Film: The Artist

20. února 2012, 09:18 - Vláďa Barák
20. února 2012, 09:18

Černobílý snímek je oslavou amerického němého filmu před jeho přechodem ke zvukovému záznamu. Divák je zde „odkázán“ pouze na hudební doprovod, herecké výkony a hru se světlem a stínem. Ta je přitom ve snímku nejzdařilejší. Naivní předvídatelnost si příběh udrží až do hollywoodského happyendu.

Foto: Forum Film CZ

 V roce 1927 natáčí George Valentin (Jean Dujardin) v továrně na sny svůj další snímek. Úspěšný herec éry němého filmu je na vrcholu své kariéry. Zatímco však na veřejnosti rozdává autogramy a úsměvy, v manželství s půvabnou Doris (Penelope Ann Millerová) zažívá vztahovou nudu a narůstající vzájemné odcizení. Jeho nejbližšími a věrnými přáteli jsou jeho pes, který je také zvířecím hrdinou filmových dobrodružství, a osobní řidič Clifton (James Cromwell). Do rozjeté kariéry se Georgeovi připlete neodolatelná Peppy Millerová (Bérénice Bejoová). Ta má v plánu stát se novou star hollywoodského nebe, a tak se jí některé triky, jež jí George nezištně předá, velmi hodí. A zatímco hvězda Valentine pomalu mizí z plakátů, protože mistr nedokáže chytit tempo éry zvukového filmu, jméno a hvězda Peppy Millerové stoupá pomalu a jistě nahoru.

Jean Dujardin je dobrou volbou. Hollywoodský úsměv mu opravdu sluší a neokoukané tváři tak nějak snadno věříte. Stejně tak Bejoová hrou očí a mimikou nezapře rozvernost i cílevědomost. Nicméně jak příběh lehce zrychleně pokračuje záběr po záběru a neodvolatelně přechází do chaplinovské éry, nemají herci šanci plně předvést svoje umění. Stejně tak divák nemá dostatek prostoru, aby si vychutnal jejich profesionalitu a herecký talent.

Snímek je navíc dějově velice průhledný, což je sice trend, který odpovídá soudobému pojetí nezvukového filmu, nicméně předvídatelnější děj měl snad pouze Cameronův Avatar. U devadesátiminutové metráže nemluvený film zápasí s pozorností diváka a graduje přeslazeným happyendem, ze kterého mi i při pouhé vzpomínce trne na patře. Silnou stránkou filmu zůstávají momenty poctivé filmařiny, která si pohrává zejména se světlem a stíny postav i objektů. Stejně tak je bravurně zvládnutý hudební doprovod z autorského pera Ludovica Bource. Jednotlivým záběrům vdechla život a divákovi vyprávěla mnohem víc než hrdinové snímku.

Vzhledem k tomu, že je snímek natočen pro americké publikum a zakonzervován hollywoodskými filmovými počátky, odpovídá tomu i jeho nepříliš nadčasová kvalita určená k jednorázové konzumaci s popcornem a coca-colou. Pokud toužíte po evropské černobílé klasice, sáhněte určitě po německém snímku Kabinet doktora Caligariho, který ani po téměř 100 letech neztratil punc dobře odvedené filmařiny.

Hodnocení Vládi Baráka: 65 %

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Konec vesnických prodejen? Vyřeší jejich ztrátovost dotace?
"Bude to dobrý rok," banky a stavební spořitelny počítají výsledky v polovině roku 2017
Papíry jsme jim nevytiskli aneb o reálném založení chovné stanice
Připojištění na dovolenou? Nutnost, nebo zbytečnost?
Poroste rychleji USA nebo eurozóna? MMF upravil předpovědi
Auta
První autonomní Kamaz bude nasazen během fotbalového…
Po Francii chce prodej aut se spalovacím motorem zakázat také Velká Británie
Galerie na středu: Na tyto tříválce vám nestačí ani půl milionu
Německo chce neupraveným autům z aféry Dieselgate odebrat registraci
Patentové skici odhalují malý dvoumístný sporťák značky Honda
Technologie
Aukro chystá změny. Na konci měsíce začne migrace a služba bude desítky hodin nedostupná
AMD se díky kryptotěžařům a Ryzenu dostalo v druhém čtvrtletí do zisku – tedy skoro
Objevily se výsledky Radeonů RX Vega v 3DMarku. Start prodejů přesně za dva týdny?
Skype 5.4 pro Linux přidává podporu pro skupinové videohovory
Nvidia už má Tesly s čipy Volta, rozdala první karty výzkumníkům umělé inteligence
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít