Firma YSoft: světový byznys Made in Česko

11. února 2010, 13:02 - Jan Němec
11. února 2010, 13:02

Brněnská firma YSoft od svých začátků neměla skromné cíle. Její zakladatelé v čele s Václavem Muchnou toužili vybudovat globální firmu. Po dobytí východní Evropy se v posledních dvou letech YSoft vrhnul do zahraničí naplno.

Terminály YSoftu už hlídají tisk ve většině velkých českých firem. Nyní začínají „dobývat“ i světové trhy.

Autor: Jakub Hněvkovský

Vedle Evropy otevřel pobočky v Japonsku, Izraeli či Spojených státech a začíná tam mít první úspěchy.

Když psal Profit o Václavu Muchnovi naposledy, těšil se zakladatel brněnské firmy YSoft z čerstvého titulu Začínající podnikatel roku 2006. Se svým produktem na efektivní správu tisku a kopírování tehdy obsadil český trh a začínal pokukovat po zahraničí. Dnes má YSoft pobočky mimo jiné v USA, Japonsku a Izraeli. Mezi zákazníky YSoftu patří namátkou nadnárodní firmy jako Sony, Allianz, Konica Minolta nebo Xerox. Podle Václava Muchny navíc software od Ysoftu používá většina největších firem působících v tuzemsku z žebříčku Czech Top 100.

Z fáze, kdy YSoft investoval každou vydělanou korunu do vývoje produktu SafeQ, se firma pomalu posunuje o krok dál. SafeQ je dnes podle Václava Muchny připraveno pokrýt 90 procent požadavků trhu, a proto YSoft investuje právě do budování zahraničních poboček. „Ukládáme do nich peníze a investujeme. Jednoho dne pobočky začnou vydělávat,“ tvrdí Václav Muchna. Nejpomalejší je prozatím postup v Japonsku, Izrael i Spojené státy ale hlásí první úspěchy. Václav Muchna ale myslí i na další krok kupředu. „Tahle fáze taky jednou skončí. Pak přijde fáze třetí, kdy se začneme věnovat akvizicím zahraničních firem, jejichž prostřednictvím chceme kupovat nové technologie,“ nastiňuje svůj plán.

Mladí, známí a bohatí

Příběh brněnské firmy YSoft je už poměrně známou písničkou. Václav Muchna, který si začal vydělávat psaním softwaru už v šestnácti letech, ji založil v roce 2000 společně s kolegy z vysoké školy. Prvotní vize byla podle Václava Muchny jasná. „Chtěli jsme být mladí, známí a bohatí,“ usmívá se zakladatel YSoftu. Ještě před průlomem se softwarem SafeQ se YSoft věnoval několika větším projektům. „Pracovali jsme na internetové encyklopedii Co je co, softwaru pro jednu sázkovou kancelář či informačním systému pro skladování ropy a pohonných hmot,“ vzpomíná Muchna. Ani jedna ze zakázek nedopadla příliš dobře.

V roce 2002 se pak Václav Muchna se společníky pustil do projektu, který měl být definitivně posledním pokusem o průlom do velkého byznysu. „Přestože jsme po každém pádu dokázali vstát, už to i na nás bylo moc,“ říká dnes Václav Muchna. Ani počátky budoucí vlajkové lodi YSoftu se neobešly bez komplikací. Firma ji musela kvůli právním problémům přejmenovat z původního názvu SmartQ na SafeQ. Myšlenka softwaru, který by hlídal tisk a kopírování ve firmě, se zdála od začátku zajímavá. Původně počítali ročně s prodeji kolem 80 kousků terminálů, tedy „hlídacích krabiček“ montovaných na tiskárny a kopírky. „Pro představu – dnes jich prodáváme ročně šest až sedm tisíc,“ dodává Václav Muchna.

V Japonsku mě raději ­­­schovávají

Už při založení YSoftu plánovali Václav Muchna se společníky, že vybudují mezinárodní firmu. Jako první vznikla v roce 2007 pobočka YSoft Magyarország v Maďarsku.

„V té době jsme už úspěšně fungovali po celé východní Evropě, ale v Maďarsku se obchody stále nedařily. Dospěli jsme k tomu, že je to kulturou, která je nám, Slovanům, mnohem vzdálenější než třeba mentalita polská,“ vysvětluje Václav Muchna. YSoft tedy založil v Maďarsku pobočku a najal a vyškolil tamější zaměstnance. „Nakonec nám díky tomu expanze do Maďarska vyšla. Od té doby jsem přijal za své heslo – nepodceňuj znalost místních podmínek,“ dodává Muchna. To považuje i za velkou konkurenční výhodu. Celosvětově totiž YSoft soupeří v podstatě s jediným globálním konkurentem – firmou Equitrac –, jemuž čelí právě přizpůsobováním SafeQ lokálním podmínkách. „Lokalizujeme software do 18 jazyků, zámořská konkurence jen do čtyř,“ dává příklad Václav Muchna.

Ještě v témže roce se YSoft vydal do Mekky tisku a kopírování – Japonska. „Kromě amerických firem Xerox a Hewlett-Packard a korejského Samsungu pocházejí všechny firmy z našeho oboru právě z Japonska. Sharp, Toshiba, Canon, Kyocera, Konica Minolta a další,“ vypočítává Václav Muchna. Proto je podle něj důležité být těmto typografickým gigantům co nejblíže, průběžně budovat kontakty a uzavírat aliance kolem výzkumu a vývoje. Z hlediska podnikání je však podle Muchny Japonsko jednou z nejkomplikovanějších zemí. „Je to taková nikdy nekončící výzva,“ říká.

Svérázná konzervativní japonská kultura je svázána tradicemi a má mnoho svých specifik, které začátky podnikání v zemi komplikují. Jedno ze zažitých pravidel například říká, že před šedesátkou člověk nemá šanci šéfovat firmě. „Můj věk je ale takový, že bych měl před tamními šéfy pomalu lézt po kolenou,“ konstatuje zakladatel YSoftu. „Protože jsem firmě kazil image, začali mě před japonskými partnery schovávat,“ směje se Václav Muchna. Proto v Japonsku najal pro pobočku staršího manažera, který si díky věku získá mnohem větší pozornost. I z těchto důvodů je podle Muchny podnikání v Japonsku během na velmi dlouhou trať. „Naše cíle jsou především strategické. Přestože zatím v Japonsku prakticky neprodáváme, hodnota aliancí a přístupu k technologiím je obrovská,“ vysvětluje šéf YSoftu. Dobu, kterou bude trvat usazení na japonském trhu, proto odhaduje na další tři roky.

Izrael naučil počítat náklady V půlce roku 2008 se YSoft vydal na další trh – do Izraele. Jestliže v Japonsku komplikují byznys konzervativní tradice, v Izraeli je to podle Václava Muchny především obchodní talent zdejších podnikatelů. „Izraelci mají byznys v krvi. Tlak na cenu je tam enormní, a kdybyste mi před rokem řekl, za kolik tam budeme prodávat, měl bych vás za blázna,“ potvrzuje Václav Muchna. Vedle toho podle něj ale izraelský trh klade i velký důraz na kvalitu technologií. Země se totiž řadí na špičku světového žebříčku investic do vědy a výzkumu. I když kvůli tlaku na cenu izraelská pobočka YSoftu nevydělává tolik, co její „sestry“, její hodnota spočívá v něčem jiném. „Izraelský trh nás donutil fungovat produktivně a snižovat náklady. Díky tomu pak máme výhodu i v jiných zemích,“ vysvětluje zakladatel YSoftu. Doposud nejmladší je pobočka YSoftu ve Spojených státech. Tam se však firma rozhodla pro poněkud jinou strategii – místo zakládání nové firmy koupila již fungující společnost Xpert Image. Důvody byly dva. Jednak se YSoftu hodily technologie, které americká firma vlastnila, jednak si tak YSoft chtěl usnadnit vstup do největší světové ekonomiky. „Chtěli jsme tam začínat s určitým jménem a image. Když totiž na trh vstoupíte tím, že koupíte byť malou firmu, tak vás berou vážněji, než když si tam založíte novou firmu a v ní kvůli nedostatku peněz zaměstnáte tři lidi,“ vysvětluje Václav Muchna. K zahození podle něj nejsou ani kontakty, které majitel Xpert Image, jinak též bývalý zaměstnanec společnosti Xerox, v USA má. Mrakodrap potřebuje pevné základy Na první pohled by se mohlo zdát, že zahraniční pobočky YSoftu nejsou pro firmu nijak závratně výhodné. Podle Václava Muchny nicméně nebylo motivem expanze na cizí trhy začít hned vydělávat. „V podstatě budujeme základy globální firmy. Nemůžete postavit mrakodrap na pěticentimetrových základech, protože by jej složil první vítr. Proto i v Americe stavíme základy, na nichž budeme moci postavit robustní firmu. Ta pak přežije i ekonomickou krizi, jaká je například nyní,“ naznačuje plány Václav Muchna. Podle Muchny už YSoft dosáhl prvních velkých zahraničních úspěchů. Například v Japonsku je těsně před podepsáním kontraktu se společností Konica Minolta. „Dosáhli jsme dohody, že budou naši technologii licencovat a prodávat se svými přístroji po celém světě,“ pochvaluje si. Pobočka ve Spojených státech zase za svůj první velký úspěch může označit dohodu s firmou Xerox. Ta má podle Václava Muchny od února začít prodej řešení SafeQ po celých USA. Blýskat na lepší časy se začíná i v drtivé izraelské konkurenci. Během prvního roku fungování neudělala tamní pobočka prakticky žádný obchod. „Nedávno jsme ale vyhráli výběrové řízení pro největší izraelskou banku a zakázku pro farmaceutickou firmu Teva, což je jedna z největších izraelských firem vůbec,“ tvrdí zakladatel YSoftu. Celkem se tak má prodat 1400 terminálů od YSoftu. Mezi velké zakázky YSoftu v Evropě patří podle Muchny kontrakt na dodávky SafeQ pro všechny evropské pobočky firem Allianz a Sony. Nejúspěšnější je však firma pochopitelně v tuzemsku, kde její řešení používá většina velkých firem, od bank a pojišťoven po elektrárenský ČEZ. Právě zaměření na velké firmy ale paradoxně YSoftu uškodilo v době ekonomické krize. „Velké firmy většinou kvůli krizi ořezaly investice,“ vysvětluje Václav Muchna. Přesto tržby YSoftu i v krizi za poslední fiskální rok poskočily o 38 procent. Důvodem jsou podle Michny menší společnosti, které právě v krizi hledají úspory. „Za celý minulý rok nepřišlo od velkých firem téměř nic, uspěli jsme hlavně v malém segmentu,“ konstatuje Muchna. Začátek letošního roku ale naznačuje obrat k lepšímu. Jmenované velké zakázky v Izraeli i Evropě se datují právě na letošní leden. Přece se teď nenechám zaměstnat**

O mladou nadějnou firmu podnikající v perspektivním oboru pochopitelně projevili zájem také investoři. „Nabídky chodí pořád, ať od velkých firem z oboru, tak od finančních investorů,“ tvrdí Václav Muchna. Přesto podle něj prodej YSoftu nepřipadá v úvahu, ať jsou nabídky jakkoliv zajímavé. „Kdybych potřeboval více peněz, tak si zvýším plat nebo vyplatím dividendy. Ale aktuální životní úroveň mi stačí – nepotřebuji letadlo, nepotřebuji čtyři auta a pět bytů, stačí mi od každého jedno,“ vysvětluje Václav Muchna, který vlastní ve firmě čtyřicetiprocentní podíl. Podle svých slov navíc Václav Muchna k životu potřebuje práci, nuda ho přepadá už i po dvou týdnech dovolené. „Co bych dělal, kdybych prodal? Mohl bych pracovat v nějaké firmě jako manažer, nabídky by byly. Ale přece jsem nebudoval firmu deset let, abych se nakonec nechal zaměstnat,“ argumentuje.

Prodej by navíc podle Václava Muchny byl proti filozofii, s níž YSoft se společníky zakládali. Vydělávání peněz podle něj nebylo hlavním motivem. „Chceme pomoci i České republice, nasměrovat ji, aby podobně jako Izrael investovala do vědy a výzkumu, do duševního kapitálu. Aby přestala být evropskou montovnou,“ vysvětluje Muchna. Na příkladu YSoftu, který podle svých slov vybudoval z čisté nuly bez podpory bohatých rodičů nebo investorů, chce ukázat, že světový byznys je možné dělat i z České republiky.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče