Firmám chybějí dobří a zodpovědní řemeslníci

13. listopadu 2006, 00:00 - PETR KUČERA
13. listopadu 2006, 00:00

PETR BAJER, ŘEDITEL OBCHODNÍ A HOSPODÁŘSKÉ KOMORY BRNO:Organizátorem konference Soutěž a konkurenceschopnost je Obchodní a hospodářská komora Brno.O činnosti komory jsme hovořili s jejím ředitelem Petrem Bajerem. Letos v březnu přijala Obchodní a hospodářská komora Brno šestistou členskou firmu.

PETR BAJER, ŘEDITEL OBCHODNÍ A HOSPODÁŘSKÉ KOMORY BRNO: Organizátorem konference Soutěž a konkurenceschopnost je Obchodní a hospodářská komora Brno. O činnosti komory jsme hovořili s jejím ředitelem Petrem Bajerem.

Letos v březnu přijala Obchodní a hospodářská komora Brno šestistou členskou firmu. Čekáte další růst?

Nyní máme už 620 členů a téměř 3000 zákazníků. Věřím, že i nadále bude zájem trvat a doufám, že v dohledné době oslavíme sedmistého člena. Důvodů je hned několik. Jde především o vzrůstající úroveň a nabídku služeb podnikatelům. V neposlední řadě je to skutečnost, že od 1. ledna letošního roku se stal členský příspěvek plně daňově uznatelnou položkou.

Jak velký podíl brněnského byznysu je v komoře zastoupen?

Podle jednoho z průzkumů mají naše členské firmy celkový obrat kolem 150 miliard korun, nepočítáme-li do toho spolupracující banky. Z patnácti největších brněnských firem jsou zastoupeny prakticky všechny.

O co mají firmy větší zájem? O praktické služby, nebo spíše zastupování jejich zájmů? Komora má dvě základní funkce. Odhadem 70 procent naší činnosti tvoří servisní služby, zbývajících 30 procent pak ty lobbistické. Zjednodušeně řečeno, menší firmy mají zájem spíše o servis, větší společnosti pak o lobbing. Jste zastáncem povinného členství v komoře? Nemyslím, že by povinné členství dokázalo něco vyřešit. Příkladem jsou naši kolegové z Nizozemska, kde povinné členství existuje. Aktivních je tam ale stejně jenom nějakých 20 procent členů. Záleží tedy hlavně na přístupu a zájmu firem, aktivity nelze dosáhnout nějakými příkazy. Proč nejsou tuzemské firmy aktivnější při společném prosazování svých zájmů? Podnikatelé vždycky řeší, co jim to přinese. Počítají možné zisky i ztráty, prostě jako v účetnictví: Má dáti - dal. Kolik procent vašeho rozpočtu činí členské příspěvky? Pokrývají ho jen z 18 až 20 procent. Na zbytek si musíme vydělat. Za pár dnů se chystáte změnit název. Co vás k tomu vede? Dosavadní název navazoval na tradici Obchodní a živnostenské komory Brno, působící v letech 1848-1990. Změna na Regionální hospodářskou komoru vychází jednak z regionalizace republiky, jednak je základem pro určité spojení dalších komor v kraji. Na postupném fúzování jsme se už dohodli s Okresní hospodářskou komorou v Blansku. Funguje vlastně na jižní Moravě krajská hospodářská komora? My sice vykonáváme její administrativní činnost, ale prakticky zde působí sedm samostatných okresních komor, které jsou volně sdruženy do krajské. Ze strany hejtmanství je přitom jasné přání mít na krajské úrovni více jednotného a ještě silnějšího partnera z řad podnikatelů. V čem je podnikání v Brně odlišné od ostatních částí republiky? Nemyslím si, že bychom se nějak výrazně lišili. Přesto zmíním tři velké výhody. Máme tu multioborové složení firem, nejsme závislí na jednom odvětví. Je tu 60 tisíc studentů a šest vysokých škol, díky čemuž se rozvíjejí inovační obory s velkou přidanou hodnotou. Obrovská příležitost pro zdejší firmy je také v tom, že během dvou let bude do vzdálenosti 200 kilometrů od Brna vyrábět šest velkých automobilek - v Mladé Boleslavi, Kolíně, Nošovicích, Žilině, Bratislavě a Trnavě. Mají produkovat téměř dva miliony automobilů ročně. Jaké jsou největší problémy vašich členů? Mají stejné problémy jako jinde v republice. Vadí jim hlavně nový zákoník práce a plány na další zvýšení minimální mzdy. Od nové vlády očekávají hlavně zjednodušení podnikatelského prostředí. V Profitu také sledujeme rostoucí nedostatek řemeslných profesí. Letos jsme uspořádali průzkum mezi téměř 900 zdejšími firmami, zaměřený právě na poptávku po řemeslných profesích. Jedním z dalších kroků v tomto směru byla také konference Řemesla. Zjistili jsme, že největší poptávka je teď po zámečnících, obráběčích a zednících. Co s tím zkusíte dělat?

Řemesla si zaslouží mnohem větší propagaci a prestiž. Je potřeba přesvědčit mladé, že učňovské obory mají budoucnost. Vždyť řada řemeslníků je už nyní placena lépe než někteří manažeři. Máme v kraji téměř 60 tisíc nezaměstnaných. Přitom průměrně v každé z těch dotazovaných firem chybí čtyři zaměstnanci. Problém je v tom, že řadě lidí se pracovat nechce, nebo jsou příliš úzce specializováni.

Jak ale přesvědčit mladé lidi, že učňovské obory mají budoucnost, když řady levných řemeslníků brzy nejspíš rozšíří i pracovníci z Bulharska či Rumunska?

Firmy vědí, že se jim vyplatí dlouhodobé investice do stabilních a spolehlivých zaměstnanců. Zahraniční pracovníci mají daleko větší fluktuaci - tři měsíce pracují tady, tři měsíce zase v jiném kraji. Z našeho průzkumu vyplynulo, že největším požadavkem zaměstnavatelů na řemeslníky je zodpovědnost - tu uvedla jako prioritní naprostá většina firem. Až na druhém místě je řemeslná zručnost, na třetím pak adaptabilita.

Mezi vaše nové iniciativy patří také oborové setkání firem, zaměřené na inovace.

Už jsme uspořádali setkání v oboru strojírenství, na začátku listopadu pak v oblasti stavebnictví. Od února je naším členem i Vysoké učení technické Brno. Naším cílem je zprostředkovat komerční využití výzkumu, ale obrátili jsme tradiční postup, kdy se nejprve vymyslí inovace a teprve pak se pro ni složitě hledá uplatnění na trhu. Chceme podpořit inovace produktů, které už na trhu jsou nebo po nich existuje velká poptávka. Firmy také třeba mohou zadávat diplomové práce nebo již od druhého ročníku spolupracovat se studenty, které by jako absolventy chtěly získat do svých řad.

Co chystáte v příštím roce? Kromě tradičních akcí se zaměříme na čerpání ze strukturálních fondů Evropské unie. Období let 2007-13 bude s největší pravděpodobností poslední období, kdy Česká republika nepřesáhne 75 procent hrubého domácího produktu Unie a bude tedy ještě mít nárok na dotace. V konkurenci řady dalších projektů z celé Evropy jsme společně se zahraničními partnery - hlavně EIC Stuttgart - uspěli s projektem Business Cooperation. V jeho rámci nám Evropská unie zaplatí například kompletní servis pro 200 zahraničních firemhostů mezinárodního strojírenského veletrhu, kteří budou mít zájem o podnikání v regionu. Přínos z toho přitom nemusí mít jenom krajské město. Firmy si často stěžují na přílišnou byrokracii při podávání žádostí o dotace. Zlepší se něco v dalším období? Jsem optimistou. Vidím tu tendenci zlepšování administrativy, díky určitým zkušenostem mohou úřady už více vycházet z referencí. Věřím, že místo mnohde rozšířeného přístupu „To si pište, že vám na té žádosti najdeme nějakou chybu“, přejdou ke stylu „To si pište, že to společně dokážeme“. Že nebudou hledat viníky, ale řešení. S připravovanou konferencí o hospodářské soutěži hodně souvisí téma veřejných zakázek. Jak zatím hodnotíte nový zákon, účinný od letošního července?**

Zatím je brzy hodnotit, od členských fire
m nemáme prakticky žádné negativní reakce. Ale my jako komora jsme letos modernizovali budovu na výstavišti, v níž sídlíme. Vypsali jsme veřejnou zakázku, i když jsme nebyli povinni. Přitom jsme zvolili jasná, počitatelná kritéria, ne nějaké subjektivní hodnocení.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče