Firmy zvyšování nechystaly

11. března 2011, 12:37 - Blanka Růžičková Euronews a.s.
11. března 2011, 12:37

Více než čtyři pětiny manažerů mzdový růst neočekávají

Domníváte se, že by se snížení pojistného placeného za zaměstnance projevilo na zvýšení mezd?

  • Ano 10,8 %
  • Ne 85,3 %
  • Nevím 3,9 %

Dvouprocentní úleva na odvodech pojistného by nejspíš nebyla pro firmy dostatečnou motivací k tomu, aby přidaly svým zaměstnancům. Více než čtyři pětiny účastníků Manažerského barometru se domnívají, že by se zaměstnavatelé do nějakého zvyšování platů rozhodně nehrnuli. „Silně pochybuji, že se jakákoliv firma dobrovolně zbaví možnosti snížení nákladů navyšováním mezd. Mohlo by to však být téma a nový argument pro odboráře pro jednání o mzdách na další rok,“ uvádí jeden z manažerů ve svém komentáři. Vláda původně slíbila, že v souvislosti s připravovanou důchodovou reformou zruší odvod na státní politiku zaměstnanosti (1,2 procenta) a povinný odvod zaměstnavatelů na úrazové pojištění (0,8 procenta). Ministerstvo financí později uvedlo, že chce výpadek v příjmech státního rozpočtu pokrýt zvýšením zdravotního pojištění odváděného za zaměstnance. Po novém rozhodnutí o sjednocení DPH na 17,5 procentech však bylo koncem minulého týdne vše jinak. Firmy zatím žádnou úlevu nedostanou. Řada manažerů, kteří však odpovídali na anketní otázku v domnění, že se odvody sníží, upozornila, že by přenesení úlev do mezd nic neřešilo. A že by vláda rozhodně neměla snížení odvodů prezentovat jako něco, co by umožnilo firmám zvýšit platy. „Nevidím žádný racionální důvod, proč by se podnikatelé měli dobrovolně podílet na této státem vnucované myšlence,“ píše jeden z manažerů. A další doplňuje: „Hlavním smyslem opatření snad mělo být snížení nákladů pro zaměstnavatele, a tedy zvýšení zaměstnanosti, nikoli podpora spotřeby.“
S tím souhlasí i tento respondent: „Pokud by došlo k plošnému zvyšování mezd, půjde z makroekonomického hlediska spíše o jev nežádoucí.“ Snížení odvodů na sociální pojištění by se podle něho mělo naopak projevit zvýšením konkurenceschopnosti tuzemských firem a následně tvorbou nových pracovních míst. Jiný manažer však o tomto efektu pochybuje a připomíná zkušenost z roku 2009: „Stát přišel o 18 miliard, a nic to nepřineslo.“ Konkurenceschopnost a vysoké náklady práce zmiňuje řada příspěvků. Jeden navíc upozorňuje na zavádějící srovnávání mezd v ČR s bývalými „západními“ zeměmi. „Náklady práce není možno posuzovat z pohledu absolutní výše mezd, ale jako relativní výši nákladů práce pro zaměstnavatele. A tato relace je u nás mnohem méně příznivá než v jiných zemích,“ vysvětluje respondent, který dále upřesňuje: „Zatímco například v Německu nebo Rakousku přispívají zaměstnavatelé a zaměstnanci do sociálního zabezpečení rovným dílem, u nás je to v poměru 80 % : 20 %.“ Pokud si Česká republika chce udržet svoji konkurenceschopnost, musí podle tohoto manažera výrazně snížit náklady práce. „V případě pouhého přesunu části současných odvodů zaměstnavatele do mezd zaměstanců by se tento problém nevyřešil a podobný krok by se brzy obrátil proti naší zemi,“ zdůrazňuje. Jeden z účastníků ankety připomíná očekávaný růst nákladů firem. Vláda podle něj připravuje řadu opatření, které mohou v krátko- až střednědobém horizontu působit protisměrně. Jiný stručně uvádí, že by firmy úlevu využily ke „zlepšení hospodářského výsledku“.
Zcela konkrétní je odpověď tohoto manažera – zaměstnavatele: „Znamenalo by to pro mě jakousi ,příjemnou rezervu‘ na případné ,mimořádné odměny‘.“ Objevuje se i názor, že by některé firmy mohly v případě snížení odvodů část uspořených prostředků použít ke zlepšení péče o zaměstnance nebo k navýšení benefitů. Anebo že by mohly uvažovat o selektivním zvýšení platů. „Plánované mzdové náklady by umožnily částečně zvýšit mzdy zejména klíčovým pracovníkům,“ napsal další účastník ankety.
Většina komentářů se shoduje v jednom – obavách z rostoucího tlaku na růst mezd. Jeden manažer uvádí, že nám lékařské odbory letos „předvedly, jak se to dá dělat“. Na sociální smír, který se tady dařilo udržovat posledních dvacet let, můžeme podle něj do budoucna zapomenout. „Vidím to na hodně horký podzim 2011 a ještě žhavější jaro 2012,“ píše o dodává, že se v některých kruzích už o Nečasově kabinetu hovoří jako o „zimní vládě“.

Celkem odpovídalo 129 manažerů

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče