František Hezoučký: Výboje ČEZ do zahraničí jsou divácky zajímavé, ale neefektivní

13. srpna 2014, 12:42 - Tereza Čapková
13. srpna 2014, 12:42

Stál u výstavby a spuštění dvou českých jaderných elektráren Dukovany a Temelín, formoval současnou podobu energetiky v České republice. Teď podle něj v zemi chybí historičtí pamětníci, energetiku místo odborníků řídí úředníci a tak trochu tady chybí i „selský rozum“, říká v rozhovoru pro server E15.cz bývalý hlavní inženýr z Dukovan František Hezoučký.

E15.cz: Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek potvrdil, že stát zvažuje dostavbu Temelína i Dukovan. V obou jaderných elektrárnách by mělo vyrůst po jednom bloku. Co na to říkáte?

Zapadá to do sebe. Kdyby Dukovany po roce 2025 nefungovaly, bude podle ředitele Operátora trhu (OTE) Jiřího Šťastného chybět zároveň v souvislosti se zavíráním hnědouhelných elektráren 32 až 35 terawatthodin elektřiny, to je přes 50 procent současné celkové výroby u nás.

Je v našem zájmu, aby Dukovany pokračovaly dál v provozu do roku 2045 a přestalo se hovořit o prodlužování jejich životnosti. Životnost je daná stavem zařízení a ten je v Dukovanech velmi dobrý. A i potom jsou možnosti, jak jejich provoz prodloužit, například vyžíháním tlakové nádoby reaktoru. Takové vyžíhání provedla ve Finsku Škoda JS a blok je již 17 let v dalším provozu. Rozšíření Temelína se musí začít připravovat už teď. Než se kopne do země, bude trvat dalších pět nebo šest let, než se získají všechna povolení. U Dukovan zatím proběhlo několik předběžných prací a je nutné pokračovat. Tam potrvá příprava mnohem déle.

Dukovanské staveniště je dobré a bezpečné. Rozšíření by ale mělo počítat s výkonem maximálně 2,5 tisíce megawattů a uvádění do provozu by mělo být synchronizováno s odstavováním stávajících bloků. Na souběžný provoz současných i nových bloků, ani na větší kapacitu už nebude v místní říčce Jihlavě stačit voda. Muselo by se to pak řešit nákladnější variantou přivedení vody z Oslavy, stavbou přehrady a podzemního tunelu. S tím se počítalo někdy v roce 1983, ale je to řešení drahé a navíc – poškodilo by krásnou přírodu v povodí Oslavy.

Vynikající pro stavbu jaderné elektrárny by například bylo Podkrušnohoří, kde se postupně budou odstavovat severočeské hnědouhelné elektrárny. Je tam k dispozici voda na chlazení z Ohře, infrastruktura, energetici, rozvodny vysokého napětí, linky. Problém je akorát v místních geologických zlomech. Přesto by projektanti měli takovouto variantu analyzovat. Pokud by vyšla, pomohla by severním Čechám.

E15.cz: V čem je u Dukovan rozdíl mezi prodloužením životnosti a provozu?

Prodloužení životnosti je, jako když vám začnou dávat kapačku, abyste přežila, kdežto dukovanská elektrárna je dnes zhruba v polovině svého produkčního věku. Když se elektrárna v roce 1985 až 1987 uváděla do provozu, hovořilo se o ekonomické životnosti třicet let, ekonomické, ne skutečné. Dochází k historickým nedorozuměním, protože tady chybí pamětníci, kteří by to dali do kontextu.

Životnost Dukovan je dána životností nevyměnitelných komponentů, to je tlaková nádoba reaktoru, všechno ostatní se dá vyměnit. K tomu ale musí směřovat strategie vlastníka. ČEZ ale dnes není řízen inženýry, kteří by technice rozuměli. Dukovanské bloky mají ještě čas od pětadvaceti do třiceti let.

E15.cz: Od této chvíle?

Ano, ale je to velmi konzervativně oceňováno.

E15.cz: Co normy Evropské unie?

Normy Evropské unie jsou obecné, pokud budou bloky odpovídat našim zákonům a vyhláškám, tak mají nárok, aby běžely dál. Ano, z EU přicházejí tlaky, které jsou dány velice často ekonomickými zájmy silných států. Například Francie by ráda zlikvidovala svojí konkurenci a stavěla místo toho něco jiného. Je to trošku o politikaření a bude záležet na tom, jestli naši politici a představitelé ustojí a dokážou hájit naše zájmy proti většímu partnerovi. Dukovany mají řadu výhod, které klasické západní elektrárny nemají. Mají jednu nevýhodu: nemají plnotlakou obálku, tak jak je dnes obvyklé. Mají ale jiný druh hermetické obálky a to velmi dobrý.

Dukovany by se podle Hezoučkého určitě měly rozšiřovat (Foto E15)

E15.cz: O dostavbu jaderné elektrárny Temelín vyslovili zájem Korejci, co na jejich nabídku říkáte?

Pokud se jim tady politicky otevřou dveře, tak se budou snažit. Ve hře už jednou byli, když ČEZ začal tendr vypisovat. Pak z toho ale vycouvali, protože zjistili, že jejich projekt neodpovídá nárokům ČEZ. Možná, že ho od té doby upravili. Druhá věc je, že pokud by vyhráli Korejci, tak si v tom náš průmysl neškrtne. Zastávám názor, že když už se má postavit takový zásadní energetický zdroj a náš průmysl je schopný z velké míry si ho sám vyrobit, má to udělat. Je škoda to zadávat vně nějaké firmě, která dodá zařízení a s pomocí našich lidí to tady smontuje.

Na Západočeské univerzitě jsme dělali rozbor na možnost uplatnění našeho průmyslu pokud by se realizoval projekt podle firmy Areva a Westinghouse, v modelu dodávek nám vyšlo, že by na Českou republiku připadlo přibližně 42 procent finančního objemu práce. Pokud bychom si část projektu koupili, mohlo by to už být 92 procent.

E15.cz: Co si neumíme vyrobit sami?

Například ionizační komory a nevyplatí se vyrábět ani speciální čerpadla. Všechno ostatní si můžeme dělat sami. Je tady Královopolská strojírna Brno, Vítkovice Steel, Škoda Power Doosan, Sigma, ZAT a další. Mohli bychom koupit od petrohradského projektanta projekt jaderné části MIR.1200, klasickou část by vyprojektovala Škoda Power – Doosan a Energoprojekt Praha by se postaral o integraci. Takhle jsme zatím postavili všechny naše i slovenské elektrárny.

E15.cz: Kolik by se tím dalo ušetřit?

Když chcete od někoho stavbu na klíč, tak je zhruba o 15 procent dražší, než když si práci organizujete sami. Organizovat si to sami ale samozřejmě znamená nést určitou zodpovědnost. Na klíč nakupují většinou rozvojové země, což ale my nejsme. Viděl jsem to například v Iránu. Iránci nešáhli ani na šroub, vše tam bylo z Ruska a montovali to Ukrajinci. Pak je to samozřejmě drahé. Navíc, když do toho nezasahujete se svými lidmi, tak se nezacvičí, vy přitom potřebujete mít kvalifikovanou obsluhu a údržbu.

Další úspora je, že bychom nekupovali ze zahraničí projekt celé elektrárny, ale pouze jaderného ostrova.

E15.cz: Mohl by ČEZ rozšíření Temelína ufinancovat sám bez pomoci státu?

Jsem přesvědčen o tom, že by to šlo. U podobných velkých energetických děl můžete využít dlouhé doby odpisování, například 20 let, a ne sedm nebo 12. Je to také otázka ceny peněz, za kolik vám kdo půjčí. A ČEZ by si také musel odpustit své avanturistické akce, ve kterých jen ztrácí peníze, jako například výpady do Albánie. Co to je za hospodaření, když tam investuje pět miliard a vrátí se mu zpátky 2,8 miliardy a ještě ve splátkách. Představenstvo to pak podá jako obrovské vítězství.

Je nesmysl se to takových akcí pouštět, když neznají dobře prostředí. Kdo nezná balkánskou povahu, tak tam shoří. Výboje do zahraničí jsou sice divácky zajímavé, ale neefektivní. Kdyby ale dnes ČEZ začal šetřit, měl by za šest let potřebný kapitál, aby se mohlo v Temelíně začít stavět. Přípravu je třeba začít hned.

Totéž - tak zvaná mikroenergetika „pro každý panelák“, to jsou vyhozené peníze. To je práce pro výrobní družstvo. Výhodou velkých zdrojů je mnohem větší efektivnost, než když máte sto malých zdrojů.

E15.cz: Takže by podle vás energetika neměla jít cestou decentralizace?

Jak kde. Mělo by se to uplatnit tam, kde se to opravdu hodí. Podle mne je to dnes jedno z módních hesel.

E15.cz: A kde se to hodí?

Ve vesnicích, u vzdálených míst, které ale musí mít přívod plynu. A když už tam přivedu plyn, mohu tam přivést i dráty.

E15.cz: O dalším rozvoji Temelína by podle vás neměli rozhodovat právníci a ekonomové, kdo by měl rozhodovat?

Jde o strategické uvažování, které by měl mít na starosti stát. Jako problém vnímám to, že představenstvo společnosti ČEZ na všechno potřebuje poradce, protože sami v elektrárnách v zásadě nikdy nebyli. Dělají kroky, které jim vždycky někdo poradí. A navíc to ne vždy pochopí správně. Chybí tam odborníci.

E15.cz: Nová státní energetická koncepce, která určí budoucnost české energetiky na roky dopředu, by se podle vás měla lišit od staré pouze v detailech, zatím to vypadá, že se bude lišit dost významně, Česká republika by se mohla ze země, která elektřinu vyváží, stát závislou na dovozu.

Nedostatek elektrické energie by nastal v případě, pokud by se teď nezačala příprava stavby nového zdroje a došlo k útlumu výroby z uhelných elektráren. To by se opravdu stala Česká republika silně dovozovou. Tady se pořád hovoří o energické bezpečnosti ale závislost na dovozu - to už energetická bezpečnost není. Bývalý ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba, což byl podle mého soudu navzdory tomu, že to je lékař, velice osvícený ministr průmyslu a obchodu, hovořil o tom, že by se měly energetické přebytky ideálně pohybovat okolo pěti procent.

Dnes energii vyvážíme a rabujeme naše jediné přírodní bohatství, které máme. Navíc bohužel rabujeme i uhlí, které je vhodné pro teplárenství. Uhlím, které má lepší výhřevnost, by se mělo šetřit a ne ho spalovat a vyvážet. To, že se vyváží životní prostředí, považuji za zločin. Německo si tak ke svým nestabilním dodávkám pomáhá našimi stabilními. To je konec konců i příčinou, proč je v Německu nižší cena elektřiny.

E15.cz: A mohlo by to být naopak?

Jen v případě, že by Německo zvládlo akumulaci energie. Jejich větrníky vyrábějí elektřinu, i když jí nepotřebujete. Ruku v ruce s tím jdou přetoky elektřiny, přes naše území ze severu na jih. Nejde o stabilní dodávky. Vlastně téměř všechny obnovitelné zdroje musí být jistým způsobem zálohovány jiným zdrojem.

Když jsem začínal v energetice, bylo energie mnohem méně, energetická soustava se teprve budovala. Spolupracovali jsme s Rakouskem, v zimě jsme jim dodávali zhruba pět procent elektřiny a oni nám to vraceli v létě, když tály ledovce. To je mix, který je výhodný na obě strany. Pokud se dostanete do situace, kdy jste totálně závislí na nějakém dovozci, tak vám natáhne ceny. A to, že jsou dnes nízké ceny, je dočasné.

E15.cz: Při současné rychlosti vývoje technologií je velmi pravděpodobné, že budou za 20 let existovat výkonné akumulátory.

Zodpovědný hospodář musí zabezpečovat své hospodářství nikoliv na základě víry, že něco se někdy vyřeší. V knize Bylo nás pět Petr Bajza říká „to je opovážlivá důvěřivost v milost Boží“. Pokud by se nenašel další Nikola Tesla a nevymyslel něco průlomového, každý by vám vyčetl, že jste nehospodařil dobře. Správný hospodář nesmí uvažovat, že „to“ za něj někdo vyřeší.

E15.cz: Dokázaly by energetickou díru zaplnit třeba bioplynové elektrárny a další obnovitelné zdroje?

To jsou moc malé zdroje. Lokálně mají jistý význam, velkou energetiku ale nenahradí.

E15.cz: Bude v budoucnu potřeba tolik energie, kolik si teď myslíme? Spotřeba stagnuje, v lepším případě klesá.

Snižuje se sice energetická náročnost spotřebičů, ale zvyšuje se jejich počet, takže ve skutečnosti náročnost na spotřebu stoupá. I dnes v době krize. A navíc spotřeba ve chvíli, kdy se průmysl opět rozeběhne, stoupne. A s tím bude souviset i nárůst ceny.

František Hezoučký (72)
Absolvent Katedry Tepelně energetických zařízení ČVUT v Praze, od roku 1965 pracoval postupně v jaderných elektrárnách v Jaslovských Bohunicích, Dukovanech a Temelíně. Přičemž v elektrárně Dukovany byl hlavním inženýrem spouštění. Od roku 1993 působil 4,5 roku jako technický poradce firmy Westinghouse a poté hlavní inženýr švýcarské firmy Colenco. V letech 1999 až 2003 byl ředitelem výstavby Temelína, za jeho vedení se výrazně zrychlilo tempo dostavby prvních dvou bloků. Po uvedení obou temelínských bloků do provozu pracoval na potici senior expert v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii. V současnosti působí jako konzultant společnosti WorleyParsons a souběžně vyučuje oblasti jaderné energetiky na ČVUT a ZČU.

Čtěte více:

Mládek: Nový jaderný blok může být v Dukovanech i v Temelíně

Dostavba Temelína znovu ve hře? ČEZ by mohl vypsat tendr příští rok

Rozšíření jádra v Česku možná zaplatí i dodavatelé


Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče