Firmě, která dodává státu utajené spojení, šéfuje bývalý špión

12. února 2013, 10:46 - Jan Hrbáček, Euro
12. února 2013, 10:46

Šéf firmy ICZ, která dodává státu zabezpečený a šifrovaný software, působil před rokem 1989 v komunistické rozvědce. V jeho oficiálním životopise tuto kolonku nenajdete. Přes dvacet let se o předrevolučním angažmá generálního ředitele IT firmy ICZ Bohuslava Cempírka nevědělo. Cempírek dnes tvrdí, že nikdy nikoho neudal a vlastně se ani nikdy k reálné práci komunistického špióna nedostal.

Firma ICZ, kterou vede, přitom dodává software pro ministerstva obrany, vnitra nebo zahraničí. V posledním jmenovaném případě jde například o zašifrované diplomatické spojení. Informační systém umožňuje distribuci oficiálních dokumentů Rady EU.

Bohuslav Cempírek byl oficiálně zaveden do struktury komunistické špionáže – I. správy SNB – v létě 1988, dostal krycí jméno Baldík. Před tím si, po absolvování základní vojenské služby u tankového vojska, kde ho špióni takříkajíc ulovili, prošel rozvědčickou školou. Jako vystudovaný kybernetik byl zařazen do takzvaného operativního odboru vědecko – technické rozvědky (VTR).

Tato součást komunistické rozvědky patřila mezi naprostou elitu. Pro dokreslení lze uvést úryvek z knihy Karla Pacnera, Československo ve zpravodajských službách IV.: „Podle Philipa Hansona z britského Královského institutu mezinárodních vztahů byly pro Sověty největším přínosem vědeckotechnické rozvědky Československa a východoněmecké Stasi.“ Totéž potvrdil někdejší sovětský špión Vasilij Mitrochin po svém útěku z Ruska v roce 1992.

Sovětská KGB musela s důstojníky VTR velmi intenzivně spolupracovat. A naprosto jasné je, že o takovou spolupráci musely ruské zpravodajské služby usilovat i po rozpadu sovětského bloku. Dnešní kontrakty Cempírkem řízené firmy se státní správou (například software pro registr obyvatel) by přitom mohly být pro východní špióny velmi zajímavým artiklem.

"Hořel mi vajgl"

Cempírek tvrdí, k reálné práci špióna prý nikdy nedošlo. „Do rozvědky jsem nastoupil v roce 1986, kdy jsem byl naverbován. Jako kluk jsem něco podobného chtěl dělat, splnil jsem si klukovský sen. Začalo to na vojně, kdy mně nějací pánové pozvali na několik dní trvající testy do Prahy. Ty byly fakt surové. To bylo moje první setkání s nimi. Až posléze jsem pochopil, že to bylo zřejmě připravené delší dobu, oni si ty lidi vytipovávali. Pak přijeli ještě jednou s tím, že jsem složil testy dostatečně, a že mám být tolikátého a tolikátého v Praze na hlavním nádraží,“ popisuje lanaření špiónů Cempírek.

Posléze podle svých slov prošel dvouletou školou rozvědky – DIK – dvouletým intenzivním kurzem. Tam si vštěpoval obranu proti sledování, předávání věcí přes mrtvé schránky, učil se rusky a anglicky. Nastoupil na oddělení N – teritorium Dálného východ: Indie, Čína, Japonsko. „Já jsem byl v zásadě připravovaný pro Japonsko, ale ještě mi takříkajíc hořel vajgl, nastoupil jsem na konci roku 1988. Nikdy jsem se k tomu nedostal, to byla všechno jenom příprava. Moje práce byla, že jsem přebíral kurýrní zprávy z toho teritoria. Do mého výjezdu byly dva, tři roky, možná víc,“ tvrdí Cempírek a přímý kontakt s „přáteli“ - agenty KGB - popírá.

V rozvědce sloužil do května roku 1990. Pak byl službou takzvaně legalizován v jaderném ústavu v Reži u Prahy. „Pozvali si nás mladé, a oznámili nám, že to dřív nebo později skončí. Bylo to v rámci legalizace, řekli mi, běž tam, dali mi kontakt, a tam jsem se normálně zaměstnal. A dodali: počítejte s tím, že už tam zůstanete,“ popisuje Cempírek polistopadové události.

Generální ředitel ICZ dnes disponuje prověrkou na druhý stupeň utajení – důvěrné, stejnou prověrku má i jeho firma. Dceřinná společnost S.ICZ získala dokonce certifikát přísně tajné. „S ohledem na tu minulost prověrka probíhala poměrně dlouho, kontaktovaly mně všechny zpravodajské služby,“ pokračuje Cempírek. Svou profesní minulost u komunistické rozvědky jako problém pro aktivity jím řízené firmy nevnímá.

Společnost, která získává řadu zakázek od státu, má zakryté majitele a zapsaná je oficiálně v Holandsku. Přitom vláda opakovaně deklarovala, že státní zakázky budou dostávat pouze firmy s jasně definovanou a průhlednou vlastnickou strukturou.

Randák: "Déčková" prověrka je málo

Přestože se státní instituce tváří, že bývalé angažmá Bohuslava Cempírka vážný problém nepředstavuje, tak jednoduchou aritmetikou tento problém nejspíš vnímat nelze. Nasvědčují tomu názory bývalých šéfů českých zpravodajských služeb.

„Osobně bych přivítal, kdyby takovéto citlivé služby poskytovaly státu společnosti, jež vedou lidé, jejichž morální integrita nemůže být zpochybňována. Nechci říkat, že Národní bezpečností úřad rozhodl v tomto případě při posuzování bezúhonnosti a loajality špatně. Já toho člověka vůbec neznám, proto mi nepřísluší vynášet takto tvrdé soudy,“ řekl týdeníku Euro bývalý šéf Vojenského zpravodajství Ándor Šándor.

„Na takovouto citlivou činnost by měl být člověk řádně prověřen. Pokud má tento pán bezpečnostní prověrku pouze na stupeň důvěrné, přijde mi to dost málo. Pokud já vím, tak systém utajovaného spojení byl v druhém nejpřísnějším režimu – tajné. Proto by měl mít také on adekvátní prověrku, „déčková“ je podle mě málo,“ dodává bývalý šéf Úřadu pro zahraniční styky a informace Karel Randák.

Jen pro úplnost, při prověrce zmíněného typu si úředníci NBÚ projdou dostupné databáze, jako rejstřík trestů, evidenci podnikání, apod. Šetření tajných služeb, které má doložit loajalitu prověřovaného člověka, vstupuje do hry, když člověk zažádá o Randákem zmiňovanou prověrku na druhý nejvyšší stupeň utajení – tajné.

Více informací v aktuálním vydání týdeníku Euro

Čtěte také: Praha přišla kvůli projektu bezdrátové sítě o 128 milionů

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče