Firmy zvyšování nechystaly

11. března 2011, 12:37 - Blanka Růžičková Euronews a.s.
11. března 2011, 12:37

Více než čtyři pětiny manažerů mzdový růst neočekávají

Domníváte se, že by se snížení pojistného placeného za zaměstnance projevilo na zvýšení mezd?

  • Ano 10,8 %
  • Ne 85,3 %
  • Nevím 3,9 %

Dvouprocentní úleva na odvodech pojistného by nejspíš nebyla pro firmy dostatečnou motivací k tomu, aby přidaly svým zaměstnancům. Více než čtyři pětiny účastníků Manažerského barometru se domnívají, že by se zaměstnavatelé do nějakého zvyšování platů rozhodně nehrnuli. „Silně pochybuji, že se jakákoliv firma dobrovolně zbaví možnosti snížení nákladů navyšováním mezd. Mohlo by to však být téma a nový argument pro odboráře pro jednání o mzdách na další rok,“ uvádí jeden z manažerů ve svém komentáři. Vláda původně slíbila, že v souvislosti s připravovanou důchodovou reformou zruší odvod na státní politiku zaměstnanosti (1,2 procenta) a povinný odvod zaměstnavatelů na úrazové pojištění (0,8 procenta). Ministerstvo financí později uvedlo, že chce výpadek v příjmech státního rozpočtu pokrýt zvýšením zdravotního pojištění odváděného za zaměstnance. Po novém rozhodnutí o sjednocení DPH na 17,5 procentech však bylo koncem minulého týdne vše jinak. Firmy zatím žádnou úlevu nedostanou. Řada manažerů, kteří však odpovídali na anketní otázku v domnění, že se odvody sníží, upozornila, že by přenesení úlev do mezd nic neřešilo. A že by vláda rozhodně neměla snížení odvodů prezentovat jako něco, co by umožnilo firmám zvýšit platy. „Nevidím žádný racionální důvod, proč by se podnikatelé měli dobrovolně podílet na této státem vnucované myšlence,“ píše jeden z manažerů. A další doplňuje: „Hlavním smyslem opatření snad mělo být snížení nákladů pro zaměstnavatele, a tedy zvýšení zaměstnanosti, nikoli podpora spotřeby.“
S tím souhlasí i tento respondent: „Pokud by došlo k plošnému zvyšování mezd, půjde z makroekonomického hlediska spíše o jev nežádoucí.“ Snížení odvodů na sociální pojištění by se podle něho mělo naopak projevit zvýšením konkurenceschopnosti tuzemských firem a následně tvorbou nových pracovních míst. Jiný manažer však o tomto efektu pochybuje a připomíná zkušenost z roku 2009: „Stát přišel o 18 miliard, a nic to nepřineslo.“ Konkurenceschopnost a vysoké náklady práce zmiňuje řada příspěvků. Jeden navíc upozorňuje na zavádějící srovnávání mezd v ČR s bývalými „západními“ zeměmi. „Náklady práce není možno posuzovat z pohledu absolutní výše mezd, ale jako relativní výši nákladů práce pro zaměstnavatele. A tato relace je u nás mnohem méně příznivá než v jiných zemích,“ vysvětluje respondent, který dále upřesňuje: „Zatímco například v Německu nebo Rakousku přispívají zaměstnavatelé a zaměstnanci do sociálního zabezpečení rovným dílem, u nás je to v poměru 80 % : 20 %.“ Pokud si Česká republika chce udržet svoji konkurenceschopnost, musí podle tohoto manažera výrazně snížit náklady práce. „V případě pouhého přesunu části současných odvodů zaměstnavatele do mezd zaměstanců by se tento problém nevyřešil a podobný krok by se brzy obrátil proti naší zemi,“ zdůrazňuje. Jeden z účastníků ankety připomíná očekávaný růst nákladů firem. Vláda podle něj připravuje řadu opatření, které mohou v krátko- až střednědobém horizontu působit protisměrně. Jiný stručně uvádí, že by firmy úlevu využily ke „zlepšení hospodářského výsledku“.
Zcela konkrétní je odpověď tohoto manažera – zaměstnavatele: „Znamenalo by to pro mě jakousi ,příjemnou rezervu‘ na případné ,mimořádné odměny‘.“ Objevuje se i názor, že by některé firmy mohly v případě snížení odvodů část uspořených prostředků použít ke zlepšení péče o zaměstnance nebo k navýšení benefitů. Anebo že by mohly uvažovat o selektivním zvýšení platů. „Plánované mzdové náklady by umožnily částečně zvýšit mzdy zejména klíčovým pracovníkům,“ napsal další účastník ankety.
Většina komentářů se shoduje v jednom – obavách z rostoucího tlaku na růst mezd. Jeden manažer uvádí, že nám lékařské odbory letos „předvedly, jak se to dá dělat“. Na sociální smír, který se tady dařilo udržovat posledních dvacet let, můžeme podle něj do budoucna zapomenout. „Vidím to na hodně horký podzim 2011 a ještě žhavější jaro 2012,“ píše o dodává, že se v některých kruzích už o Nečasově kabinetu hovoří jako o „zimní vládě“.

Celkem odpovídalo 129 manažerů

Mohlo by vás zajímat

Finance
Kde vám zítra za vysvědčení dají slevu nebo dárek?
Kolik si koupíte za 1000 Kč na dovolené v Turecku nebo v Chorvatsku?
10 věcí, které by měl OSVČ znát o placení zdravotního pojištění
Hypotéky jsou více regulované a dražší, přesto zájem o ně roste
Co je třeba mít při silniční kontrole u sebe, abyste nedostali pokutu?
Auta
Fiat slaví už podruhé 60. narozeniny modelu 500. Tentokrát…
Totálka do šrotu? Kdepak. Z těchto vraků dělají v Rusku zánovní ojetiny
Pouštní supersport Zarooq SandRacer 500 GT jde do výroby. Stojí přes 10 milionů
Galerie: Range Rover nafocený na nejhezčích místech Severní Ameriky. Pokochejte se
BMW chystá ostré SUV X3 M jako soupeře pro Porsche Macan Turbo
Technologie
Intel uvádí první disk s 64vrstvou NAND, SSD 545s. Slibuje vysoký výkon i ve velké zátěži
Intel Core i5-7400: jak si vede čtyřjádrový Kaby Lake za 5 tisíc? (uživatelská recenze)
Levné telefony budou výkonnější a déle vydrží. Díky Snapdragonu 450
iPhone slaví 10 let. Na svět přišel bez MMS, Javy, Flashe, GPS i videa
Potvrzeno: Samsung chystá duální foťák a okopíruje přitom princip od Huawei
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít