Menu Zavřít

Firmy doplácejí na kradené programy

20. 12. 2004
Autor: Euro.cz

Počítačové pirátství je v Česku na ústupu. I přesto však podnikatelé mají s nelegálními programy problémy. Profit ve spolupráci s "mluvčím" předních světových výrobců softwaru, společností Business Software Alliance, přináší příběhy některých z nich.

Počítačové pirátství je v Česku na ústupu. I přesto však podnikatelé mají s nelegálními programy problémy. Profit ve spolupráci s „mluvčím“ předních světových výrobců softwaru, společností Business Software Alliance, přináší příběhy některých z nich. Pět set zaměstnanců, osm počítačů se sedmi kradenými operačními systémy a desítky tisíc korun za mimosoudní vyrovnání. Takto dopadl liberecký podnikatel v oboru nemovitostí. Policie přišla do jeho firmy na základě anonymního udání, které však pravděpodobně pocházelo od bývalého zaměstnance. N a osmi osobních počítačích našla sedm kradených verzí operačního systému a čtyři balíky kancelářských programů plus další grafický software. Po příchodu do kanceláří policisté počítače rozebrali a pořídili kompletní kopii pevných disků. Pak přišlo složité vyšetřování, které nakonec skončilo mimosoudní dohodou. Obviněný majitel firmy, který nechce prozradit jméno, přistoupil s postiženými firmami na dohodu. Uvolil se raději zaplatit přes 100 000 korun než absolvovat soudní řízení a především podmíněně zastavit trestní stíhání. „Software jsme neužívali proto, že bychom na něm chtěli šetřit,“ řekl Profitu přistižený podnikatel. A vysvětluje způsoby, jak se mu do firemních počítačů dostaly nelegální programy: „Například při koupi nového počítače pro vedoucího zaměstnance dostala starý počítač i s grafickým programem do užívání sekretářka. Vedoucí pracovník ale k práci potřeboval grafický program, zkopírovali jsme ho proto ze starého počítače. Ale originál programu ve starém počítači jsme nevymazali. Nikoliv schválně, prostě nás to nenapadlo.“ Majitel firmy má sice k počítačům negativní vztah, to ho však nijak nezbavuje odpovědnosti za dění ve firmě. Osm firemních počítačů není propojených do sítě, firma nemá ani žádného počítačového správce. „Naše práce nespočívá v péči o počítače,“ stěžuje si. A dodává, že má dost problémů s nejrůznějšími úřady. „Tuhle po mně chtěl živnostenský úřad další živnost na zemědělskou činnost, a to jen proto, že sekáme kolem domů trávník. Jak mám pak ještě dávat pozor na software ve firmě?“ PŘÍBĚH DRUHÝ Devatenáctiletý student Pavel si kopírováním kradených počítačových her slušně přivydělával. Součástí jeho počítače byla totiž i vypalovačka. Začínal opatrně, v malém, ale v jeho okolí se časem rozkřiklo, že u něj lze dobře nakoupit a byl zájem. Zlaté časy trvaly přes půl roku. Pavel neprodával pirátské kopie pouze známým, ale rozšířil nabídku i na internet a inzertní noviny. Pak se o něm dozvěděla policie. Okresní soud v Pardubickém kraji, odkud Pavel pochází, kvalifikoval jeho jednání jako porušování autorských práv k softwaru s vyčíslenou škodou 207 000 korun a ocenil jej jedním rokem odnětí svobody s podmíněným odkladem výkonu trestu na dva roky. N avíc mu soud zabavil osobní počítač a přes 1000 CD disků. PŘÍBĚH TŘETÍ Lubošovi se v podnikání dařilo, a tak po čase musel firmu rozšířit a přijmout několik zaměstnanců, protože zákazníků přibývalo. Jednoho z nich, pana S., musel pro špatnou pracovní morálku propustit. Za nějaký čas provedla Policie ČR prohlídku v sídle společnosti. V jeho firmě se vždy užívaly poctivě koupené počítačové programy, proto Luboš zůstal klidný. Jaké ale bylo jeho překvapení, když experti během policejní prohlídky objevili i několik instalací programů užívaných v rozporu s licenčními podmínkami, o kterých Luboš vůbec nevěděl. Policisté byli nekompromisní. Na místě byly zajištěny důkazy a proti Lubošovi jako majiteli společnosti bylo vzneseno obvinění. Aby se vyhnul trestnímu stíhání, zahájil Luboš po poradě s advokátem u právního zastoupení poškozeného výrobce počítačových programů jednání o mimosoudní dohodě, která byla později podepsána. Lubošova firma se zavázala odškodnit poškozenou společnost úhradou částky odpovídající dvojnásobku licenčních poplatků za nelegálně užívaný software. PŘÍBĚH ČTVRTÝ Nedůrazná konzultantka Rachel B. začala pracovat jako odborná konzultantka a měla odpovědnost za provoz informačních technologií u jedné strojírenské firmy. Do toho spadala i síť 67 firemních počítačů s příslušenstvím a správa licencí k užívanému softwaru. Krátce po nástupu na nové místo zjistila řadu nedostatků v provozu počítačů a stálo ji hodně úsilí, než se podařilo zajistit bezproblémový chod celé sítě. Když se začala zajímat o správu softwaru, ukázalo se, že její předchůdce si s dodržováním autorských práv zřejmě nedělal těžkou hlavu. K většině užívaného softwaru totiž nemohla dohledat platné licenční smlouvy. Než stačila zjednat nápravu, objevili se v kanceláři policejní experti s povolením k prohlídce. Znalecký posudek konstatoval, že na většině počítačů byl nainstalován software bez řádné licence v celkové hodnotě 760 000 korun. Proti Rachel B., která při nástupu do zaměstnání převzala hmotnou zodpovědnost za provoz informačních technologií, bylo vzneseno obvinění pro porušování autorských práv k softwaru. PŘÍBĚH PÁTÝ

Dva známí, Petr a Jaroslav (24 a 27 let), se pustili do společného podnikání v oboru informačních technologií. N edělali si starosti s formalitami, takže ani dodržování autorských práv k počítačovým programům a hrám je nijak netrápilo. Po nařízené policejní prohlídce byly zajištěny důkazy usvědčující Petra a Jaroslava z nelegálního užívání softwaru bez řádných licencí. Soud pak odsoudil oba k peněžitému trestu a konfiskaci 22 z celkového počtu 24 počítačů z vybavení jejich společnosti. Bylo to doposud největší množství počítačů zabavených soudem ve firmě, kde se užívaly počítačové programy bez řádných licencí či v rozporu s licenčními podmínkami. Zabavením téměř všech počítačů z majetku společnosti došlo kromě osobního postihu za nelegální užívání softwaru také k citelnému zásahu do podnikání.

STAČÍ JEN MÁLO

BRAND24

U popisovaných případů přitom stačí jen málo, aby případ nedospěl k soudu či mimosoudnímu vyrovnání. V případě studenta je to jasné - kopírovat a prodávat software je nelegální. Zákon pouze umožňuje vypálit si jednu záložní kopii pro osobní použití z legálního CD. Kamarádům Petrovi a Jaroslavovi nebylo pomoci, protože zákon porušili pravděpodobně vědomě. Horší už to bylo u konzultantky Rachel B., podnikatele Luboše a libereckého podnikatele z úvodu článku. Těm všem by pomohla větší důslednost a znalost počítačového prostředí. Rachel B. stačilo, aby třeba doporučeným dopisem upozornila vedení firmy na fakt, že se ve firmě používají nelegální software. Tím by se zbavila právní odpovědnosti a obviněno by bylo vedení firmy. Podnikatel Luboš sice měl programy, o kterých věděl, v pořádku, ale neměl přehled o tom, co instalují jeho zaměstnanci. Jemu by pomohlo nainstalování některého specializovaného programu pro audit softwaru (Profit se tomuto tématu podrobně věnoval v čísle 15/2004). Liberecký podnikatel by si měl někoho na údržbu počítače najmout. Stačil by student, který by brigádně jednou týdně prohlédl počítače, poradil s problémy a lépe naučil firmu využívat potenciál výpočetní techniky.

foto: Profit - Martin Siebert

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).