Fotbalový restart

18. června 2009, 12:10 - Ondřej Hergesell
18. června 2009, 12:10

Noví funkcionáři...

Celý podtitul: Noví funkcionáři kandidující do vedení ČMFS chtějí zlepšit ekonomiku fotbalu i jeho vnímání

Mesiáš. Spasitel. Zachránce českého fotbalu. Ivan Hašek, nejžhavější kandidát na nového šéfa fotbalového svazu, vzbuzuje ve fotbalovém národě obrovské naděje. Naděje na očistu a změnu, kterou česká kopaná potřebuje. Ekonomickou, mediální a především „lidskou“. Chuť a odvahu pustit se do změn však má nejen Hašek či jeho konkurent na předsednické křeslo Luděk Vinš. Týdeník EURO se pokusil před valnou hromadou Českomoravského fotbalového svazu (ČMFS) zmapovat vize funkcionářů a bafuňářů, kteří mají ambice vyvést fotbalové hnutí z bahna, do nějž během posledních několika let zapadlo.

Závazek národa

„Český fotbal je třeba sjednotit, vrátit mu důvěryhodnost a ekonomicky zajistit.“ Tak lze shrnout představy takřka všech kandidátů, kteří v sobotu 27. června budou na valné hromadě v hotelu Pyramida usilovat o hlasy delegátů ČMFS. O třináct klíčových křesel ve výkonném výboru, který vytváří zásadní rozhodnutí pro celé fotbalové hnutí, se utká několik desítek zájemců (viz Zatoužili po strahovském křesle). O post nejvyšší, křeslo předsedy ČMFS, si to „rozdají“ Ivan Hašek a Luděk Vinš. Oba hovoří o profesionálnějším a efektivnějším fungování svazu. Oba se chtějí zasadit, aby ubylo sporů a intrik, a především o to, aby český národ opět začal vnímat fotbal pozitivně.
„Fotbal spasí pouze práce. A to na všech úrovních,“ tvrdí Hašek, který přichází s vizí očištění a zdůvěryhodnění tohoto sportu. „Veřejnost vnímá fotbal velice negativně. To se musí změnit. Byznys a další parciální zájmy musejí být až na druhém místě. Na prvním je fotbal,“ říká rozhodně. „Pokud dostanu příležitost vést fotbal a očistit jej, budu to dělat s čistým svědomím. Nejsem na nikom závislý. Nejsem nikomu zavázán, a proto se mohu od spousty věcí oprostit. Politikaření u mne neuvidíte,“ říká sice rázně, ale nekonkrétně.
Memento z posledních fotbalových voleb je zřejmě stále živé. Když se v létě 2005 poprvé ucházel o křeslo předsedy Českomoravského fotbalového svazu, byl vedle protřelých bafuňářů Vlastimila Košťála a Pavla Mokrého outsiderem. Nakonec právě na politikaření „dojel“ (viz Velká politika aneb Kdo a jak volí). Uplynuly však čtyři roky a Hašek je v diametrálně odlišné roli. Laická veřejnost i půl milionu fotbalistů, kteří pobíhají po českých trávnících a škvárových hřištích, od něho očekávají takřka zázraky. „Závazek lidí vnímám, ale hlavu si z toho nedělám. Nakonec o tom, jestli možnost vést fotbal dostanu, rozhodnou delegáti valné hromady,“ uzavírá Hašek. Víc konkrétních odpovědí z něho ani deset dnů před volbami týdeník EURO „nevydoloval“. „Začal jsem s předvolební kampaní pozdě, což je můj handicap. Nerad bych však svůj program sděloval delegátům přes média. Cítím u nich mnohem větší otevřenost a podporu než minule. Mají snahu zastavit propad fotbalu sportovně, ekonomicky i ve veřejném mínění,“ tvrdí Hašek.

Předvolební jedenáctka

Oproti tomu jeho protikandidát, majitel Viktorie Žižkov Luděk Vinš, pojal kandidaturu ve velkém stylu. Nechal si vytvořit profesionální internetovou prezentaci, program Předvolební jedenáctka oblékl do efektní zelené barvy a s novináři mu pomáhá mediální agentura. „Fotbal se musí víc zprofesionalizovat. Svaz musí být malým klubům oporou, servisní organizací, prostě fungující firmou,“ říká rozhodně. V rámci předvolební kampaně křižuje republiku a seznamuje zástupce jednotlivých okresních a krajských fotbalových svazů se svými vizemi. „Odezva lokálních funkcionářů je pozitivní. Vždy však narazíme na zásadní problém současné kopané – finance. Malé kluby hospodaří s několika desítkami tisíc, a pokud jim peníze od svazu, respektive ČSTV a Sazky přijdou se zpožděním nebo vůbec, mají vážný problém,“ zdůrazňuje.
Právě na postavení fotbalových amatérů, tedy výkonnostního fotbalu, jak se tato oblast oficiálně jmenuje, se chce Vinš stejně jako další kandidáti do výkonného výboru zaměřit. „Nijak není využitý prostor pro prodej marketingových práv amatérské kopané. Spousta menších regionálních firem by mohla sponzorovat krajské či okresní fotbalové soutěže. S žádostí o podporu se mohou oslovit i krajské úřady. Další peníze lze získat z evropských fondů. Jde jen o to připravit na svazu prostředí a podmínky,“ nabízí řešení.
Vinš prý ví o zdrojích, které do výkonnostního fotbalu přinesou minimálně 30 milionů korun. „Nechci nyní konkretizovat, jak tyto dodatečné peníze získat. Garantuji však fotbalovém hnutí, že pokud je jako předseda neseženu, zaplatí to mé firmy a obchodní partneři,“ řekl Vinš týdeníku EURO. Dle jeho předpokladů lze zároveň navýšit objem příjmů od společnosti STES, která je dceřinou společností ČMFS pro prodej marketingových práv, nejméně o patnáct procent. „Prosazoval bych změnu strategie. Kromě jiného i nový systém prodeje práv. V něm by se sice sponzorům nenabízelo tolik balíčků, ale šlo by třeba prodávat i práva na jednotlivé zápasy. Zároveň je třeba do STES přivést nové lidi z marketingové sféry, kteří mají zkušenost s dalšími podnikatelskými segmenty,“ naznačuje. Kromě toho lze dle Vinše hledat i úspory ve fungování svazu. „Efektivnější chod a organizace ČMFS s důrazem na profesionalitu se může na jeho provozních nákladech projevit minimálně desetiprocentní úsporou,“ tvrdí odhodlaně.

Fotbal jako pasta na zuby

Vinšovy názory na řízení fotbalového svazu se v mnoha ohledech shodují s vizí Jindřicha Rajchla, mladého, ale zkušeného fotbalového funkcionáře, který kandiduje na funkci místopředsedy ČMFS. Rajchl v současnosti předsedá dozorčí radě druholigové Dukly Praha, právně zastupuje na českém trhu sázkovou kancelář bwin a v minulosti šéfoval blšanskému fotbalovému klubu. „Ve fungování svazu jako servisní organizace pro pět tisíc klubů jsou obrovské rezervy. ČMFS by měl vytvořit jakousi krajskou obdobu STES, aby regionální funkcionáři mohli nabízet fotbalový produkt lokálním sponzorům, nebo si požádat o dodatečné zdroje – ať to jsou místní municipality nebo dotace z EU. To všechno by mělo být servisně podporováno ze Strahova,“ soudí.
Další prostor pro navýšení peněz pro výkonnostní fotbal vidí v oslovení velkých partnerů, kteří by mohli mít zájem prezentovat se i na vesnických trávnících. „Vždyť půl milionu fotbalistů musí hrát v nějakých kopačkách, obléci se do dresů, používat míče nebo telefonovat s nějakým mobilním operátorem. Kdyby se uzavřela rámcová smlouva s velkým dodavatelem sportovního oblečení, do každého klubu se poslala slevová věrnostní karta, na kterou by si mančafty i jednotlivci kupovali vybavení nasmlouvané firmy – ať už pro fotbal nebo volný čas – a po určité době se na účet klubů poslala část peněz nazpět jako odměna, bylo by to výhodné pro všechny,“ naznačuje Rajchl svou představu. „Nechci dělat bafuňařinu pro peníze, odmítám plat za funkci místopředsedy. Chtěl bych však fotbalu pomoci, nabídnout mu své kontakty a zkušenosti. Jsem přesvědčen, že v české kopané může být mnohem více finančních prostředků, hluchých míst a nezoraných polí je v současném modelu spousta,“ tvrdí.
Kromě zlepšení servisu svazu malým klubům je dle Rajchla třeba zapracovat i na mediálním vnímání fotbalu jako produktu. „Zatímco nyní česká liga vzbuzuje emoce veskrze negativní, mělo by to být obráceně. Vždyť v milionářské Lize mistrů také není každý zápas světoborný, ale je to skvěle marketingově připraveno. A lidé to víc vnímají jako společenskou událost než jen to, co se děje na trávníku,“ soudí Rajchl. Prodávat fotbal je dle něho jako prodávat pastu na zuby. „Produkt si kupujete dle toho, jak je zabalen a jakou má reklamu. Proto je nutné českou ligu více medializovat jak v televizi, tak zejména na internetu. Fotbal musí začít ukazovat, že žije v komunitě, že je tady pro lidi, a nikoli pro funkcionáře,“ dodává.

Ministr financí

Jedním z mála členů současného vedení ČMFS, který se rozhodl kandidovat i na letošní valné hromadě, je Jaroslav Vacek. Dlouholetý místopředseda ČMFS, který má na starost především svazovou pokladnu, vnímá touhu fotbalové veřejnosti po „nových tvářích“, ale do nadcházejících voleb si věří. „Existuje určitá obecná poptávka po změně, ale jsem přesvědčen, že za mne hovoří moje dosavadní práce. I díky úspěchům reprezentace v předchozích letech je rozpočet svazu zajištěn až do roku 2010,“ tvrdí Vacek, kterého média označují za fotbalového ministra financí.
I Vacek poukazuje na fakt, že okresní a krajské fotbalové organizace neumějí pracovat s lokálními sponzory. Za zásadní nedostatek v příjmové stránce fotbalu však považuje nízkou účast veřejných financí. „Fotbalu chybí místní prezentace. To je však pozůstatek z dob socialismu, kdy všichni dostali všechno. Nevidím důvod, proč by nějaký okresní fotbalový svaz nemohl posadit do křesla svého předsedy šéfa lokální silné firmy, která by za několik set tisíc korun měla reklamu na stadionech či dresech všech týmů v okrese. Vždyť lidé na místní úrovni se dokáží mnohem lépe orientovat. Oblast, v níž však fotbal nejvíc tlačí bota, je neúčast státních firem ve sponzoringovém portfoliu svazu,“ naznačuje, jakým směrem by se mělo ubírat nové vedení ČMFS. Zda bude u dalšího vyjednávání o penězích pro svaz, ho prý nechává klidným. „V posledních dvou třech letech se vedení fotbalu týkalo jen politiky a třenic. Vytratila se týmová spolupráce, která by měla kopanou jako celek někam posouvat. Pokud nové vedení usoudí, že mých služeb využije, jsem plně k dispozici,“ uzavírá Vacek.

Box 1:
Utkají se o křeslo předsedy

Ivan Hašek (45)
Narodil se v Městci Králové. S fotbalem začínal v Nymburce, ale jeho sportovní kariéra je nejvíc spjatá se Spartou Praha. S největším českým fotbalovým klubem se stal osmkrát mistrem ligy. V letech 1987 a 1988 byl Hašek vyhlášen nejlepším československým fotbalistou. Na podzim 1989 aktivně vystupoval během sametové revoluce, následně se stal prvním předsedou Československé asociace profesionálních fotbalistů. Poté odešel do francouzského Štrasburku, následně hrál v několika japonských prvoligových klubech. Hráčskou kariéru ukončil opět ve Spartě, v níž za majitelské éry VSŽ Košice vykonával funkci sportovního manažera. Jeho největším hráčským úspěchem je Mistrovství světa ve fotbale v roce 1990, na němž jako kapitán reprezentace dovedl tým až do čtvrtfinále. Během trenérské kariéry získal se Spartou dva české tituly. Koučoval také Štrasburk, St. Etienne, japonské Kobé a naposledy vyhrál s týmem Al-Ahlí ligu ve Spojených arabských emirátech. Jako manažer již působil i v ČMFS v pozici ředitele reprezentačního úseku a generálního sekretáře svazu.
Hašek zvládl během kariéry vystudovat práva na Univerzitě Karlově. Hovoří francouzsky, německy, rusky, japonsky a anglicky. Jako své záliby uvádí gastronomii, víno, fotbal, tenis, hokej a fotbal.

Luděk Vinš (47)
Rodák z Prahy. V mládí hrával fotbal a basketbal, v dresu Stavební fakulty Praha dokonce odehrál několik sezon v nejvyšších domácích soutěžích. Po absolvování ČVUT a vojenské služby nastoupil do podniku zahraničního obchodu Strojexport se specializací na vývoz a dovoz investičních celků. V oboru zůstal i poté, co začal v devadesátých letech podnikat, Strojexport před několika lety dokonce ovládl. Kromě toho je za několika dalšími firmami. Ovládá pražský hotel Čechie, soukromou lifestylovou televizi Public TV či Palác Fénix na Václavském náměstí. Do povědomí fotbalových fanoušků se zapsal především jako majitel Viktorie Žižkov, která letos sestoupila do druhé ligy. V klubu je od roku 2003 také prezidentem. Mezi jeho přátele patří například podnikatel Peter Kovarčík. Před čtyřmi lety Vinš neúspěšně kandidoval na předsedu České golfové federace (ČGF). Dnes si však pochvaluje, že většinu jeho tehdejších návrhů golfové hnutí provedlo. I letos byl osloven, aby kandidoval na šéfa ČGF, což však odmítl s tím, že fotbal a volby ČMFS mají přednost.
Vinš je ženatý a otcem dcery a syna. Mezi jeho největší záliby patří fotbal, golf, cestování a hudba.

Box 2:
Zatoužili po strahovském křesle

Výčet osobností, které se snaží dostat mezi fotbalovou generalitu sídlící na pražském Strahově, tvoří několik desítek jmen. Vedle dvou adeptů na post předsedy se mezi kandidáty na strahovská křesla objevuje spousta fotbalových funkcionářů z různých svazových orgánů či z klubů z první a druhé ligy. Na pozice místopředsedů či členů výkonného výboru kandidují například Jiří Kubíček (sportovní ředitel Sigmy Olomouc), Petr Doležal (šéf pražské Slavie), Radek Bělák (sportovní ředitel 1. FC Brno), Tomáš Trucha (šéf představenstva Baníku Ostrava), Miroslav Kříž (spolumajitel a prezident Viktorie Plzeň), Zdeněk Zlámal (ředitel fotbalové Kroměříže), Dušan Svoboda (výkonný ředitel Sparty Praha), Josef Dufek (prezident FK Mladá Boleslav), Karel Poborský (spolumajitel a ředitel českobudějovického klubu) či Jindřich Rajchl (šéf dozorčí rady Dukly Praha). Právě on je společně Jaroslavem Vackem, současným místopředsedou svazu, považován za černého koně nadcházející valné hromady. Zajímavým jménem na kandidátce je také Václav Chvála, předseda Pražského fotbalového svazu a člen současného výkonného výboru, kterého letos v březnu přepadli dva muži v kuklách a brutálně ho zbili. Těsně předtím, než měl na zasedání výkonného výboru, tedy jakési vlády ČMFS, padnout Chválův návrh na rozpuštění komise rozhodčích pro třetí ligu a divize, v níž figuruje kontroverzní bafuňář Roman Berbr.

Box 3:
Velká politika aneb Kdo a jak volí

Dvě stě dva delegáti valné hromady (129 z české komory a 73 z moravské komory svazu) budou vybírat nejen nového předsedu ČMFS, ale i složení třináctičlenného výkonného výboru (VV), tedy jakousi vládu fotbalového svazu. Delegáty na valnou hromadu vysílají kluby z první až čtvrté nejvyšší soutěže, krajské a okresní fotbalové svazy; například Pražský fotbalový svaz je zastoupen jedenácti hlasy. VV se skládá z předsedy, tří místopředsedů a devíti členů, z nichž je část volena za českou část svazu, část za moravskou a část za profesionální fotbal. Konkrétní složení se odvíjí od výsledků voleb předsedy a „zavání“ velkou politikou. Je-li například předseda ČMFS zvolen z Čech, volí prvního místopředsedu (a další dva členy VV) delegáti z Moravy. Dalšího místopředsedu a zástupce do VV poté zase volí jen česká část hlasujících a tak dále. Obráceně, ale s jinými počty křesel ve VV, se postupuje, je-li nový předseda svazu navržen moravskou komorou. Zásadním momentem tedy bude výběr nového šéfa ČMFS, který musí získat nadpoloviční počet hlasů v obou komorách. Na tom ztroskotala poslední volební valná hromada svazu. Ta se musela před čtyřmi lety dvakrát opakovat, neboť Vlastimil Košťál nebyl průchozí u moravských delegátů. A naopak čeští volitelé nehodlali pustit do předsednického křesla Pavla Mokrého. Jediný kandidát bez „bafuňářského zázemí“, Ivan Hašek, neprošel prvním kolem a poté znechuceně kandidaturu stáhl. Situace se nakonec vyřešila – jak jinak než politicky. Češi přistoupili na Mokrého předsednictví s tím, že prvním místopředsedou, který získá pravomoci řídit svaz, bude Košťál.

Box 4 (kurzívou):
Jak jsem nadháněl Ivana Haška

Před časem si kolegové-novináři z magazínu MF Dnes „stěžovali“, jak složité a náročné bylo domlouvání termínu rozhovoru s předsedou ČSSD Jiřím Paroubkem. Horký kandidát na šéfa ČMFS Ivan Hašek je sice diametrálně jinou personou než jmenovaný, vyloudit z něho aspoň půlhodinku na rychlé interview je však stejně složité jako u politiků. Týden a půl komunikování telefonem a e-mailem byl orámován snahou o vklínění termínu rozhovoru mezi fotbalově-politická vyjednávání a časté cesty do zahraničí. Zlanařit Ivana Haška na aspoň krátké setkání se zdálo nemožné. Jak obrovský rozdíl mezi ním a Luďkem Vinšem, konkurentem v boji o předsednické křeslo! Majitel Viktorky Žižkov a zkušený pražský podnikatel má kvalitně připravený program zabalený do vzhledného grafického vizuálu a prezentovaný na moderně vyhlížejících webových stránkách. Na žádost o rozhovor zareagoval Vinšův mediální zástupce během několika hodin. Přespříští den již sedíme v kanceláři na Václavském náměstí a s nezvyklou otevřeností probíráme hlavní body jeho volebního programu. Skvěle zvládnuté PR, v české sportovní branži věc takřka nevídaná.
Zato setkání týdeníku EURO s Haškem se s blížící uzávěrkou stále vzdalovalo. Po zklamání z fotbalových voleb v roce 2005 se mediální pozornosti téměř vyhýbá a o svém programu chce na veřejnosti promluvit až tři dny před nadcházející valnou hromadou. Když už se autor tohoto článku loučil s vidinou setkání s budoucím „spasitelem“ českého fotbalu, utrousil Hašek do telefonu: „Za hodinu na vás budu mít chvilku. Přijeďte.“ Kvapně s kolegou fotografem sedáme do auta a míříme na hřiště Slavoje Vyšehrad, kde Hašek rozbil jeden ze svých předvolebních táborů. Nadšení se však vzápětí mění v realitu, když bývalý reprezentant prohlásí: „Nezlobte se, ale nemohu být moc konkrétní. Nerad bych před valnou hromadou odkrýval karty. Pokud volby dopadnou dobře, jsem vám poté plně k dispozici. Ale teď mě, prosím, omluvte.“
Nakonec se nechá aspoň přemluvit k rychlému fotografování. Kvapně vybalujeme připravené rekvizity – vybavení fotbalových sudí. Černý dres, píšťalku, žlutou a červenou kartu. „Kluci, nezlobte se, ale to nejde. Rozhodčí mají ve fotbale nejtěžší roli, nadává jim úplně každý. Chtěl bych, aby měli svou vážnost,“ odmítá. Aspoň tedy několik fotografií s fotbalovým míčem na umělé trávě. Za chvíli se, již poněkolikáté, slušně omlouvá. „Musím běžet. Před schůzkou na Pražském fotbalovém svazu musíme ještě s kolegy z mého týmu projednat několik věcí,“ říká a mizí.

Box 5:
Fotbalové stamiliony

Plánovat rozpočet fotbalového svazu občas připomíná, zejména v letech, kdy se některá z reprezentací účastní evropského či světového šampionátu, věštění. „Náklady ani výnosy nedokážete v souvislosti s takovými akcemi, respektive sportovním úspěchem na nich, dopředu přesně odhadnout,“ vysvětluje Václav Chvála, člen současného výkonného výboru ČMFS, který kandiduje i na letošní valné hromadě. Kupříkladu loni, kdy ČMFS pořádal Mistrovství Evropy hráčů do devatenácti let a seniorská reprezentace hrála na evropském šampionátu ve Švýcarsku, odhadoval svaz náklady ve výši 260 milionů a výnosy v hodnotě 190 milionů korun. „Skutečnost však byla poměrně odlišná. Náklady se vyšplhaly na 320 milionů a výnosy na 340 milionů korun,“ vypočítává Chvála. A kdyby reprezentanti totálně neselhali v závěru zápasu s Tureckem, protože během poslední čtvrthodiny ztratili dvoubrankové vedení, mohla být bilance ještě zajímavější. „Propadák s Tureckem a z toho vyplývající nepostup do čtvrtfinále evropského šampionátu nás v příjmové stránce přišel na zhruba sto milionů korun,“ odhaduje svazový místopředseda Jaroslav Vacek. Zároveň s tím by vzrostly i náklady - na ubytování výpravy a především na prémie hráčům (dle dřívějších dohod získává realizační tým 50 procent výdělku z šampionátu).
Pro letošní rok počítá svazový rozpočet s příjmy v úrovni kolem 190 až 195 milionů korun, náklady by se měly pohybovat v úrovni 220 až 230 milionů. Deficit bude muset svaz pokrýt ze zisků minulých let. „A to jsme již díky některým úsporným opatřením snížili náklady zhruba o dvacet milionů. Myslím však, že lze jít ještě níž. Umím si představit náklady pod hranicí dvě stě milionů korun,“ tvrdí Vacek. Kde však brát v případě nepostupu reprezentace na světový šampionát v roce 2010? Chvála říká, že v takovém případě přicházejí na řadu úspory ve vlastním fungování svazu, na příspěvky do sportovních center mládeže se šetření nevztahuje. „Vyděláte-li slušnou částku z reprezentačních akcí, může se servis pro fotbalové hnutí zlepšovat. Pokud je tomu naopak, musíte někde něco omezit, v tomto případě třeba v administrativě,“ dodává Chvála.
Vedle svazových peněz je nutné kalkulovat i s příjmy z dceřiné firmy svazu, společnosti STES, která spravuje marketingová práva fotbalu. Ročně vygeneruje zhruba 250 milionů korun, přičemž zhruba ze 60 procent se na příjmech podílí sponzoring reprezentace. Zbytek připadá na partnerství související s první Gambrinus ligou a druhou ligou. Celkově tím přes pokladnu svazu a STES proteče zhruba půl miliarda korun ročně.

Popisek 1: Závazek národa vnímám. „Pokud dostanu příležitost vést český fotbal a očistit ho, musí byznys a parciální zájmy stranou. Na prvním místě je fotbal, aby jej veřejnost začala zase vnímat pozitivně,“ tvrdí nejvážnější kandidát na předsedu ČMFS Ivan Hašek.
Popisek 2: 30milionová garance. „Vím o zdrojích, které do výkonnostního fotbalu přinesou minimálně 30 milionů korun. Pokud bych je jako předseda nesehnal, garantuji, že to zaplatí mé firmy,“ prohlašuje Luděk Vinš.
Popisek 3: Servis ČMFS. „Svaz by měl regionálním fotbalovým funkcionářům nabídnout servisní zázemí pro oslovování lokálních sponzorů, municipalit či pro čerpání dotačních evropských peněz,“ říká Jindřich Rajchl.
Popisek 4: Bez státních peněz. „Současný fotbal je poznamenaný neúčastí státních firem ve sponzoringovém portfoliu svazu,“ tvrdí Jaroslav Vacek.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče