Firmy začínají obtěžovat dluhy zaměstnanců

01. září 2008, 08:00 - Jiří Němeček
01. září 2008, 08:00

EXEKUCE - Mají vaši pracovníci dluhy, které nestíhají splácet? Především malé firmy to může stát i nečekané výdaje, které s sebou přináší exekutorské obstavení části vyplácené mzdy. Bankovní poplatky, administraci či práci mzdových účetních musí podle platných zákonů platit za dlužníka zaměstnavatel.

Osobní bankroty a následná exekuce majetku a obstavení mezd stále častěji nedopadají jen na dlužníky, kteří nedokáží odolat „lákavým“ půjčkám. Pokud exekutor nařídí srážku z platu, náklady hradí firma, která dlužníka zaměstnává.

Svaz průmyslu a dopravy proto navrhuje, aby náklady spojené s výkonem rozhodnutí byly zahrnuty do nákladů exekuce. Také Exekutorská komora souhlasí s tím, že není spravedlivé, aby zaměstnavatelé nesli tyto náklady za zaměstnance. Nepovažuje však za možné, aby tuto problematiku řešil exekuční řád a už vůbec ne výkon soudní exekuce. „Domníváme se proto, že by bylo vhodné tuto problematiku vyřešit spíše novelizací zákoníku práce tak, aby si tyto své náklady mohl zaměstnavatel strhávat sám přímo ze mzdy zaměstnance,“ tvrdí mluvčí komory Pavel Kočiš.

Za každou exekuci až tři stovky měsíčně

Většina svazem dotázaných firem tvrdí, že má zkušenosti s exekucemi na mzdu svých zaměstnanců. Průměrně jde o tři až pět procent zaměstnanců, náklady se pohybují mezi 150 až 300 korunami měsíčně na jednu exekuci. Dvě třetiny firem přiznávají, že je tyto náklady na exekuce na mzdu zatěžují finančně. Poukazují na náklady, které musí vynaložit na zpracovávání této agendy, na provedení plateb a na nutnou korespondenci a výkaznictví. „Například středně velké Kovo Družstvo Olomouc a Kovin družstvo invalidů Hlubočky zaměstnává na 50 pracovníků a z toho dělá až 15 exekucí z čisté mzdy měsíčně,“ vypočítává předseda družstva Josef Peřina.

Velký státní podnik Diamo s třemi tisícovkami zaměstnanců strhává část platu „jen“ 174 pracovníkům za dluhy a dalším 75 na výživné. „V poslední době těch exekucí přibývá a mzdové účetní mají stále víc práce,“ potvrzuje Václav Krčmář z personálního oddělení Diama. Prvotní náklady přitom firma musí platit za bankovní poplatky na účet exekutora, další výdaje stojí práce právě účetních, evidence odepisování dluhu či korespondence s bankami a exekutorem.

Malé a střední firmy to pak samozřejmě stojí víc než velké podniky s celými odděleními účetních a ekonomů, stěžují si zástupci podnikatelů. Svaz průmyslu proto navrhuje po anketě mezi podniky novelizaci exekučního řádu. Představitelé většiny oslovených firem se shodují, že problematiku stoupajících nákladů podniků na exekuce ze mzdy by vyřešilo, kdyby se tyto náklady staly součástí exekuční srážky ze mzdy. Tato paušální náhrada by však nešla na účet exekutora, ale sloužila by k úhradě nákladů exekuce u plátce mzdy.

A technicky? Exekuční příkaz by uložil firmám srážet ze mzdy dvě částky, jednu na úhradu dluhů a druhou na vlastní náklady. „Toto řešení by přivítaly i podniky, které v současnosti nemají s exekucemi na mzdu žádné potíže, ale které se obávají budoucího zvýšení nákladů,“ vysvětluje ředitel legislativní sekce svazu Boris Kučera.

Dluhy jsou past

Šetření Hospodářské komory poukázalo na rozdílný dopad exekucí na mzdu zaměstnanců u menších firem a u velkých podniků. V menších firmách zatěžuje agenda mzdové účetní daleko více než ve velkých podnicích s vyšším počtem účetních. Ti se totiž musí seznámit s veškerou problematikou a prostudovat exekuční příkaz, pracně vypočítat základní částku, která musí být zaměstnanci zachována, a úroky z prodlení. Některé firmy musely investovat i do softwarového programu pro výpočet exekucí.

V loňském roce bylo v Česku nově nařízeno 427 tisíc soudních exekucí, zatímco v roce předchozím to bylo necelých 310 tisíc. Meziročně jde tedy o dvoupětinový nárůst. To potvrzuje trend stále výraznějšího zadlužování fyzických osob ovlivněný možností snadného získání půjček. To současně přináší vzrůstající počet osob, které nejsou schopny své závazky splácet. „Z našich zkušeností jde o pracovníky, kteří jsou na pozicích se spíše podprůměrným platem,“ podotýká Kučera a podnikatelé to potvrzují. „Půjčují si lidé, kteří mají málo peněz a dluhy pak nejsou schopni splácet,“ říká mzdová účetní jedné severočeské slévárny. „Je to past, ze které se těžko dostávají. Ale je to jejich rozhodnutí a jejich chyba, za kterou už platí stále víc i jejich chlebodárce,“ dodává majitelka západočeské sklárny. Tito lidé jsou podle ní obelháváni – podle nabídky dostanou výhodnou půjčku třeba na televizi se splátkou „jen“ 12 korun denně. „Ale už nikdo neřekne, že je to na pět sedm let a úroky jsou nehorázné,“ zlobí se podnikatelka, která musí řešit exekuce na mzdu téměř poloviny svých zaměstnanců.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče