Françoisi Hollandovi se vrací sliby

20. prosince 2012, 12:59 - Stanislav Šulc a Petr Třešňák
20. prosince 2012, 12:59

Plánovaný odchod proslulého francouzského herce Gérarda Depardieua do Belgie je zatím nejkřiklavějším případem zúčtování s předvolebními sliby prezidenta Françoise Hollanda. Agresivní daňová politika vlády Depardieua přiměla opustit vlast a po nelichotivých výrocích politiků též odevzdat francouzský pas, což herec přislíbil v emotivním otevřeném dopisu představitelům vlády.

Les Echos: Rozumět Gérardovi, jemu navzdory

Stát změnil taktiku ohledně daňového exilu Gérarda Depardieua. Prezident Hollande přestal „obviňovat“ slavného herce a místo toho poděkoval všem Francouzům, kteří platí daně doma. To je velká změna oproti předchozímu chování kabinetu. V celém příběhu je spousta paradoxů. Máme zde hned několik Gérardů: jednoho se všemi alkoholickými výstřelky, dalšího hladového po penězích, pak toho, kdo rád využíval státní pomoci filmovému průmyslu… Ale také Depardieua, který začal pracovat ve 14 letech a na daních celkem odvedl 210 milionů eur. Protikladné je i naše uvažování. V našich hlavách jsou dvě hemisféry. Jedna se vzteká nad egoisty jako v případě přehnaných odměn finančníků. Druhá ale konstatuje, že se příliš hovoří o odchodech kvůli daňovým zákonům a zcela se ignoruje přehnané vysávání úspěšných a bohatých lidí. Vláda sice změnila tón, ale v zásadě nechce měnit nic. Pro rychlejší snížení státního deficitu a dluhu je třeba, dle vlády, zintenzivnit výběr daní. Změna tónu tak byla určena především představitelům 71 největších francouzských podniků. A bylo to důležité, protože i oni se budou rozhodovat, zda ve Francii zůstanou. Nyní jim vláda musí říct, že 75procentní daně budou platit jen dva roky. A že se stát bude chovat ekonomičtěji. Výsledek? Část Francie je šokovaná chováním herce. Druhá zase chováním státu. Vláda pak není nervózní kvůli tomu, že případ prohlubuje rozpory mezi pravicí a levicí, ale ze strachu, kolik tichých odchodů do daňových rájů tento hlasitý případ vyvolá.

Die Welt: Legitimní útěk před lačným státem

Světoznámý francouzský herec opouští svou vlast. Na protest proti absurdně vysokým daním socialistické vlády se stěhuje do Belgie. Omezenost, která následně dostala v reakcích na jeho krok prostor, posílil i premiér Ayrault, který herce nazval „ubožákem“. Podle socialistů by tedy nejúspěšnější občané měli přispívat nejen vysokým zdaněním své práce, ale ještě s tím souhlasit jako s údajným výrazem patriotismu. Daňová politika je jádrem vztahu každého státu a jeho občanů. Pokud daně šroubuje příliš vysoko stát, který se není schopen prokázat jako řádný hospodář, dělá velkou chybu. Teď to dokázal Gérard Depardieu, který si vybojoval místo na slunci jako herec, podnikatel i jako filantrop, který pomáhá spoustě lidí. Jeho výkřik je třeba brát vážně. Zoufá si na politiku, která je nepřátelská k výkonu a dovoluje si trestat úspěch, kreativitu a talent. Samozřejmost, s níž o masivním zvyšování daní hovoří i naši politici, jako by měli na takováto plíživá vyvlastňování právo, vypovídá o mnohém. Lačnost státu kdysi výborně popsala Astrid Lindgrenová. Když švédští sociální demokraté v sedmdesátých letech zavedli maximální daňovou sazbu, musela autorka dětských knih odvést na daních více, než vydělala na honorářích. Neodstěhovala se, ale napsala pohádku o své absurdní vlasti – Pomperipossa v Monismanii – kde politikům vyčinila stejně tvrdě jako nyní Depardieu. Pravdu mají oba.

The Daily Telegraph: Francie fandí heroickému exulantovi

Asterix a Obelix opustili Galii. Tedy alespoň dva herci, kteří je ztělesňovali ve třech úspěšných filmech. Říjnový odchod Christiana Asterixe Claviera do Londýna nyní následuje o mnoho hlasitější útěk Gérarda Obelixe Depardieua do Belgie. Hrdiny, které nepřemohl Julius Caesar, porazila nová daňová opatření Françoise Hollanda. Když o belgické občanství před časem zažádal nejbohatší Francouz Bernard Arnault, pro socialisty bylo snadné vykreslit jej jako opovrženíhodného odpadlíka. „Vypadni, boháči,“ hřímala titulní strana levicového deníku Libération. Ale Depardieu, to je jiná záležitost. Když jej premiér Jean-Marc Ayrault pohrdavě nazval „trapným ubožákem“, herec odpověděl otevřeným dopisem, v němž uvedl, že za 45 let profesního života odvedl na daních desítky milionů eur a dnes zaměstnává 80 lidí. „Nestojím o soucit ani o úctu, ale neměl bych být označován za trapného,“ uzavřel s tím, že odevzdává francouzský pas. Vládní propaganda na chvíli uvěřila, že se veřejnost přidá na její stranu. To se nestalo. Jak ukázal průzkum Le Parisien, 70 procent respondentů podporuje vzpurného hrdinu. Gérarda Depardieua je vždy všude plno. A budou o něm vědět i ve Valonsku, kde koupil dům za 800 tisíc eur a odkud bude hlasitě nadávat Hollandovi a jeho vládnímu týmu. Je téměř jisté, že jim na sebe nedá zapomenout.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče