z kandidátů. „Na to bude čtrnáct dní času. Uvidíme, kdo co předvede a co kdo ukáže. Svůj názor si ale pro sebe nenechám,“ řekl E15. „S panem Schwarzenbergem mám rád obory, vysoké stromy, lesní palouky. S panem Zemanem taky stromy. Tak proč se ptáte?“

Pomalovaný učitel

Spolu s Franzem přišli do jeho štábu v NoD i jeho věrní. Jedním z nich byl i mladý učitel jazyků Ondřej Slovik. Na počest Franze si nechal pomalovat tvář stejným vzorem, který má na obličeji vytetovaný jeho kandidát. „Je to hezké, ne? Přijde nám to jako takové hezké uzavření kampaně,“ vysvětlil.

Práve lidé jako Slovik stojí za úspěchem Vladimíra Franze. Slovik a jemu podobní sháněli potřebných 50 tisíc podpisů, aby Franz mohl kandidovat. A co říká výsledku? „Znamená to, že v Čechách existuje aspoň sedm procent lidí, kteří aspoň sdílí moje hodnoty, což není málo.“

Ani s jedním z postupujících kandidátů nemá Slovik příliš společné názory. Schwarzenberg je podle něho moc starý. „Asi bych v tomto ohledu volil spíš Miloše Zemana. Ale ani k jednomu netíhnu,“ řekl.

Nekrade, víte

Naopak noblesní stařenka Helena Brew má jasno. „Ve druhém kole bych dala přirozeně hlas panu Schwarzenbergovi. Je to slušný člověk, gentleman. Nenadává, neřve, je to fajnový člověk,“ říká důchodkyně z Prahy.

Přesto lituje, že prezidentem nebude Franz. „Je slušný, čestný, nekomunista. Nekrade, víte. Je takový občanský. Myslela jsem, že by to mohl nějak otočit,“ uzavírá.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče