Firmy stojí o vzdělané dělníky i vysokoškoláky

18. února 2009, 03:58 - Jiří Němeček
18. února 2009, 03:58

Koruna vložená do vyškolení pracovníka přináší středně velké české společnosti v průměru zisk další koruny a sedmdesáti haléřů.

Investice do učňů a studentů se vyplatí jen v případě, kdy škola spolupracuje s firmami a ví, co je naučit.

Přestože práci marně hledá téměř 400 tisíc lidí, řada firem má naopak problémy s tím, jak obsadit některá místa. Jde přitom jak o dělnické profese, tak o pozice vyžadující znalosti vysokoškoláků. Hospodářská komora proto uvítala návrh ministra školství Ondřeje Lišky na řešení problémů středního odborného školství v České republice, jehož nejdůležitější součástí se má stát motivační program pro zlepšení spolupráce mezi školami a zaměstnavateli.

„Jedním z oborů, kde bijí na poplach nejsilněji, je stavebnictví. V něm se nedostává minimálně padesáti tisíc pracovních sil,“ upozorňuje viceprezident Hospodářské komory František Holec. Pro uspokojení potřeb tohoto odvětví je podle jeho slov nutné, aby se ve všech učilištích připravovalo třicet tisíc učňů ve stavebních oborech. Ve skutečnosti jich je méně než třetina, možná i méně. Dalším problémovým oborem je strojírenství, a přitom se tento obor výrazně změnil. „Dnes je v továrnách velmi příjemné prostředí, některé provozy jsou klimatizovány a v naprosté čistotě,“ dodává.

Za první vstřícný krok při řešení těchto problémů považuje komora systém daňových úlev pro podnikatele, kteří by umožnili učňům praxi na svých pracovištích. Je ovšem potřeba celý problém řešit komplexně a udělat takovou mediální kampaň, jakou rezort školství v devadesátých letech odstartoval na podporu maturit. „Podmínky spolupráce s podnikateli je potřeba dále konkretizovat. Podnikatele zajímá, kolik procentních bodů bude daňová úleva činit, jaké daně se konkrétně dotkne, a také na jaké podmínky se spolupráce se školou bude vázat. Podle našeho názoru by podmínky neměly být příliš přísné, aby byla spolupráce pro podnikatele zajímavá,“ vyjmenovává Holec kritická místa celého plánu.

Myšlenku užší spolupráce škol a podnikatelů však Hospodářská komora vítá jako jedno z možných řešení stávajících problémů s nedostatkem učňů a kvalifikovaných pracovníků v řemeslných oborech. „Velké stabilní podniky by se měly více podílet na organizaci škol – příkladem se stala firma Metrostav nebo Stavby silnic a železnic,“ chválí František Holec.

Univerzitní projekt proti odlivu mozků

I když firmy nejvíce mluví o chybějících expertech z provozu, často shánějí s obtížemi i vysokoškoláky. Stát společně s vysokými školami proto začíná vytvářet plány jak „odlivu mozků“ dlouhodobě zabránit.

Že situaci není možné podcenit, vysvětluje na konkrétním příkladu děkan lékařské fakulty Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Čtyři z pěti postgraduálních studentů sice chtějí pokračovat ve vědecké kariéře, ale řada z nich uvažuje o zahraničí. Problémem se zabývá dvouletý projekt fakulty, americké biotechnologické společnosti Genzyme a zájmového Sdružení pro řízení projektů Říp. V rámci projektu vznikly čtyři na sebe navazující výukové moduly pro vzdělávání a přípravu postgraduálních studentů.

„Plán vznikl na základě zjištění, že studenti postgraduálního studia mají o využití společností působících na akademické půdě velmi malé povědomí, a proto se nemohou stát rovnocennými partnery při vyjednávání o využití výsledků svého výzkumu pro komerční sféru,“ vysvětluje děkan.

Projekt s názvem „Vývoj a ověření programů dalšího vzdělávání a kariérního uplatnění postgraduálních studentů v oblasti aplikovaných biotechnologií“ řeší možnost, jak zabránit odlivu absolventů postgraduálního studia. Studenti v rámci projektu řeší vědecké úkoly a získávají poznatky o zakládání a financování výzkumných inovativních společností jako efektivních nástrojů pro uvedení výsledků vědeckého výzkumu do léčebné praxe.

„Během úvodní části programu bylo zjištěno, že čtyři z pěti účastníků chtějí pokračovat ve vědecké kariéře, ale kvůli lepšímu zázemí pro výzkum by raději odešli do zahraničí. Mají odstup od podnikání a i nedostatečné povědomí o možnostech podnikání, které využívá výsledky výzkumu,“ říká vedoucí projektu Jiří Valach. Na druhé straně se ukázalo, že studenti jsou zvyklí soutěžit o finanční prostředky z různých grantových schémat a jsou ochotni otevřeně sdělovat své názory.

Studenti si mohou sami naplánovat odbornost

O spojení s praxí se snaží i další vysoké školy. Třeba uchazeči o studium na Masarykově univerzitě se mohou hlásit do nových studijních oborů, které byly vtvořeny na základě spolupráce s firmami i státním aparátem. Nově akreditované studijní obory zajistí uchazečům uplatnění v rychle se rozvíjejících oblastech, kde je zapotřebí propojení znalostí z různých vědních disciplín. Příkladem takových studijních oborů je informatika ve veřejné správě, právo a finance nebo správní geologie.

„Nově nabízené obory zohledňují zájmy studentů i potřeby zaměstnavatelů a reagují na změny ve společnosti, v níž je stále více požadována flexibilita, schopnost využívat moderní technologie a propojovat znalosti z různých vědních disciplín,“ vysvětluje rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala.

Studenti podle jeho slov mohou v rámci svého studijního oboru do značné míry sami ovlivňovat skladbu studovaných předmětů. „Podílejí se na strategii svého studia, což má pozitivní dopad na jejich uplatnění na trhu práce,“ zdůrazňuje rektor. Podíl nezaměstnaných mezi absolventy Masarykovy univerzity činí podle posledního průzkumu méně než jedno procento.

Vzdělávat se nemusí jen studenti

Ekonomická krize si vybírá daň také v podobě snižování rozpočtů na firemní vzdělávání. Podniky obecně omezují investice do zaměstnanců a hledají proto méně nákladné vzdělávací metody; doba tak nahrává například vzdělávání po internetu, takzvanému e-learningu. „Školení vlastních zaměstnanců by se nemělo zanedbávat ani v době krize,“ říká Pavel Fulín, vedoucí oddělení e-learningu vzdělávacího centra S-COMP. To nabízí 1400 elektronických výukových kurzů. Od letošního roku nabízejí k mnoha kurzům novinku – výuku ve virtuálních učebnách.

Tato relativní novinka může být hlavním nástrojem elektronického vzdělávání nebo pouze jeho doplňkem. „Ceny klasických e-learningových kurzů jsou zhruba o třetinu nižší než prezenční kurz, nevyhovují ale každému,“ říká Jaroslava Výborná, projektová a marketingová manažerka. „Přednášky ve virtuální učebně jsou plnohodnotnou náhradou ke klasickému školení ve třídě, jak jsme na něj od dětství zvyklí. Lektor ani uživatelé se přitom nemusí přesouvat do učeben a opouštět na delší dobu své pracovní místo. Dochází tak k výrazným finančním i organizačním úsporám, například za dopravu či ubytování. „To, co by před lety vypadalo jako scénka ze sci-fi filmu, kdy student komunikuje prostřednictvím kamery a sluchátek s mikrofonem se svým vyučujícím a společně s dalšími studenty tvoří virtuální třídu, je dnes již možné,“ říká Výborná.

Virtuální řešení může být praktické

V případě virtuálních učeben již nejde o samostudium, ale jedná se o elektronickou formu distančního studia. Samotné školení probíhá prostřednictvím počítače připojeného k internetu, kdy lektor na svém počítači přednáší a studenti jeho výklad sledují na svých monitorech a s pomocí chatu, sluchátek, mikrofonů a případně webkamer komunikují s lektorem v reálném čase v pohodlí domova nebo své kanceláře.

Lektor zároveň sleduje plnění úkolů každého jednotlivého studenta na počítačích umístěných v učebně, kde vyučuje. Všichni uživatelé se ho mohou kdykoliv na cokoliv zeptat či naopak mohou být i dotázáni.

„Virtuální učebny je možné využít i v kombinaci se samostudijními elektronickými kurzy. Při tomto způsobu vzdělávání uživatel samostatně vystuduje elektronicky kurz a poté se zúčastní on-line semináře, kde lektoři vysvětlují problémové úseky či řeší dotazy uživatelů,“ říká Fulín.

Největší poklad firem? Vzdělaní zaměstnanci

Experti na lidské zdroje se shodují na jednom. Největší jistotou kterékoli firmy není upsaný základní kapitál nebo nemovitosti, ale vzdělaní, pracovití a chytří zaměstnanci. „Řada společností pracuje stále jenom se základními daty o pracovnících, jako je například fluktuace. Přitom oblast lidských zdrojů lze měřit stejně jako každou jinou, ale společnosti tak činí v limitované míře,“ upozorňuje Katarína Smrčeková, senior manažerka v oddělení Poradenství pro řízení lidských zdrojů PricewaterhouseCoopers ČR (PWC).

Soukromé firmy přitom nejvíc investují čas i peníze do svých expertů v provozu. V průměru jim podle průzkumu PWC platí zaměstnavatelé ročně 9,5 hodiny odborného školení. Lidé zaměření na výzkum přitom získávají jen nezbytná doškolování v technické a bezpečnostní oblasti v rozsahu necelých čtyř hodin za rok. Přitom návratnost investice do vzdělání zaměstnance není zanedbatelná. Středně velké firmy od 200 do 600 zaměstnanců mají slušnou návratnost prostředků investovaných do svých pracovníků. Každá vložená koruna přinese už během příštích 12 měsíců čistý zisk 1,70 koruny.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče