Finanční krizi vyřeší čeští šerpové

13. listopadu 2008, 15:05 - Petra Pelantová
13. listopadu 2008, 15:05

Česko mění strategii pro řešení ekonomické situace v zemích unie

Finanční krize pořádně provětrala administrativu ministerstva financí. Zatímco dosud se řešila problematika na úrovni tohoto úřadu, nyní je vše jinak. „Museli jsme se propojit s úřadem vlády, který se nyní nově začal zabývat řešením finanční krize na úrovni hlav států v Bruselu, dokonce i na dalších mezinárodních diskusních platformách,“ řekla týdeníku EURO náměstkyně ministra financí Klára Hájková. Novinku prosadil ve druhé polovině října francouzský prezident Nicolas Sarkozy, jehož země nyní předsedá Evropské unii. Sarkozy totiž chtěl, aby se krize řešila rovněž na úrovni premiérů, a nikoli pouze ministrů financí jako dosud.

Krizová buňka Premiér Mirek Topolánek si za úřad vlády jako své zástupce na jednání o krizi zvolil dva muže, kteří jsou označováni za takzvané šerpy. Jde o Marka Moru, což je náměstek vicepremiéra Alexandra Vondry a bývalý poradce exministra průmyslu a obchodu Jiřího Rusnoka. Jeho hlavním úkolem bude koordinovat, připravovat a hlavně prezentovat unii stanoviska České republiky k finanční krizi. Druhým vyjednavačem je Mojmír Hampl, člen bankovní rady České národní banky. „Jsem takzvaný aktivátor krizové buňky, což znamená, že pokud se v Česku objeví v souvislosti s finanční krizí nějaký problém, který bude potřeba řešit na úrovni unie, tak tuto komunikaci povedu já,“ uvedl Hampl. Jak tedy bude vypadat komunikace v praxi? Například kdyby nějaká banka v České republice potřebovala navýšit kapitál, bude to právě Hampl, kdo tuto novinku sdělí Bruselu, případně bude konzultovat možné dopady takového kroku. Důvodem zmiňovaného postupu je především fakt, že na začátku finanční krize státy postupovaly samostatně, bez ohledu na to, zda by navýšení kapitálu v nějaké bance či vyšší záruky bankovních vkladů mohly ovlivnit jiné země. Krizová buňka ale nemá žádnou výkonnou pravomoc, vysvětluje Hampl. Jejím úkolem jsou pouze koordinovat a informovat. Zástupce v ní mají všechny členské země.

Regulaci neujde nikdo Češi budou prezentovat svůj názor na několik témat týkajících se finanční krize. Francouzi zatím vytvořili jedenáct bodů. „ Seznam francouzských předpokládaných aktivit se stále ještě aktualizuje,“ upozornila Hájková. Jedním z hlavních bodů bude regulace chování ratingových agentur, které jsou označovány za spolutvůrce finanční krize. Špatně totiž odhadovaly rizika nových finančních instrumentů, se kterými se na trzích obchodovalo. EU už má dokonce připravenou směrnici, k níž se nyní budou vyjadřovat členské státy unie. Agentury by podle nových pravidel měly podléhat jednotnému dohledu, a rovněž by za své doporučení měly nést odpovědnost. Nově by také mohly přijít o licenci. Rovněž už nebudou moci působit zároveň jako poradenské firmy.
Právě u přísnější regulace ratingových agentur ale mohou vzniknout problémy. Jde totiž o to, že třeba v Americe jsou zcela jiná pravidla pro tyto instituce než v Evropě. Jen těžko se pak americká agentura bude řídit pravidly Evropské unie. Aby unie vyjednala změnu, která bude platit globálně, je málo pravděpodobné.

Česká role Připravit své stanovisko si Češi budou muset třeba k tomu, že Evropská komise navrhla více regulovat celý finanční trh. Tuto novinku prosazuje především Francie. Sarkozy dokonce prohlásil, že regulaci a dohledu nesmí uniknout žádná finanční instituce. Tím ale narazil na nesouhlas některých členských států. Později se proto musel mírnit a uvedl, že měl na mysli „přiměřenou a odpovídající“ regulaci. Česká republika bude podle informací týdeníku EURO tlačit spíše na větší transparentnost systému regulace než na další pravidla a omezení. Není příznivkyní ani žádného nového superregulátora, o kterém unie rovněž uvažuje.
Konkrétní návrhy toho, co všechno Češi budou prosazovat, zatím neexistují. I kdyby se ale šerpové všech států unie dohodli na detailech, smysl unijní dohody a unijních pravidel, jež by měly řešit následky finanční krize, se stejně ukáže až na tom, jak se k závěrům postaví Spojené státy americké. To ostatně naznačí i washingtonský summit, který se uskutečnil minulý víkend. Bez účasti USA totiž nemusejí mnohá opatření z Bruselu vůbec fungovat. A situaci nezachrání žádní šerpové.

BOX
Klíčové body Sobotní summit G20 ve Washingtonu byl prvním z plánované série setkání světových vůdců na téma globální finanční krize. Americký prezident George Bush oznámil jeho termín již ve druhé polovině října. Skupina zemí, jejíž zástupce pozval, zahrnuje velké průmyslové ekonomiky G7 a klíčové rozvíjející se státy, například Čínu, Indii a Brazílii. Pozvání obdrželi rovněž šéfové Mezinárodního měnového fondu (MMF), Světové banky, Organizace spojených národů a Fóra finanční stability. Z vrcholné schůzky, jejíž výsledky nebyly do uzávěrky tohoto čísla známy, by mělo vzejít podle Evropské unie pět hlavních postupů k řešení krize: 1. Podřídit ratingové agentury registraci, dohledu a kontrole. 2. Sjednotit účetní standardy. 3. Rozhodnout, že žádná část trhu, území ani finanční instituce by neměla uniknout regulaci či dohledu.
4. Zavést etické kodexy, aby se předešlo zbytečnému riskování ve finančním sektoru. Týkaly by se i odměňování pracovníků.
5. Dát MMF a Fóru finanční stability za úkol, aby doporučily opatření nutná k obnovení důvěry a stability na trzích.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče