Filmař a vinař Vican: Filmy jsou nejlepší byznys

09. června 2011, 09:10 - Johanka Mrázová
09. června 2011, 09:10

Podnikatel Tomáš Vican patří mezi nejúspěšnější filmové producenty v Česku. Podepsaný je i pod nejočekávanějším projektem letošního roku, pod filmem Lidice. Před lety se k tomuhle druhu podnikání dostal v podstatě omylem. Dnes se věnuje filmové produkci, ale má také společný byznys s nejobsazovanějším českým hercem Karlem Rodenem. Vyrábějí a prodávají spolu exkluzivní víno.

Foto: Profimedia.cz

Jak jste spokojený s výsledkem vašeho zatím posledního projektu?

Přestože „poslední klapka“ filmu Lidice padla na konci září loňského roku, rozhodli jsme se dodatečně natočit scény, se kterými se původně – s ohledem na rozpočet – vůbec nepočítalo. Jde třeba o scénu obsazování administrativní budovy v Kladně Němci. Došlo i na setkání hlavních postav filmu – lidického četníka Vlčka (Roman Luknár) a Františka šímy (Karel Roden). Film se tak dočkal větší výpravnosti a autenticity. V kinech se objevil už minulý týden, i když výročí vypálení Lidic připadá na 9. června. Věříme, že stihneme také podat přihlášku na festival v Cannes.

Ještě před pár lety jste ale s filmařskou branží neměl nic společného. Jak jste se k ní vlastně dostal?

Středobodem mého podnikání je a bude Vinná Galerie v Brně. V tomto obchodu s vínem a zároveň galerii se snažím spojit své dvě velké vášně – umění a víno. Vedle toho pořádám Mezinárodní soutěž vín Festwine v Národním vinařském centru na zámku ve Valticích. Vedle toho mám i podíl v Adámkově vinařství ve Višňové, do kterého jsme masivně investovali a nakoupili nejmodernější technologie. A právě když jsem přemýšlel, jak vinařství a Jižní Moravu co nejlépe zpropagovat, dostal jsem nápad natočit film o víně. Tak vlastně vznikl snímek Bobule, jehož prostřednictvím jsem se dostal mezi filmaře.

Film Bobule ale nejen skvěle představil krásy jižní Moravy a moravského vína, ale i dost vydělal, je to tak?

Bobule a jeho pokračování nazvané 2 Bobule považuji za svůj největší podnikatelský úspěch. Po premiéře jedničky mě přitom vůbec nenapadlo, že bychom dělali pokračování. Bobule se staly druhým nejnavštěvovanějším českým snímkem v kinech v roce 2008 a 2 Bobule, které ještě o 60 tisíc diváků překonaly Bobule, zase druhým nejnavštěvovanějším filmem v roce 2009. Ohromnou sledovanost měly Bobule i při své premiéře na Nově a skvěle se prodávají i DVD.

V čem se oproti Bobulím lišila vaše práce na Lidicích?

Bylo to dobrodružství, málokde se objevilo tolik neznámých a nejistot, ale zároveň emocí a tajemna. Oproti Bobulím, které jsem si vymyslel a postupně přizvával další lidi, Lidice již vymyšleny byly. Jenže realizace se protahovala, a tak jsem byl přizván já.

Hlavní roli v Lidicích hraje Karel Roden, se kterým vás ale navíc pojí i společné podnikání. O co jde?

S Karlem se známe delší dobu. Po několika našich návštěvách u něj a jejich u nás s ideou společného podnikání s vínem nakonec přišel on sám. Tak nějak to vyplynulo z našich rozhovorů o víně a s vínem. Já to jen domyslel a s Vaškem a Jirkou Adámkovými dopracoval.

Na jakém principu funguje vaše spolupráce?

Zásadní je, že o věcech spolu diskutujeme, společně vybíráme ta nejlepší vína. A hrajeme si s dalšími věcmi, jako byla třeba tvorba etiket s akademickým malířem René Vlasákem. Vlastně doposud nemáme striktně dotaženou dělbu zisku. Karel bude samozřejmě mít podíl z prodejů. Zatím spíš zkoušíme, budujeme a rozdělovat budeme v letech příštích. Koncept je následující: Nejlepší víno z Adámkova vinařství prodáváme v edici nazvané Karel Roden. Chytilo se, sami se nám hlásí noví a noví zákazníci a víno kvapem ubývá. Taková rulanda bílá už je pouze pro stávající zákazníky.

Vínu jste se ale nevěnoval vždycky. Jak jste vlastně začínal?

Hned po vysoké škole jsem nastoupil do Hartmann-Rico. Tam jsem se stal prvním marketérem v zemích střední a východní Evropy, který nebyl z Německa. Od roku 1995 jsem tam pracoval až do ledna 2004. Byla to velká škola, kdy jsem byl často v Německu a skoro každý mě chtěl školit, že náš trh zná.

Tomáš Vican (39)

Vystudoval VšE v Praze a Nottingham Trent University. Devět let působil jako ředitel obchodu a marketingu pro Východní Evropu ve společnosti Hartmann-Rico. Poté zastával tři roky funkci prezidenta asociace CZECHMED. Dále působí jako ekonom, lektor na vysoké škole a vinař. Vlastní Vinnou galerii v Brně a podíl v Adámkově vinařství ve Višňovém na Znojemsku. Jako producent je podepsán pod filmy Bobule, 2 Bobule a Lidice.

Byla to tvrdá zkušenost?

Musel jsem si tam vybojovat své místo na slunci. Postupně jsem se stal marketing manažerem, nakonec ředitelem obchodu a marketingu a Medical Business manažerem pro střední a východní Evropu.

Z takovéto pozice se ale přeci jen tak neodchází…

Rád odcházím z míst, kde většina ostatních chce zemřít, tak jsem po devíti letech k údivu mnoha lidí dal výpověď. Mohl jsem zůstat na dobře placeném fleku, ale nechtěl jsem si ve stáří vyčítat, že jsem v životě profesně zakrněl. Člověk lituje ponejvíce toho, co neudělal, nežli udělal. šel jsem do naprosté nejistoty, ale s chutí dokázat si, že jsem opravdu tak dobrej i na vlastní triko, když už jsem takto mlád řediteloval na cizím. Pořídil jsem si vinnou galerii, pak podíl v Adámkově vinařství, postavil jsem penzion Bobule zaměřený na agroturistiku a vtrhl i do světa filmové produkce.

Do čeho kromě svého podniku nejraději investujete?

Do budoucnosti. Svým studentům vždy říkám: Je třeba dělat dvě věci – sklízet minulost a přitom sázet budoucnost. Někteří lidé, obzvláště politici, to tak necítí. Mnohým lidem jsem v počátku krize radil investici do zlata, sám jsem ale šel raději do všeho výše uvedeného. Nechtěl jsem se nudit, i když praxe ukazuje, že zlato nebyla špatná rada.

A vaše další podnikatelské plány?

Nemám v sobě potřebu všemu vládnout a řídit lidi, klidně něco vybuduju, o část se třeba podělím s někým, u koho cítím, že má předpoklady pro exekutivu. Vlastní chod Vinné Galerie v Brně na Lužánecké řídí moje žena Martina, degustace pro veřejnost jsou každý týden vyprodané, na mnoho desítek zájemců se bohužel ani nedostane. Třeba mě zajímá do budoucna téma regionální potraviny. Je to návrat ke kořenům, člověk by měl jíst a pít to, co mu geneticky dělá dobře, na čem vyrostly jeho geny. Skýtá to nejen dobré zdraví, ale i spoustu zážitků.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče