Fotovoltaice hrozí přehřátí

15. ledna 2010, 17:41 - Čestmír Klos
15. ledna 2010, 17:41

Solární elektrárny přerostly úřadům přes hlavu

V roce 2005 sice začal v Česku platit zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie, v rozvoj fotovoltaických elektráren však věřil jen málokdo. Povinná vysoká výkupní cena solární elektřiny, několikanásobně převyšující cenu silové energie, totiž víc dráždila, než aby vyvolávala konkurenční napětí. Prozíravost tvůrců zákona se však vyplatila.

Nejrychlejší růst

Díky této podpoře se solární energetika stala nejrychleji se rozvíjejícím odvětvím. Za 1,5 roku do loňského července narostla výroba elektřiny z fotovoltaických zdrojů 25krát. Přitom největší boom solární energetiky měl teprve přijít. Před koncem loňského roku začali investoři šturmovat. V sázce byla výkupní cena o pět procent vyšší, než začala platit od 1. ledna 2010. Na vítěze boje s časem čekala sladká odměna – záruka, že získaná cena dvacet let nepoklesne. Ba naopak, bude se každým rokem ještě o dvě procenta zvyšovat.
Stala se neuvěřitelná věc – loňský přírůstek instalovaného výkonu solárních článků v Česku byl vyšší než všech dosavadních fotovoltaických elektráren. Dle předsedy Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Josefa Fiřta činil přírůstek 350 megawattů. O plných sto megawattů víc, než byl nejsmělejší odhad obecně prospěšné společnosti Czech RE Agency, která se obnovitelnými zdroji energie profesně zabývá. Celkový instalovaný výkon v Česku se tím vyhoupl na 411 megawattů.

Pět procent sem, pět procent tam

Za takové situace je i laikovi zřejmé, že i o pět procent nižší výkupní cena investory neodradí. Vidina sedmi- až osmileté návratnosti, navíc se státním posvěcením, povzbudí další podnikatele k souboji s časem a úředníky, aby stačili využít bezmoci zákona k získání výhodné ceny. Přítrž tomu může učinit jen změna zákona. Dle jeho současné dikce je zásah ERÚ omezen už zmíněnými pěti procenty. A ta jsou na bouřlivý rozvoj solární techniky krátká. Fotovoltaické panely jsou stále levnější a výkonnější. Je o ně celosvětový zájem, a proto vývoj půjde rychle dál. Čeští zákonodárci se musejí činit, aby ještě v tomto funkčním období stačili přijmout novelu zákona. Jedině tak by změna mohla nastat od roku 2011. Současný překotný rozvoj fotovoltaiky hrozí přehřátím. Kdyby bylo takových bouřlivých roků jako ten loňský víc po sobě, zhroutila by se sama do sebe. Nebyla by už přípojná místa, cena vhodných pozemků by narostla do závratných čísel a spotřebitelé by neunesli příliš velkou zátěž dotováním solární energie. Vícenáklady na podporu solární energetiky za rok 2009 přesáhly miliardu, letos se očekává částka víc než dvojnásobná.
Hektický růst výroby solární energie by navíc mohl ohrozit rozvoj ostatních obnovitelných zdrojů, protože ani ony by nebylo kam připojit. A přestože mají mnohem nižší výkupní ceny, i ony mají své vícenáklady, které se promítají do tržní ceny elektřiny.
Nejbouřlivější rozvoj fotovoltaiky tedy můžeme očekávat letos. „Mnoho klientů bude chtít na poslední chvíli využít podpory státu a garance ještě stále výhodného výkupu energie po dobu dvaceti let. Připravujeme se na menší fotovoltaický blázinec,“ shrnuje podnikatel z oboru ředitel firmy HiTechSolar Vladimír Mléčka.

Kouzla s návratností

Zákon měl zajistit obnovitelným zdrojům konkurenceschopnost tím, že jim dá jistotu patnáctileté návratnosti investic. Fotovoltaické zdroje se však v důsledku rostoucí výkonnosti panelů a jejich klesající ceny tomuto záměru vymkly – jejich návratnost je nyní zhruba poloviční. S tím je třeba něco zásadního udělat.
Vládní novela zákona je přesto k investorům velice ohleduplná. Zásahy Energetického regulačního úřadu do výkupní ceny budou dál omezeny pětiprocentním limitem, pokud však návratnost nepoklesne pod jedenáct roků. V takovém případě bude moci ERÚ cenu upravit na takovou hodnotu, aby se vložené prostředky vrátily mezi jedenácti až patnácti lety fungování elektrárny.
Výbor životního prostředí Poslanecké sněmovny tento návrh vzešlý z praktických zkušeností ERÚ podpořil. Úprava konvenuje i poslanci Martinu Bursíkovi za Stranu zelených, který byl coby poradce bývalého ministra životního prostředí Libora Ambrozka spoluautorem návrhu zákona. Bursík oceňuje, že budou napraveny pokřivené vztahy, přičemž rozvoj fotovoltaiky jako nejperspektivnějšího obnovitelného zdroje energie nebude ničím ohrožen.
Předseda hospodářského výboru sněmovny Oldřich Vojíř však přišel s naprosto odlišným nápadem – ponechat znění zákona stejné a jen nahradit hodnotu pět procent pětadvaceti. Nalezl pro svůj návrh křehkou podporu jednoho hlasu, protože na pravou stranu stolu přišlo na schůzi výboru o jednoho poslance víc než na levou. Na každé straně stolu hlasovali poslanci jako jeden muž, tedy politicky. Nebylo důležité, jak kdo danému problému porozuměl. Z vystoupení některých poslanců se totiž zdálo, že mu neporozuměli vůbec.

Až na dřeň

Oba návrhy jsou s to daný problém vyřešit, a proto by se dalo rozdílnost přejít a ponechat rozhodnutí na sněmovně dle toho, kterých poslanců přijde víc. Rozumnější však je posoudit nuance.
Vojířův návrh má jistotu rizika. Banky si po odečtení 25 procent spočítají nejhorší možnou variantu návratnosti a žadateli odpovědí, je-li to pro ně akceptovatelné, nebo není. Pokud ERÚ limit nevyčerpá, půjde to žadateli i bance k dobru.
To se líbí i představitelům čerstvě založené České fotovoltaické průmyslové asociace, která zastupuje zhruba pětinu podnikatelů v oboru. Vědí, že i po odečtení 25 procent na tom budou v roce 2011 velice dobře. I oni proto rádi přijmou jisté 25procentní riziko, které je nenutí sáhnout si až na dno. České podmínky i přesto zůstanou nadprůměrné. U případných dalších 25 procent by však už nastaly problémy. Navzdory tomu je lákavé oddálit pád výhodných výkupních cen o další rok.
Vládní návrh opravňuje regulátora navrátit hyperrozlet do normálního stavu. Proto by pramen nadstandardních výhod mohl vyschnout už po letošním, solárně hektickém Silvestru. Změna by byla jednorázová a banky by pak do dalších let mohly počítat s jistotou dnešních pěti procent.
Při bližším ohledání nabízí mnohem víc jistot vládní návrh – nic se nebude měnit, zůstane-li návratnost mezi jedenácti až patnácti lety. Tedy normální výkupní cena za normálních podmínek. Producentů jiných druhů energie z obnovitelných zdrojů se žádné změny nedotknou.
Oproti tomu zdánlivá jistota výkupních cen v příštím roce může být opředena velkými nejistotami do budoucna. Dotyčných 25 procent by se totiž vztahovalo na všechny roky i obnovitelné zdroje. Jediné rozhodnutí by mohlo přiškrtit rozvoj celé oblasti. Stačilo by, aby dnešní uvážlivé kroky ERÚ nahradilo rozhodování nějakého střelce. Osob, kterým bytostně vadí rozvoj obnovitelných zdrojů, je v naší zkostnatělé energetice stále dost. Pětadvacet procent, uvalených na některý jiný zdroj, by znamenalo do budoucna jeho smrt.

Solární status quo

Ze všech sousedů máme díky popisovanému nonsenzu výrazně nejlepší podmínky. To vyčte každý ze srovnání výkupních cen (viz Srovnání fotovoltaiky v ČR a ve třech sousedních zemích). Slovensko s podporou fotovoltaiky začíná, ale dobré podmínky už má. Polsko to teprve čeká. Poučení je třeba si vzít od západních a jižních sousedů – už několik let zažívají fotovoltaický boom, přestože výkupní ceny nejsou nadsazené. A to je třeba srovnávat německou cenu za výkup elektřiny ze solárních elektráren na volných plochách a rakouskou nad deset kilowattů s našimi. Náš problém netkví ve střešních solárních konstrukcích, jejichž rozvoj nás teprve čeká.
Předpokládané podíly jednotlivých obnovitelných zdrojů energie nás uvedou do současných českých poměrů (viz Předpokládaný podíl jednotlivých zdrojů energie na výrobě elektřiny v roce 2010). Naše solární elektrárny pozřou 2,6 miliardy korun, tedy skoro 40 procent veškeré podpory obnovitelných zdrojů. A vydají jen šest procent energie z celkového množství vyrobeného těmito zdroji. I statistika volá po srovnání podmínek.

Pozor na sebežravost

I producentům solární energie je jasné, že čeho je moc, toho je příliš. Předseda České fotovoltaické průmyslové asociace Jaromír Řehák upozorňuje: „Nelze sledovat jen obrovský nárůst fotovoltaiky v posledních dvou letech, ale i to, že díky dvacetiletým zárukám na výkupní cenu to bude mít dlouhodobý vliv na cenu elektřiny pro spotřebitele. Proto jsme ve vlastním zájmu pro rozumné snížení výkupních cen.“ S tím souhlasí i solární analytici. Podpora musí být atraktivní do té míry, aby podněcovala rozvoj, ale nezahltila systém.
Ve Španělsku už takové zahlcení nastalo. Proto byl zákonem stanoven strop – maximální rozsah instalací, které mohou být v daném roce připojeny. Regulace se stropem je dost složitá, ale vyplývá z ní, že maximální pokles výkupní ceny může být ve Španělsku deset procent.
Náš systém nebyl až dosud samoregulovatelný a redukce výkupní ceny dle let návratnosti by se měla uskutečnit co nejdříve, aby se srovnal a nenastalo přehřátí.

Solární ventil

Přetlakovému hrnci české solární energetiky může pomoci Slovensko. Zkušeným českým solárním investorům, jimž se doma nutně sníží příležitosti, se nabízí čerstvě se rozvíjející slovenský solární trh. Výkupní cena je na Slovensku garantovaná na patnáct let a za kilowatthodinu dodanou do sítě se platí 45 eurocentů. Nejdůležitější však je, že na rozdíl od Česka na Slovensku nehrozí přeplnění rozvodných sítí.

Tabulka: Srovnání podpory fotovoltaiky v ČR a ve třech sousedních zemích

Diagram:
Předpokládaný podíl jednotlivých zdrojů energie na výrobě elektřiny v roce 2010

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče