Firmy už nebudou suplovat banky

08. ledna 2007, 00:00 - RICHARD W. FETTER
08. ledna 2007, 00:00

DOHODY O SRÁŽKÁCH ZE MZDYZbytečnou administrativní i finanční zátěž přinášely firmám dohody o srážkách ze mzdy, které uzavřel jejich zaměstnanec s třetí osobou. Od roku 2007 platí nová pravidla, jejichž cílem je firmám ulevit.Na firmy se často obracejí jejich zaměstnanci nebo věřitelé zaměstnanců s požadavkem, aby firma prováděla srážky z pracovníkovy mzdy.

DOHODY O SRÁŽKÁCH ZE MZDY Zbytečnou administrativní i finanční zátěž přinášely firmám dohody o srážkách ze mzdy, které uzavřel jejich zaměstnanec s třetí osobou. Od roku 2007 platí nová pravidla, jejichž cílem je firmám ulevit.

Na firmy se často obracejí jejich zaměstnanci nebo věřitelé zaměstnanců s požadavkem, aby firma prováděla srážky z pracovníkovy mzdy. Základem je dohoda o srážkách, kterou k uspokojení určité pohledávky uzavřeli zaměstnanci s třetím subjektem - tedy nikoliv se zaměstnavatelem, ale třeba s bankou či spořitelnou (například ohledně splácení půjčky) nebo jinou osobou (dejme tomu s bývalým manželem ohledně výživného).

Tato praxe vycházela z ustanovení § 551 odst. 1 občanského zákoníku. Podle něj bylo možné zajistit uspokojení jakékoliv pohledávky mimo jiné i písemnou dohodou mezi věřitelem a dlužníkem o srážkách ze mzdy.

O NÁS BEZ NÁS

Někteří zaměstnavatelé odmítali takové srážky ze mzdy dělat. Argumentovali tím, že nejsou účastníkem (smluvní stranou) takové dohody, popřípadě že zaměstnanec uzavřel smlouvu bez souhlasu zaměstnavatele. Firmy pak totiž nedobrovolně poskytovaly svým pracovníkům peněžní služby, které by jim měl poskytovat bankovní ústav. Náklady na srážky ze mzdy (zejména bankovní poplatek za bezhotovostní převod sražené částky) nesla firma.

Zaměstnavatel sice nemusel nést náklady, dohodl-li se zaměstnancem nebo jeho věřitelem jinak. Jenže podle zákona musela firma srážky provádět bez ohledu na to, zda s tím souhlasí. Zaměstnavatel tedy neměl možnost s uzavřenou dohodou o srážkách relevantně nesouhlasit, neboť jeho souhlas se nevyžadoval. Jinými slovy: Jestliže zaměstnanec nebo jeho věřitel dobrovolně nepřistoupili na hrazení souvisejících nákladů, musela je hradit firma, ať chtěla, nebo ne.

OD LEDNA MENŠÍ ZÁTĚŽ

Od 1. ledna 2007 se však zmíněná nepříjemná situace pro zaměstnavatele mění. Doprovodný zákon (č. 264/2006 Sb.) k novému zákoníku práce významným způsobem novelizoval ustanovení § 551 odst. 1 občanského zákoníku. Důvodem byla právě neúměrná zátěž, kterou zaměstnavatelům realizace dohod o srážkách ze mzdy přinášela.

Nyní už tedy nebude možné, aby zaměstnanec podobnou dohodu uzavřel bez souhlasu zaměstnavatele. Pokud ji přesto s věřitelem uzavře, nebude ji muset zaměstnavatel respektovat a uskutečňovat srážky. Výjimkou jsou jen pohledávky výživného nebo jiné pohledávky, o níž tak výslovně stanoví zákon.

Podle dosavadní právní úpravy se ale i nadále budou muset provádět srážky na základě dohod uzavřených před 1. lednem 2007. Ovšem pohledávky zajištěné těmito dohodami už nelze po tomto datu zvyšovat, s výjimkou zmíněného výživného.

DVĚ VÝJIMKY

Se všemi srážkami ze mzdy prováděnými na základě dohody o srážkách tedy musí od začátku letošního roku souhlasit zaměstnavatel. Výjimky jsou zatím dvě. O první - týkající se uspokojení pohledávky výživného - jsme se již zmínili.

Druhou výjimkou jsou srážky ze mzdy k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace. Nový zákoník stanovil tuto povinnost zaměstnavatelům, jestliže takové srážky byly dohodnuty v kolektivní smlouvě nebo na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací. Zároveň s nimi samozřejmě musí souhlasit zaměstnanec-člen odborové organizace. V praxi tedy nejde o nic, s čím by zaměstnavatel nesouhlasil, protože kolektivní smlouvu nebo příslušnou dohodu s odbory uzavřel dobrovolně. Při provádění srážek se pak postupuje podle § 147 až 150 nového zákoníku práce a § 276 až 302 občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění).

CO SI MŮŽE SRAZIT SÁM ZAMĚSTNAVATEL

I nadále může zaměstnavatel zajistit své (pracovněprávní) pohledávky vůči zaměstnanci dohodou o srážkách ze mzdy (ve smyslu § 327 nového zákoníku práce). Tato dohoda musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Pouze na základě takové dohody bude možné provádět srážky ze mzdy zaměstnance k náhradě škody. Nový zákoník práce přitom výslovně zakazuje srážky ve prospěch zaměstnavatele za přijetí do zaměstnání, ke složení peněžních záruk nebo k úhradě smluvních pokut. ROZSAH SRÁŽEK Stále platí, že srážky ze mzdy je možné provést jen za podmínek stanovených v občanském soudním řádu, konkrétně v ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy.

Provádět exekuční srážky ze mzdy ve větším rozsahu než dovoluje občanský soudní řád, je nepřípustné, a to i když s tím povinný (zaměstnanec) souhlasí. Naopak dohodne-li se oprávněný věřitel s povinným dlužníkem, že se spokojí s nižšími srážkami, než povolují příslušné předpisy, oznámí to oba soudu a ten vyzve zaměstnavatele, aby srážel toliko částku, s níž se oprávněný spokojil. Oprávněný může kdykoli oznámit soudu, že svůj souhlas s prováděním nižších srážek odvolává. Soud o takovém oznámení vyrozumí povinného a zaměstnavatele. Firma pak od data doručení tohoto vyrozumění provádí srážky ze mzdy v plném rozsahu, samozřejmě při zachování předepsaných limitů.

Mimoexekuční srážky ze mzdy je novým zákoníkem práce umožněno provést i ve větším rozsahu, ovšem jen na základě dohody o srážkách ze mzdy, nejde-li o srážky ve prospěch zaměstnavatele a nebude-li tím ohroženo provádění jiných srážek ze mzdy, ani tím nebudou tyto srážky zkráceny.

Nerespektovat takzvané nepostižitelné (nezabavitelné) částky tedy zaměstnavatel může jen tehdy, jde-li o dohodu zaměstnance a třetí osoby.

SRÁŽET LZE I Z DOHODY O PROVEDENÍ PRÁCE

Exekučním (i mimoexekučním) srážkám od letošního ledna nově podléhá také odměna z dohody o provedení práce - bez ohledu na to, co bylo mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o splatnosti této odměny ujednáno. To bylo dosud vyloučeno.

Uvedená pravidla srážek ze mzdy se vztahují i na plat a jiné příjmy zaměstnance z pracovněprávního vztahu. Mezi ně nový zákoník práce zařazuje zejména:

* odměnu z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,

* náhradu mzdy nebo platu,

* odměnu za pracovní pohotovost,

* peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním,

* odstupné či jiná obdobná plnění poskytnutá zaměstnanci v souvislosti se skončením pracovního poměru.

NOVÁ VÝŠE NEZABAVITELNÝCH ČÁSTEK

Zmínili jsme se o takzvaných nezabavitelných částkách. K jejich určení je nutné od letošního ledna použít:

* nového nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách),

* nového zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu (případně budoucího nařízení vlády, kterým se tyto částky zvyšují),

* zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (případně budoucího nařízení vlády stanovícího platné částky normativních nákladů na bydlení).

Nové nařízení vlády o nezabavitelných částkách stanoví zejména následující pravidla:

Základní částka, která nesmí být sražena povinnému (zaměstnanci) z měsíční mzdy, je rovna úhrnu dvou třetin součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu na osobu povinného, a jedné čtvrtiny takto určené nezabavitelné částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné. Výši normativních nákladů na bydlení stanoví § 26 odst. 1 písm. a) zákona o státní sociální podpoře (č. 117/1995 Sb., v platném znění).

Na manžela povinného se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá.

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, činí součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu.

Základní částka, která nesmí být povinnému sražena z měsíční mzdy, se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Zvýší-li se částky životního minima nebo normativních nákladů na bydlení podle zvláštního právního předpisu, uplatní plátce mzdy nově vypočtenou nezabavitelnou částku poprvé za výplatní období, do něhož připadne den, od něhož se tyto částky zvyšují.

VÝPOČET NEZABAVITELNÉHO MINIMA Nezabavitelnou částku na povinného stanovíme tedy jako dvě třetiny součtu částky životního minima jednotlivce, tedy částky 3126 korun, a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel, tedy částky 2659 korun. Nezabavitelná částka na povinného tak činí dvě třetiny z 5785 korun, což je 3856,66 koruny. (Dosud činila pouze 2741 korun.)

Nezabavitelnou částku na vyživovanou osobu stanovíme obdobně, a to jako jednu čtvrtinu z nezabavitelné částky na povinného 3856,66 koruny. Činí tedy 964,16 koruny. (Dosud se jednalo o 1105 korun.)

Základní (celkovou) nezabavitelnou částku stanovíme jako součet nezabavitelné částky na povinného a všech nezabavitelných částek na vyživované osoby.

Částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (tedy po odečtení nezabavitelných částek), stanovíme obdobně jako součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu. Jde o součet 3126 a 2659 korun, tedy 5785 korun. (Dosud se jednalo o 6630 korun.) Příklad první:

Proti zaměstnanci žijícímu s manželkou a jedním dítětem, který má čistý příjem 10 000 korun, byl nařízen výkon rozhodnutí (exekuce) pro dlužné výživné, a to ve prospěch druhého dítěte z předchozího manželství.

Nezabavitelná částka, která nemůže být postižena, činí 3856,66 koruny na osobu povinného. Na dítě a manželku se započte dvakrát nezabavitelná částka 964,16 koruny (na oprávněné dítě se nic započítávat nebude). Povinnému tedy nesmí být sraženo 5784,98 koruny, čili po příslušném zaokrouhlení 5785 korun.

Příklad druhý:

Zaměstnancův čistý výdělek činí jen 7000 korun měsíčně. Vedle manželky se přitom stará o tři děti ve vlastní péči.

Srážky ze mzdy nelze v takovém případě provést, protože součet nezabavitelných částek (po zaokrouhlení) činí 7714 korun (3856,66 + 4 x 964,16) a přesáhne skutečný výdělek.

|PRAKTICKÉ RADY*** Nejde-li o výživné, je ke srážkám ze mzdy vždy nutný souhlas zaměstnavatele.* Dohoda o srážkách ze mzdy musí být písemná.* Podle ustanovení o nových nezabavitelných částkách by firma měla postupovat již při výplatě mzdy za prosinec 2006.|

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče