Firemní auto je jako kniha

02. června 2003, 00:00 - Zdeněk Kubín
02. června 2003, 00:00

Řekni mi, jaké auto používáš, a já ti řeknu, jaký podnikatel nebo manažer jsiBez automobilu se neobejde snad žádný podnikatel. Starý automobil ale může dosloužit nebo se činnost firmy rozšíří a vozový park je potřeba doplnit o nové vozy. Pak je třeba si zodpovědět řadu otázek a rozhodnout.

Řekni mi, jaké auto používáš, a já ti řeknu, jaký podnikatel nebo manažer jsi

Bez automobilu se neobejde snad žádný podnikatel. Starý automobil ale může dosloužit nebo se činnost firmy rozšíří a vozový park je potřeba doplnit o nové vozy. Pak je třeba si zodpovědět řadu otázek a rozhodnout.

Koupit nový vůz, nebo si ho pronajmout? A když koupit, tak jaký? Nový, nebo již starší? Osobní, dodávku nebo univerzální? Jak jeho pořízení financovat - na leasing, na splátky či hotově? Jaké auto zvolit, aby jeho provoz byl hospodárný a přitom výhodný i z daňového hlediska? V poslední době pak přibývá i další otázka - budu moci s dosavadním autem jezdit na silnicích Evropské unie? Všechny tyto otázky je třeba prozkoumat z různých úhlů pohledu. A to ať již firma zvažuje pořízení osobního vozu, dodávky či většího nákladního auta.

Měnící se návyky

Uvedené otázky se týkají financování a ekonomiky jízdy, případně technických záležitostí. Je zde však také další aspekt, o kterém je třeba uvažovat: vůz jako součást firemní image. V tomto směru lze firemní auto přirovnat ke knize - tak jako ona napovídá o svém čtenáři, auto vypovídá o svém majiteli. O vkusu, o serióznosti, či touze po okázalosti, o vztahu a péči k autu (tak jako kniha s „oslíma ušima“, ušmudlaná či potrhaná hovoří o svém čtenáři, tak obdobně vypovídá o svém majiteli či řidiči soustavně špinavé, poškrábané, prorezlé auto). Repertoár automobilů, jimiž čeští podnikatelé a manažeři jezdí, je velmi různorodý. U nás stále ještě nejsou tolik vžitá a rozšířená nepsaná, ale zato poměrně striktní pravidla, jimiž se řídí v západní Evropě - určitému postavení firmy na trhu a osoby šéfa i dalších pracovníků v podnikové hierarchii odpovídá určitý typ automobilu. Ale i v tomto směru se začínají návyky měnit. Zřejmě nenávratně jsou pryč časy, kdy mladý muž („taképodnikatel“) nevzbuzoval podezření z neserióznosti svým vozem značky Porsche, Jaguar či Alfa Romeo. Nic proti těmto vozům, ale hodí se především k určité vyhraněné skupině osob, méně již jako firemní vozy.

Filozofie a image firmy

I v ČR dnes vesměs platí zásada, že čím větší šéf, tím větší auto. Čím je postavení pracovníka v žebříčku podniku níže, tím má nárok na menší, popřípadě také starší auto. Oproti západní Evropě je však u nás při výběru vozu menší patriotizmus. Zatímco v Německu, ve Francii či v USA se nejvíce používají vozy tuzemské provenience, v ČR domácí škodovka takové postavení mezi vrcholovými manažery a podnikateli ještě nemá, i když u tzv. referentských vozů má již poměrně silné zastoupení. Vozy vedení firmy (a nejen jeho) by měly do jisté míry signalizovat i postavení a filozofii firmy. Měly by odrážet serióznost, ale také prosperitu firmy, zároveň však nemá vyvolávat pocit rozhazovačnosti a ostentativního přepychu. Zatímco pro majitele menší zámečnické či instalatérské firmy nebude asi vhodným vůz značky BMV či Mercedes, ředitel banky by neměl jezdit služební felicií, ale vozem o několik tříd vyšším.

I obchodník reprezentuje

Firmy ale nekupují auta jen pro vrcholové vedení. Park firemních vozů slouží určeným pracovníkům - ať již jako nezbytný prostředek pro výkon jejich funkce, či jako výraz určitého ocenění a postavení pracovníka ve firmě. I při výběru takovýchto aut by ale měla platit obdobná zásada jako u vozu pro šéfa - má odpovídat firemní filozofii a napomáhat vytvářet dobré jméno firmy mezi partnery, dodavateli, zákazníky. I tyto zásady je dobré mít na vědomí, když se tato auta vybírají. Jako příklad lze uvést výběr auta pro obchodního zástupce, který je často na cestách. Těžko si ho lze asi představit, jak v menším městě za poledne vystupuje pomačkaný z dálkového autobusu, obtěžkán taškami se vzorky, ceníky, katalogy. Právě pro takovéhoto pracovníka má auto dvojí význam: především je nutným „pracovním nástrojem“, ale zároveň je inástrojem vytváření firemního image u partnerů či dodavatelů. Ani takovýto pracovník tedy nemůže přijet na jednání, kde zastupuje firmu, trabantem či deset a více let starým, případně špatně udržovaným vozem.

Hledání odpovědí

Otázek, které si firma při rozšiřování či obnově svého vozového parku musí zodpovědět, je tedy hodně. Přitom nejtěžší nemusí být ty, které se týkají technických a ekonomických vlastností vozu nebo financování, ale právě ty, které mají pomoci, aby auta spoluvytvářela image firmy. Zodpovědět si všechny tyto otázky může být někdy obtížné. Inspiraci a také radu je pak dobré hledat u odborníků. Příležitost k tomu nabízí i červnový brněnský Autosalon.

ILUSTRAČNÍ FOTO: ADRIENA BINKOVÁ

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče