Financial Times: Rozpočet pro kampaň, ne pro stát

10. března 2014, 10:13 - .
10. března 2014, 10:13

Málokdy vyvolal návrh amerického rozpočtu tak málo pozornosti jako letos. A málokdy si tento nezájem více zasloužil. V zásadě mnohé, co je obsaženo v Obamově rozpočtu, dává smysl. Počítá se s dalším snižováním deficitu, uvolněním peněz na infrastrukturu, vzdělávání a tvorbu pracovních míst.

Ale tento rozpočet nemá žádnou šanci projít Sněmovnou reprezentantů, v níž drží většinu republikáni. V Bílém domě to vědí, a proto je rozpočet nacpaný populistickými fígly, které mají nabudit demokratický elektorát před listopadovými volbami. Obamův návrh rozpočtu ukazuje, že prezident ztrácí zájem vládnout své zemi. Tři roky před koncem jeho funkčního období je to dost smutná zpráva pro investory i voliče. V předchozích rozpočtech se Obama snažil vycházet republikánům trochu vstříc, aby se následně mohla rozeběhnout tvrdá jednání. Letos to neudělal a je otázka, zda se republikánům bude do nějakých jednání vůbec chtít. Rozpočet obsahuje i důležité a potřebné reformy. Jenže zemře ve chvíli, kdy překročí práh Capitol Hill.

Horší než zločin

Říká se, že když se Napoleon dopustil zvláště šokujícího a amorálního jednání, jeho ministr zahraničí řekl: „Bylo to horší než zločin. Byla to chyba.“ Totéž platí o posledních krocích ruského vedení. Bez ohledu na právní a morální hlediska – poslat jednotky do sousední země je tragická chyba. Tento krok zničil všechny naděje, že Rusko kdy dosáhne dlouhodobé stability, o niž usiluje od pádu SSSR. A bude mít vážné politické i ekonomické následky.

Historici povedou dlouhé debaty o tom, jak mohlo dojít k tak zásadně chybnému úsudku, ale v tuto chvíli je třeba hledat naléhavější odpovědi. Je jasné, že platí to, nač už delší dobu upozorňují mnozí pozorovatelé – ruská vláda i prezident rozložili všechny mechanismy zpětné vazby od veřejnosti nebo jiných nezávislých zdrojů. Činy a postoje ruských vůdců ukazují, že nemají jasné informace nejen o tom, co se děje v Kyjevě, Doněcku či Simferopolu, ale také v Rusku a ve zbytku světa.

Sankce

Ještě nevíme, zda Krym získá v rámci Ruské federace status republiky nebo třeba autonomního okruhu, ale o tom, že Moskva vyslyší volání krymského parlamentu po připojení, asi není sporu. Pro tamní poslance je zjevně lepší přitulit se k Vladimiru Putinovi přímo, než aby se tvářili, že spravují nějaký útvar typu Podněstří, který ze dvou set států uznají tak čtyři. Zvláště když Putin poskytl „ochranu“ rusky mluvícímu obyvatelstvu na území cizího státu mnohem rychleji než v roce 2008 v Gruzii.

Otázka dnes zní, zda bude pokračovat a zda mu v tom Západ může zabránit. Sankce v podobě neudělování víz jsou nutné minimum. Trochu bolet může například zmrazení majetku ruských podnikatelů. Možná však nejvíce záleží na tom, nakolik je vlastně Putinův režim racionální. Jestli jeho ideologové myslí ruský mesianismus skutečně vážně, tak můžeme sankce uznale chválit, ale Moskvě to bude úplně jedno.


Čtěte také:

ONLINE: Ukrajina doufá v podpis dohody s EU příští týden

Ruská vojska údajně severně od Krymu vytvářejí minová pole

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče