Franchising, celkem jisté podnikání

15. října 2012, 07:20 - Robert Šimek
15. října 2012, 07:20

Pojď s námi, bude nás víc, nebudem se bát vlka nic! Tak by se dal s nadsázkou shrnout princip franchisingu. Skutečnost je složitější. Franchisový systém nabízí záštitu zavedené značky a zároveň zachovává výhody malého podniku, což je zvlášť v současné hospodářsky nejisté době velmi lákavé.

Tuzemští podnikatelé stále více sázejí na osvědčené značky. Podle průzkumu společnosti Profit system loni přibylo na českém trhu 18 franšízových konceptů, což je největší přírůstek od roku 1990. Celkový počet firem v tomto odvětví se tak vyšplhal na 168. Ještě výrazněji přitom vzrostl počet franchisových poboček, a to z 3 476 na 4 366, tedy o celou čtvrtinu. A podobný rozvoj se podle analytiků dá očekávat i v letošním roce. „Výhledově zde může působit 220 až 250 značek, stejně jako je tomu v podobně velkých ekonomikách Belgie, Rakouska či Nizozemska,“ říká Aleš Tulpa z poradenské společnosti Avex Systems.

U slova franchisa se většině lidí se vybaví řetězce rychlého občerstvení McDonald’s či Subway. Podle posledního průzkumu ale mezi poskytovateli licencí (franchisory) už na tuzemském trhu převažují české firmy. Je jich 93, což je 55 % z celkového počtu všech franchisových společností. Roku 2010 to přitom bylo jen 49 %. Čím je tato změna způsobena? Statistiky ukazují, že podnikání na základě franchisové licence je častěji korunováno úspěchem oproti zakládání a rozvoji zcela nové firmy. Franchisový systém totiž nabízí záštitu zavedené značky a zároveň zachovává výhody malého podniku co do blízkosti a přístupnosti k zákazníkům a možnosti reagovat na změny. Jinými slovy – franchisor (poskytovatel licence) umožňuje franchisantům (příjemcům licence) užití a realizaci na trhu ověřené obchodní koncepce. Spolupráce může být výhodná pro obě strany. Více než 90 % franchisantů je podle průzkumu ziskových. Franchisor zase může urychlit expanzi svého podnikání a rozšířit nabídku služeb. „Standardizace procesů, měřitelnost kvality a zvyšování úrovně podnikání každé jednotlivé pobočky, možnost budování silné značky, uvolnění manažerských kapacit i kapitálu firmy a také možnost využití podnikatelského potenciálu vedoucích poboček,“ vypočítává majitel společnosti Sunkins Josef Hůla hlavní argumenty jako vysvětlení, proč zvolil právě franchising. Nic ale není zadarmo.

Potrefená spolupráce

Na franchisovém konceptu je založená například síť značkových restaurací Potrefená husa, patřící Staropramenu. V současnosti je nejúspěšnějším pivovarnicko-gastronomickým konceptem v Česku a už 13 let se každoročně rozrůstá o nové provozovny. „Zájem o získání licence je opravdu enormní,“ potvrzuje manažer řetězce David Petřík. Zároveň ale dodává, že Staropramen nechce jít cestou kvantity na úkor kvality. „Preferujeme postupný a zdravý růst, tedy tři až čtyři nové hospody ročně, aby celý koncept dokázal ustát tlak konkurence,“ vysvětluje. Přidat se k „husímu hejnu“ tedy není úplně snadné a ne každý uspěje.

První, co musí zájemce o licenci udělat, je vyplnit dotazník, který spolu s podklady k plánovanému projektu pošle do Staropramenu. Společnost zváží všechny pro a proti, a pokud se jí záměr zamlouvá, vyšle přímo na místo své zástupce. Ti zhodnotí lokalitu a začnou s dotyčným jednat o smlouvě. Budoucí franchisant musí být schopný financovat projekt minimálně z 80 % z vlastních prostředků, což může být i několik milionů korun na přestavbu nemovitosti, její vybavení a platy zaměstnanců. Ani chudší zájemci ale nejsou úplně bez šance. Potrefená husa totiž nabízí hned několik variant spolupráce – od restaurací přes sportbary až po beerpointy, vhodné do obchodních řetězců. Pokud se vše podaří doladit, přichází na řadu podpis smlouvy, která se uzavírá na dobu 10 let.

Hlavním tahákem Potrefených hus je spojení široké nabídky piv s dobrým jídlem v moderním prostředí. Všechny restaurace jsou si navzájem podobné, jejich provozovatelé přesto nemají úplně svázané ruce. „Potrefená husa představuje projekt, který je zárukou prosperity, pokud se s ním správně pracuje. Výhoda spolupráce v rámci franchisového řetězce je v tom, že jsou zde nastavené standardy, které nemusíme vymýšlet, a marketingová podpora, kterou by si jednotlivé provozy nemohly dovolit,“ říká Jan Mulač, manažer společnosti Gastro Group, která provozuje Potrefenou husu v Ostravě. Dodržování franchisových podmínek podle něj není nijak zatěžující, což potvrzuje i Viktor Kaplan ze společnosti Gourmand, která vlastní Potrefenou husu v Hybernské ulici v Praze. „Jako hlavní přínos fungování v řetězci vidím možnost použití zaběhlého a neustále precizovaného know-how, které podnikání usnadňuje. Na roveň bych dal i dobrý pocit, radost a snad i hrdost, že se člověk stal součástí fungujícího podniku,“ pochvaluje si. S konceptem restaurací je zatím spokojené i vedení Staropramenu. Z ekonomického hlediska je pro něj sice řetězec minoritní záležitostí, jeho marketingová hodnota je ale značná.

Čaj náš vezdejší

Jiným příkladem fraschisy, která vznikla z mnohem skromnějších základů, je Dobrá čajovna, kterou založil roku 1993 Spolek milců čaje vedený Alešem Juřinou. První provozovna, která zákazníkům nenabízí nic jiného než sto druhů čaje a knihy o něm, vznikla v Praze na Václavském náměstí a původně měla být jen prodejnou. Lidé se však s drahými čaji báli experimentovat a žádali prodejce také o návod na přípravu, takže se z obchodu brzy stala čajovna.

Dnes má řetězec 22 provozoven v Česku, po jedné na Slovensku a v Maďarsku, dvě v Polsku a čtyři ve Spojených státech. Expanze probíhá formou franchisingu, který je rámcově podobný Potrefené huse, s ohledem na odlišné provozovatele i klientelu je ale trochu méně striktní. Firma se pro ni rozhodla, protože zpočátku neměla dost peněz na vlastní pobočky a tento způsob se navíc majitelům zdál pružnější. Čajovny dnes vlastní většinou bývalí zaměstnanci firmy, které Spolek milců čaje jakožto franchisor nemusí příliš zaučovat ani jim pomáhat. Počáteční investice do konceptu je zhruba jeden milion korun, z čehož aspoň třetinu musí tvořit vlastní prostředky žadatele o licenci. Smlouva se uzavírá nejčastěji na pět let a návratnost se odvíjí čistě od schopností daného franchisanta.

Úspěch Dobrých čajoven přičítá Juřina hlavně jejich atmosféře. „Ze svých dvacetiletých zkušeností mám pocit, že čajovna je něco mezi hospodou a kostelem. Češi se rádi setkávají a v ukřičené zaplivané hospodě je to ne vždy baví, a tak hledají alternativu,“ říká. Vedení řetězce ale jen na dobrou atmosféru nesází. Letos v létě muselo například pružně reagovat na extrémně horké dny. „Nabídku jsme rozšířili o studené čaje, které se v létě pijí víc. Kdybychom to neudělali, návštěvnost by klesla,“ potvrzuje Juřinův společník Jiří Šimsa.

Ani v době současné hospodářské nejistoty nemusí být žádná z čajoven sponzorovaná, dotovaná či vydržovaná, a na svůj provoz si vydělá. Český trh ovšem považuje firma už za téměř saturovaný a zaměřuje se teď hlavně na expanzi do zahraničí. „Česko už je nám malé. Jsme hodně ortodoxní, nenabízíme ani kávu, ani alkohol, ani medovinu, a když keramiku, tak jen čajovou. Taková ortodoxnost je možná jen ve městech určité velikosti. Ani každé okresní město není vhodné,“ vysvětluje Juřina. První zahraniční franchisa vznikla v americkém Burlingtonu ve státě Vermont a letos má za oceánem vyrůst už pátá Dobrá čajovna, tentokrát v Pittsburghu. V budoucnu se chce firma zaměřit také na expanzi do Irska.

Když je žabka tygrem

Franchisové řetězce ale nemusejí vždy pošilhávat po zahraničí. Síť samoobslužných obchodů Žabka, kterou roku 2011 koupilo Tesco od firmy Penta, se zaměřuje výhradně na domácí trh. „Chceme se stát nejvyhledávanějším partnerem pro franchising v České republice,“ říká sebevědomě generální ředitelka řetězce Katarína Navrátilová. Cíl to přitom nemusí být nereálný. Ještě počátkem loňského roku měla Žabka 80 obchodů, dnes jich má 135, což je více než padesátiprocentní nárůst. „Ještě letos otevřeme 25 až 30 obchodů a v příštím roce chceme přidat 40 až 50 dalších,“ prozrazuje ředitelka. Výhodou Žabky je, že se k jejímu konceptu může připojit každý, kdo má vhodné prostory od 50 do 100 metrů čtverečních. Najít kandidáty na franchisanty tak není podle Navrátilové žádný problém. „Naopak, zájem rok od roku stoupá,“ říká. Vysvětlení vidí hlavně v tom, že franchisanti mají možnost podnikat s minimálním rizikem. „Lidé vnímají rozdíl mezi otevřením obchodu na rohu s názvem, který nikomu nic neříká, a prodejny se zavedenou značkou. I na tom, abychom pro případné zájemce o franchisu byli známí a udržovali se v obecném povědomí jako důvěryhodný a spolehlivý partner, hodně pracujeme,“ dodává.

Sortiment Žabky v současnosti tvoří zhruba 3 500 až 3 700 výrobků. Řetězec nabízí i doplňkové finanční služby, jako jsou bezkontaktní platby, placení složenek, nabíjení mobilních telefonů, cashback nebo loterie. „Především ale chceme budovat síť založenou na dobrých, téměř sousedských vztazích. S našimi zákazníky komunikujeme přímo a orientujeme se na místa, kde jsme v jejich těsné blízkosti,“ přibližuje Navrátilová. Typických zákazníků Žabky je přitom hned několik druhů a je na franchisantech, aby jim vyšli maximálně vstříc. V blízkosti městských center se lidé zaměřují především na takzvané impulzivní nákupy, tedy na to, co v daný moment potřebují k zahnání hladu nebo žízně. Oproti tomu na okrajích měst nebo na vesnicích může být Žabka jediným obchodem a zákazník v ní musí pořídit i základní potraviny jako třeba pečivo nebo mouku.

Co se týká konkurence, nemá Navrátilová o svůj řetězec strach. „Konkurenci samozřejmě sledujeme, ale Žabka je zatím ojedinělá svou malou rozlohou, širokou škálou sortimentu i otevírací dobou od šesti do 23 hodin,“ říká. Ani vietnamské večerky podle ní nejsou problém. „Žabka se od nich zásadně odlišuje. Už u vstupu vidíte, že jste v moderním interiéru,“ vysvětluje.

Dobrá investice

Jak je to tedy s českým franchisingem? Pro toho, kdo se nerad podřizuje zadaným postupům, našel mezeru na trhu, má dostatečné množství peněz a už získal nějaké zkušenosti v oboru, ve kterém chce prorazit, tento typ podnikání rozhodně není. Těm, co nemají úplně originální nápad nebo se vlastního byznysu tak trochu bojí, ale může pomoct ke snadnějšímu rozjezdu i rychlejšímu zisku.

Záleží samozřejmě na tom, jak úspěšný a nosný koncept poskytovatel franchisy má. Na trhu se občas pokoušejí prosadit i firmy, jejichž nápad je nedotažený a nedostatečně prověřený. Obecně se ale dá říct, že investice do nákupu franchisingového balíčku je možné srovnat s bankovním vkladem. Výzkum ve Spojených státech prokázal, že po 10 letech od zakoupení licence více než 85 % franchisantů pokračuje ve svém podnikání. U klasických firem je to přitom necelých 15 %. Zakoupení franchisingové licence prověřeného systému tedy dává velké šance na úspěch.

Co je franchising? Franchising je systém prodeje zboží, služeb nebo technologií, který se týká úzké a trvalé spolupráce mezi právně a finančně odlišnými a nezávislými podniky, poskytovatelem franchisingu a jeho franchisanty. Podstata tohoto systému spočívá v tom, že dodavatel franchisingu poskytuje franchisantům právo a zároveň je zavazuje k povinnosti provozování činnosti v souladu s jeho koncepcí. V rámci a na dobu platnosti vyhotovené písemné franchisové smlouvy má franchisant právo využívat obchodní název poskytovatele franchisingu, ochranné značky jeho zboží nebo služby, know-how, metody, znalosti i jeho obchodní a marketingovou podporu. Za tuto pomoc platí franchisant franchisorovi vstupní poplatek za udělení licence (pohybuje se od několika set tisíc po desítky milionů korun) a potom – v průběhu celé doby trvání kontraktu – převádí ve prospěch poskytovatele určité procento svých příjmů (většinou se jedná o čtyři a až pět procent z obratu). Tyto peníze využívají majitelé franchisové sítě zpravidla ve prospěch celého systému. Slouží například na marketingové výzkumy, vývoj nových produktů či reklamní kampaně. Výhody a nevýhody franchisingu Pro franchisanty (uživatele franchisingu): + Známá značka
+ Osvědčená koncepce
+ Podpora franchisora
+ Počáteční pomoc
+ Nižší riziko, větší jistota
+ Reklamní a propagační akce
+ Lepší jednání s dodavateli
- Dodržování firemní kultury
- Vstupní a průběžné poplatky
- Pravidelné kontroly
- Složitý odchod

Pro franchisory (poskytovatele franchisingu): + Rozšíření distribučních kanálů
+ Příjmy z poplatků
+ Snížení nákladů na reklamu
+ Odstranění problémů se zaměstnáváním
- Poskytnutí vlastního know-how
- Možnost zkažení dobré pověsti

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče