Fondy nikoho míří do Česka

25. února 2011, 13:27 - Petra Pelantová
25. února 2011, 13:27

Občanský zákoník zavádí svěřenecké fondy

Občanský zákoník zavádí svěřenecké fondy. Bohatí Češi mají enormní zájem, hlásí bankéři

Říká se jim fondy nikoho, protože z právního hlediska je nikdo nevlastní. Mají pouze svého správce a zakladatele, který ovšem může s prostředky ve fondu disponovat jen omezeně. Řeč je o takzvaných svěřeneckých fondech. V zahraničí jde o zcela běžnou věc, která významně usnadňuje mezigenerační transfer majetku boháčů. V Česku jde naopak o revoluční novinku, s níž přichází velká novela občanského zákoníku. Založením svěřeneckého fondu může kdokoli ze svého vlastnictví zcela vyčlenit část majetku, určit nezávislého správce těchto aktiv a také kteroukoli osobu, jež z něj bude za určitých podmínek pobírat benefity například po smrti zakladatele zmíněného fondu. A to aniž by tato osoba mohla o majetku ve fondu jakkoli rozhodovat, což přísluší pouze správci na základě detailních instrukcí zakladatele. Tento model znamená nejen obrovské možnosti pro případné dědické či darovací řízení, ale také nástroj, jak výrazně ušetřit na daních.

Kalousek vyčkává

„V procesu dědění se údajně ztrácí padesát procent děděného kapitálu, který je prostě utracen a rozptýlen dědici. Svěřenecké fondy sice tento proces nezastaví, ale pomohou tomu, aby kapitál byl koncentrovanější a hrál v ekonomice významnější roli. A mnoha klientům se bude snadněji žít,“ konstatoval šéf Privátního bankovnictví ČSOB Martin Kosobud s tím, že řada klientů by měla o zřízení takového fondu už nyní zájem. Banka se proto na zavedení tohoto produktu připravuje. Co konkrétně dělá, ale zatím tají.
Podobně se vyjadřuje také Petr Laštovka ze společnosti Glisco, která se stará o majetek movitých Čechů. „Ze strany klientů by o to zájem rozhodně byl, neboť dnes se to řeší složitě především zakládáním offshore společností v nestabilních jurisdikcích, případně založením trustů čí nadací, což je zase finančně poměrně náročné,“ tvrdí Laštovka. „Pokud bude existovat sebelepší úprava svěřeneckých fondů v občanském zákoníku, která ovšem nebude doprovázena souvisejícími daňovými změnami, pak tento institut nebude funkční,“ upozorňuje zároveň. Právě daňová úprava – tedy jak se bude majetek v těchto fondech danit – totiž může tento institut zatraktivnit anebo naopak „pohřbít“. Ministerstvo financí ale zatím vyčkává. „Tuto problematiku budeme řešit, teprve až vstoupí nový občanský zákoník v platnost. Tedy až bude jasné, co všechno projde a na co budeme moci navázat, pokud jde o daňové úpravy,“ sdělil týdeníku EURO ministr financí Miroslav Kalousek.

Nedotknutelné fondy

Konkrétní podoba svěřeneckých fondů záleží plně na zakladateli. Ten určí kdo, za jakých podmínek a také jakým způsobem bude z majetku převedeného do tohoto fondu profitovat. Rovněž detailně určí, jak bude správce majetek spravovat. Jelikož se nejedná o laciné služby, vyplatí se pouze zámožným klientům.
Z pohledu dědického řízení se svěřeneckým fondům s nadsázkou říká vylepšená poslední vůle. Zabrání totiž „promarnění“ majetku. Nemusí jít ale o řešení situace po smrti zakladatele. Pokud totiž v Česku chce někdo darovat anebo odkázat majetek mimo rodinu – takzvaným nepřímým dědicům – musí zaplatit dle objemu majetku až čtyřicetiprocentní daň. Pokud se ale daruje nebo odkazuje majetek ve svěřeneckém fondu, tato daň odpadá. Záleží ovšem na tom, jak se nakonec fondy budou zdaňovat. Například v Rakousku se majetek převedený do těchto druhů fondů zdaňuje jednorázově třemi procenty. V jiných zemích se zase zdaňují až výplaty, které z fondu obdarovaní získávají. Velmi zásadní bude také právní vymezení fondů ve vztahu k finančním úřadům. V případě daňového úniku by totiž úřady nemohly na tento fond sáhnout, neboť právně zakladateli nepatří.
Napilno nebudou mít jenom banky, ale především právní kanceláře, bez kterých se založení svěřeneckých fondů neobejde. „Svěřenský fond je pro české právní prostředí zcela novým institutem. Pro advokátní kanceláře a jejich klienty bude tento institut jistě významným přínosem, neboť obdobně konstruovaná entita prozatím v českém právním řádu chyběla, a pokud měl klient o obdobnou konstrukci zájem, pak bylo nutné poohlížet se po tomto typu entity v zahraničních jurisdikcích,“ konstatoval advokát Jan Pavelka z kanceláře Havel, Holásek & Partners.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče