Filmy jdou točit i na účet Bruselu

21. srpna 2006, 00:00 - PETR BÝM <br />
21. srpna 2006, 00:00

UNIJNÍ FONDY Producenti nemusejí spoléhat pouze na tuzemské zdroje financí. Jednou z možností, jak sehnat peníze, jsou i evropské fondy. Máloco se dnes tak často skloňuje jako unijní fondy. Finanční injekce z Bruselu jsou kýženou pomocí v mnoha oblastech podnikání a kultury -filmovou tvorbu nevyjímaje.

UNIJNÍ FONDY Producenti nemusejí spoléhat pouze na tuzemské zdroje financí. Jednou z možností, jak sehnat peníze, jsou i evropské fondy.

Máloco se dnes tak často skloňuje jako unijní fondy. Finanční injekce z Bruselu jsou kýženou pomocí v mnoha oblastech podnikání a kultury -filmovou tvorbu nevyjímaje. Tuzemští producenti mají v tomto ohledu hned dvě možnosti: První představuje celoevropský fond Eurimage se sídlem ve Štrasburku, druhý - Media - je výhradně unijní záležitostí. Proto také podobně jako jiné instituce Evropské unie sídlí v Bruselu.

Oba fondy se různí v mnoha ohledech, jak svým teritoriálním, respektive institucionálním záběrem, tak zaměřením. „Eurimage je orientován už přímo na výrobu filmů,“ vysvětluje Hana Uldrichová ze společnosti Barrandov Studios, která Českou republiku v tomto fondu reprezentuje už řadu let. Naproti tomu Media podporuje filmový „development“, tedy přípravné fáze samotné výroby - což je období, které nezřídka trvá několik let.

Rozdílné jsou rovněž prostředky, s nimiž oba podpůrné fondy hospodaří. Eurimage má ročně k dispozici zhruba 20 milionů eur. „Na první pohled to není nijak oslnivá částka, ale pro českou kinematografii jsou tyto granty velmi přínosné. Jejich výše se standardně pohybuje mezi třemi až osmi miliony korun. To v českých poměrech, kde náklady na jeden celovečerní film činí zhruba 30 milionů korun, rozhodně není málo. Svěrákův Tmavomodrý svět od Eurimage získal dokonce 20 milionů korun,“ říká Uldrichová. Dodává, že Česko do fondu přispívá ročně částkou 200 tisíc eur (přibližně 5,6 milionu korun), souhrn hodnoty všech získaných grantů je ovšem zpravidla vyšší.

Bruselská Media mají rozpočet velkorysejší, unijní zdroje jsou evidentně silnější. Jde o částku kolem 100 milionů eur, tedy takřka tři miliardy korun. Tady získal podporu například projekt „Fimfárum II“. Maximální hodnota jednoho grantu je ovšem limitována částkou 50 tisíc eur. „Agenda spojená s žádostí o grant ani v jednom případě není nijak složitá. Unie je sice trochu více byrokratičtější, ale i tady je v posledních letech patrná snaha celý proces zjednodušit,“ vyvrací Uldrichová časté obavy z komplikovanosti grantových procesů.

V rozpočtech tuzemských filmů mohou granty na straně příjmů sehrát významnou roli. Ale i v Bruselu či Štrasburku má česká kinematografie problémy, které souvisejí se státní kulturní politikou. „Oba fondy vznikly jako podpůrný nástroj programů státní podpory. Při hodnocení jednotlivých žádostí se proto přihlíží také k tomu, jakou podporu film či projekt získal od státních institucí ve své domovské zemi. A u nás je tato podpora minimální,“ říká Uldrichová.

PRODUKCE ČESKÝCH FILMŮ

Rok Počet premiér Návštěvnost v mil. osob

2000 20 2,06

2001 17 3,11

2002 20 1,35

2003 15 3,03

2004 23 2,87

2005 23 2,38

Pramen: ČFC

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče