Flexibilita trhu práce (I.díl)

13. ledna 2003, 00:00 - Petra Štěpánková Jiří Večerník Sociologický ústav AV ČR
13. ledna 2003, 00:00

Nepřipraveným pracovníkům může globalizace předurčit krutý osud Trh práce čekají zásadní změny, které ovlivní řízení lidských zdrojů a vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. K těm největším patří flexibilata, které jsme se rozhodli věnovat šestidílný seriál.

Nepřipraveným pracovníkům může globalizace předurčit krutý osud

Trh práce čekají zásadní změny, které ovlivní řízení lidských zdrojů a vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. K těm největším patří flexibilata, které jsme se rozhodli věnovat šestidílný seriál. V jeho úvodu upozorníme na rizika, které trhu práce v postmoderní době přináší globalizace.

Spolu s globálními toky zboží, lidí a hlavně finančních zdrojů dochází současně k tzv. lokalizaci, neboli připoutávání k určitému místu a nakonec tak k omezení svobody pohybu a volby. Globalizace, jež přináší mnohým lidem růžové vyhlídky, pro nepřipravené však připravuje krutý osud. Může prohloubit rozpor mezi bohatými, kteří jsou napojeni na informační sítě a dostatečně vybaveni pro rychlé přizpůsobování, a chudými bez přístupu k informacím, znalosti jazyků a podmínek pro další vzdělávání. K takové polarizaci může dojít mezi zeměmi, regiony i jednotlivci. Požadavkem doby se stává pohyblivost a přizpůsobivost.

Změnila se firemní hierarchie

Informační technologie a rostoucí konkurence v epoše globalizace vyvolávají změny v organizaci práce. Rozpadají se tradiční hierarchické struktury, do pozadí ustupuje rozlišení mezi podřízenými a nadřízenými, rozhodování se přesouvá na nižší úroveň. Tradiční vnitrofiremní kariéry už nefungují, manažerská místa už nejsou nabízena zaměstnancům za jejich zásluhy a loajalitu (jak to bylo třebas za Bati), ale ti o ně musí soutěžit se zájemci zvenčí.

Kmenových zaměstnanců ubývá

V odměňování se ustupuje od tarifních systémů, vystavěných podle vzdělání a praxe, ve prospěch hodnocení skutečného výkonu. Zmenšuje se podíl kmenových pracovníků a roste podíl flexibilních pracovníků v atypických pracovních formách. Pracovní místa jsou nabízena v rámci časově omezených projektů a pracovníci mohou být po jejich ukončení snadno propuštěni.

Flexibilita není pro každého

Ekonomové opěvují flexibilitu pracovní síly jako lék na nezaměstnanost a zdroj hospodářského růstu. Ozývají se ale i skeptické hlasy zdůrazňující nejistotu, nestabilitu, horší pracovní podmínky a snahu o větší sdílení rizika mezi firmou a zaměstnancem než doposud. Flexibilita sice dává lidem možnost svobodné volby, ale zároveň vyvolává obavy a úzkost - zdaleka nikoli všichni pracovníci jsou připraveni opustit tradiční jistoty a vydat se na pole neustálého boje o práci, byť s vyhlídkami lepšího ocenění.

Dědictví minulosti

U nás jsou obavy z nejistoty větší v důsledku toho, že postoje vůči vlastní práci i zaměstnavatelům byly po desetiletí deformovány. Ani za protektorátu, ani za komunistického hospodářství nebyla špatná pracovní morálka vnímána jako něco negativního. I přes jistý pohyb v postojích po roce 1989 si čeští pracovníci v porovnání se západními váží méně práce i zaměstnání, upřednostňují práci rutinní před samostatnou a více spoléhají na stát jako garanta pracovních míst i sociálního zajištění.

Nadnárodní firmy vládnou

Globalizace, v níž se neustále posiluje moc nadnárodních firem, vede k pocitu bezmoci. Neexistuje totiž způsob jak soukromé firmy donutit k respektování zákazů a regulací, pokud s tím nesouhlasí. Naději mají pouze konsenzuální strategie. Jinak hrozí, že firmy hledají triky k obcházení pravidel i zákonů v zájmu uspět v tvrdé konkurenci.

Etika podnikání

Je proto třeba klást větší důraz na ty prvky kapitalizmu, jež jdou hlouběji než jednoduché regulace. Patří k nim zejména etika podnikání, dobré jméno firmy z hlediska zákazníků i zaměstnanců. Vztah firmy k zaměstnancům by neměl stavět jen na dobré odměně, ale také na zajištění bezpečnosti práce a stimulaci jejich profesního rozvoje. Ačkoliv se o tom příliš nemluví, jsou pro zaměstnavatele loajalita, odpovědnost a spokojenost pracovníků v současné době mnohem důležitějšími hledisky než kdykoli předtím.

Sociální dimenze ekonomiky

Rovněž tak platí, že ve stále složitějším předivu společnosti jsme odkázáni na zkušenosti jiných lidí a na vlastní schopnost porozumět informacím. V takovém prostředí je důležitý pocit důvěry, a proto není možný návrat k drsným způsobům dávného kapitalizmu. Z tohoto hlediska je pro nás velmi důležité být součástí EU, a tedy v prostředí přihlížejícímu vždy k sociální dimenzi ekonomiky.

„Flexibilita se stala sloganem dne a její aplikace na pracovním trhu je předzvěstí konce práce v té podobě, jak ji známe dnes. Znamená to nástup práce na krátkodobé, otevřené nebo vůbec žádné smlouvy, pracovních míst bez jakékoli zabudované jistoty.“

(Zygmunt Bauman, Tekutá modernita, Praha, Mladá fronta 2002, str. 235).

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče