Foukej, foukej, větráčku

29. května 2006, 00:00 - ROBERT ŠIMEK
29. května 2006, 00:00

JAN JANKA Je jen málo výrobních oborů, ve kterých mají Češi světový primát. Jedním z nich je i výroba větráků, fukarů a dmychadel, kterou v Praze roku 1872 založil český podnikatel Jan Janka. Firma, později přesunutá na pražské předměstí, je dnes známá pod názvem Janka Radotín.

JAN JANKA

Je jen málo výrobních oborů, ve kterých mají Češi světový primát. Jedním z nich je i výroba větráků, fukarů a dmychadel, kterou v Praze roku 1872 založil český podnikatel Jan Janka. Firma, později přesunutá na pražské předměstí, je dnes známá pod názvem Janka Radotín.

Městská část Praha-Radotín se nachází na levém břehu Berounky na jihozápadním okraji hlavního města. Zdejší oblast byla pravděpodobně osídlena již v mladší době kamenné, první písemná zmínka však pochází až z roku 1158, kdy byl v Radotíně vybudován kostel. Obec pak dlouhá léta patřila Zbraslavskému klášteru, z jehož područí se vymanila teprve roku 1785.

Průmysl se zde začal rozvíjet teprve ve druhé polovině 19. století. Zlomovým byl přitom rok 1871, kdy tu firma Pražské akciové továrny na hydraulický cement založila velkou cementárnu. Dařilo se ale i dalším podnikům. Fungovala zde například prádelna sklářského písku, továrna na výrobu železných postelí či závod na tělocvičné nářadí.

Světový věhlas však Radotínu zajistila až vzduchotechnická továrna Jana Janky, která se sem roku 1907 přestěhovala z pražského Starého Města. Byla vůbec prvním specializovaným výrobcem ventilátorů a odsávacích zařízení na světě a předstihla tak zbytek Evropy i Spojené státy.

PRVNÍ VĚTRÁK Za vynálezce moderní vzduchotechniky je všeobecně považován Američan Willis Carrier. Jeho první odvětrávací systém však vznikl teprve v roce 1902, kdy měl český průmyslník Jan Janka za sebou již třicet let sériové výroby ventilátorů vlastní konstrukce. Podnikatelské začátky tohoto žateckého rodáka však nebyly vůbec jednoduché. Vyučil se strojním zámečníkem ve Vídni a zprvu nic nenasvědčovalo tomu, že se stane známým pražským továrníkem a zakladatelem nového výrobního oboru. Byl ale velmi podnikavý, a když se mu roku 1872 naskytla příležitost založit v Dlouhé ulici na pražském Starém Městě vlastní klempířskou dílnu, neváhal. Obyčejných výrobců plechového zboží bylo ale tou dobou v Praze hned několik, a Janka proto přemýšlel, jak svůj podnik od ostatních odlišit. Dobře si všímal, že zejména přes léto se v uzavřených prostorách drží vzduch, který se stává téměř nedýchatelným a navíc přispívá ke znehodnocování potravin i dalších výrobků. Řešení se tedy přímo nabízelo a Janka ho dokázal využít. Zkonstruoval první větrák a položil základ budoucí slavné firmy. Se zhruba patnácti dělníky vyráběl zpočátku převážně vodní ventilátory zvané Delfín, kolové ventilátory pro hostince, větráky pro kovářské výhně a některé druhy odsávacích zařízení. Úspěch se brzy dostavil a počet zájemců o nové zboží rychle stoupal. DO RADOTÍNA Firma se neustále rozrůstala, počátkem 20. století ale již prostory v centru Prahy přestávaly svými rozměry výrobě stačit. Aby mohl podnik dále rozšiřovat, rozhodl se Janka roku 1907, že závod přesune na výhodnější místo. Velký průmyslový rozmach tehdy probíhal na jihozápadním předměstí Prahy, volba proto logicky padla právě na Radotín. Zde získala firma rozsáhlé pozemky, na kterých do konce roku 1908 vznikly moderní montovny s parním i elektrickým pohonem strojů. Z malé výrobny se stala velká továrna. Základní okruhy výroby tvořily vzduchotechnika, všeobecné strojnictví a nově také elektrotechnika. K původní produkci tak přibyly i pneumatické transportéry, teplovzdušná topení, sušárny, dmychadla, čerpadla či transformátory. Zakázek neustále přibývalo a byly mezi nimi i prestižní objednávky, jakou se stala například výroba ventilátorů pro Národní divadlo. Konstrukce elektrických motorů k tomuto zařízení se navíc ujal sám vynálezce obloukové lampy František Křižík. Roku 1912 Jan Janka zemřel a továrna přešla na jeho dědice. Úspěšně překonala první světovou válku, po níž bylo ale nutné podnik restrukturalizovat. Koncem roku 1923 proto došlo k přeměně rodinné firmy na akciovou společnost, při níž byl základní kapitál rozdělen na několik tisíc akcií. Výroba byla sice zachráněna v plném rozsahu, rodina původního majitele tím ale z vedení továrny úplně zmizela a na její místo se postavila správní rada složená z velkostatkářů, stavitelů a velkoprůmyslníků. | Současný pohled na továrnu Janka Radotín.| ZÁVODY RUDÝCH LETNIC

Roku 1926 se v radotínské Jance začaly vyrábět také okružní chladiče vzduchu pro turbogenerátory, dovážené dosud pouze ze zahraničí. Jejich produkce brzy pokryla potřebu celého státu a firma se tak stala zcela nezávislá na subdodavatelích. Problémy však přinesl rok 1933, kdy závod postihla podobně jako další československé podniky celosvětová hospodářská krize. Akciový kapitál klesl na šedesátinu původní hodnoty a nastalo hromadné propouštění.

Nový rozmach Janky přišel až po skončení druhé světové války. Již v roce 1945 byl tento největší československý vzduchotechnický podnik znárodněn a sloučen s několika menšími výrobci. Roku 1952 byl jeho název podle komunistické demonstrace z roku 1930 změněn na Závody Rudých letnic. Ten vydržel až do roku 1960, kdy po dalších reorganizacích firmy vznikl samostatný národní podnik Janka-Závody Rudých letnic.

Výrobní program přitom tvořila hlavně lehká vzduchotechnika. Pouze v menším množství se vyráběly těžké chladiče, radiální ventilátory, výměníky tepla či rozvody vzduchu. K nejvýznamnějším zakázkám, na jejichž realizaci se podnik podílel, patřily dodávky pro Palác kultury, masokombináty v Čakovicích a Písnici a znovu i pro Národní divadlo.

POD LENNOXEM

Roku 1968 se společnost opět přejmenovala na Janku Radotín a tento název jí vydržel až do pádu totality. V roce 1991 vznikla akciová společnost Janka, která o dva roky později prošla privatizací. Porevoluční doba však znamenala pro tradičního výrobce vzduchotechniky jedno z nejhorších období ve více než stoleté historii. Předlistopadové vedení bylo totiž z politických důvodů odvoláno a noví majitelé přivedli podnik téměř na pokraj bankrotu.

Zlepšení přišlo až počátkem roku 1994, kdy představenstvo provedlo obměnu celého vedení a stanovilo jasný cíl - do šesti let se stát největší firmou na vzduchotechniku ve střední a východní Evropě. Významným krokem k dosažení této mety bylo pak roku 1997 navázání spolupráce s americkou firmou HCF/Lennox, jedním z největších světových výrobců chladicí techniky. O rok později se dokonce Janka stala dceřinou společností její evropské větve Lennox Europe.

Vzájemné provázání obou firem umožnilo Lennoxu proniknout na český trh a Jance zase výrazně rozšířit export. Stala se jediným výrobcem klimatizačních jednotek pro distribuční síť Lennox Europe a produkty dnes vyváží například do zemí bývalého Sovětského svazu, Francie či Portugalska. Jméno Jana Janky tak i na počátku 21. století patří ke známým pojmům v oboru vzduchotechniky. *

| JAN JANKA (1848-1912) Český podnikatel a průkopník v oboru vzduchotechniky, celým jménem Jan Antonín Janka, se narodil 31. května 1848 v severočeském Žatci. Po absolvování obecné školy se vyučil strojním zámečníkem ve Vídni a v sedmdesátých letech předminulého století se usadil v Praze. Roku 1872 založil v Dlouhé třídě na pražském Starém Městě malou klempířskou dílnu, v níž brzy začal vyrábět ventilátory i další výrobky pro odsávání a větrání. Od počátku byl úspěšný, a protože provozy za čas přestávaly výrobě stačit, rozhodl se roku 1907 přemístit podnik do Radotína. Za jediný rok zde vybudoval nové montovny s parním a elektrickým pohonem strojů a podnik získal charakter moderní továrny. Výroba se rozšířila o sušárny, dmychadla či čerpadla, hlavním produktem však nadále zůstaly klasické ventilátory. Jejich pohybující se lopatky se později dostaly i do známého loga podniku, registrovaného 15. září 1967. Tou dobou byl však Jan Janka již více než padesát let po smrti. Zemřel 30. září 1912 a firmu převzali jeho dědicové, kteří výrobu řídili až do vzniku akciové společnosti Janka a spol. v roce 1923. |

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče