Férovost v nedohlednu

26. října 2007, 18:55 - Luděk Bednář
26. října 2007, 18:55

Podle manažerů je nejzásadnějším problémem únik informací z BIS

Které politické téma je nejdůležitější z hlediska demokracie (určete pořadí)? A) Národní knihovna Jana Kaplického B) Náhlé zbohatnutí Stanislava Grosse C) Únik informací z BIS

  • A: 122 bodů
  • B: 269 bodů
  • C: 277 bodů

Až donedávna patřily k nejvíce diskutovaným politickým problémům souvisejícím se stavem demokracie v České republice kauzy Stanislav Gross a únik informací z Bezpečnostní informační služby (BIS). Ke stavu demokracie se minulý týden vyjádřil i prezident Václav Klaus. Zastal se pražských politiků, kteří na Letné nechtějí Národní knihovnu od architekta Jana Kaplického, a označil kritiku jejich postoje za útok na „samotnou podstatu naší demokracie“. Otázkou manažerům a jejich stanovením pořadí jsme se pokusili zjistit, jak vnímají vztah těchto tří kauz ke stavu naší demokracie. Pořadí určené manažery jsme hodnotili od tří do jednoho bodu. V případě odpovědi, v níž byly kauzy hodnoceny jako stejně důležité, jsme celkový počet šesti bodů rozdělili na třetiny. Výsledek byl následující. Nejvíce bodů získala kauza únik informací z BIS (277), těsně za ní náhlé zbohatnutí Stanislava Grosse (269) a poté s velkým odstupem Národní knihovna Jana Kaplického (122).
Tento výsledek se v podstatě přesně odráží v odpovědi: „Daleko vzadu je Národní knihovna Jana Kaplického. Ta nemá s demokracií nic společného. Tam byla zmanipulována již sama soutěž. Vlastimil Ježek velmi nekorektně prosadil svého favorita navzdory pravidlům, a má tak největší podíl viny na tom, co se děje - nyní se on i Kaplický na politiku jen vymlouvají.“ Pro tohoto respondenta kauzy problém nepředstavují: „Žádné. Kdysi dávno řekl nejmenovaný předseda jednotného zemědělského družstva: Demokracie končí u bran JZD! S jeho názorem souhlasím i dnes, ať je to brána kamkoli.“ Zcela opačný je však tento názor: „Všechna tato témata velmi názorně ilustrují, že stabilní a férové prostředí je téměř v nedohlednu. Takže všechna jsou nejdůležitější.“
Totéž, přestože o trochu méně vyhraněně, si myslí manažer: „Všechna témata jsou důležitá a každé z nich zasahuje do jiné oblasti. Pro mne je nejzásadnější problematika B. Jen bych ji pozměnil v tom smyslu, že nejde o 'náhlé' zbohatnutí. Z tohoto pohledu je to jinak, protože podle všeho jde o korupci. A to o korupci na nejvyšší vládní úrovni, která vede nejen ke zdražování veřejných zakázek, ale na tomto postu i ke zneužívání státních investicí v nejostřejším konkurenčním boji. S touto problematikou zneužití informací souvisí i únik informací z BIS. V první řadě jsou obě tyto informace pravděpodobně 'prodejné'. V porovnání s těmito dvěma tématy je rozhodování o Kaplického Národní knihovně slabý odvar. Dle mého názoru pouze jde o servilitu nižších politiků vůči vyšším v rámci jedné strany. Snad v tom není korupce.“
V jádru stejná, ale v pořadí rozdílná je odpověď: „Moje pořadí je C, A, B. Nicméně se domnívám, že z hlediska demokratické společnosti jsou všechna tři témata stejně důležitá a musí se o nich diskutovat a vyvodit z nich důsledky. Především v případe C. Témata A a B jsou spíše k zamyšlení, jak dalece česká společnost za sedmnáct let demokraticky vyspěla a jak transparentní a účelné jsou platné zákony a předpisy.“
Dilema musel řešit respondent: „Velmi jsem přemýšlel o volbě mezi B a C. Nakonec, vědom si klasického manažerského dilematu mezi naléhavým a důležitým, volím B. Bez postupného zlepšování důvěry lidí v politiky nebude žádná důvěra v politiku, a pak nebude ani žádná demokracie, protože na ni jsou zkrátka lidi třeba. To v žádném případě nesmí umenšovat důležitost varianty C, která naopak řeší problém systémového fungování demokracie.“
Nad odpovědí naopak nemusel přemýšlet manažer: „Je to náhlé zbohatnutí Stanislava Grosse. Celá záležitost mi připomíná testovací transakci. Pokud se podaří tímto způsobem legalizovat peníze pocházející z korupčních a jiných nezákonných aktivit, může se v blízké budoucnosti s podobnými transakcemi roztrhnout pytel. Doby, kdy se peníze nosily do bank v kufrech a nikdo se na jejich původ neptal, jsou ty tam. Převody velkých částek mezi bankovními účty jsou sledovány a životní úroveň politiků je často novináři zkoumána. Musí to být frustrující, má-li člověk na Kypru, ve Švýcarsku nebo zatím stále u 'obchodního' partnera desítky či stovky milionů korun, a nemůže je používat. Kromě toho se zvyšuje i časový tlak, neboť existuje nebezpečí, že se jednou přece jen nepodaří zabránit zavedení eura, a co potom s nezdaněnými miliony korun uloženými doma ve skříni? Je tedy třeba najít způsob legalizace, který neporušuje literu zákona, pouze jeho smysl a účel. V této činnosti jsme v Česku mistři světa. Stačí se podívat na taxikáře na holešovickém nádraží. Mají zakázán přístup na parkoviště, a proto si zakryjí označení taxi, čímž se vozidlo změní na soukromé. Vjedou na parkoviště, tam označení zase odkryjí, stanou se opět taxíkem a loví zákazníky. Není to geniální? Takoví Američané nebo Švédové se nikdy na nic podobného nezmohou.“
Jasno má i respondent, pro něhož je však nejdůležitější kauza BIS: „Z hlediska demokracie považuji za nejzávažnější téma C, tedy únik informací z BIS. Ve vyspělém demokratickém státě (jehož existenci nám čeští politici v případě ČR stále chtějí vsugerovávat) se nesmí stát, aby se důvěrné, tajné a podobné informace dostaly na veřejnost. A je zcela vedlejší, zda se tak stalo na základě hlouposti, nedbalosti, politických motivů, nebo jestli za to někdo zaplatil. Zkrátka to není akceptovatelné. V opačném případě stát vystavuje svoje občany a sebe sama velkému nebezpečí.
Bohužel, jak nás však nedávná minulost stále znovu poučuje, v našem státě je možné získat za peníze úplně všechno. A lidem (všech kategorií včetně politiků), kteří takto jednají, je úplně jedno, poškodí-li tím někoho. Naše hlásaná a vychvalovaná demokracie je totiž vnímaná jako systém, v němž si každý může dělat, co chce bez ohledu na dopady na ostatní.
O zbohatnutí Stanislava Grosse toho bylo napsáno už mnoho, a zatím to nikam nevedlo (a ani nepovede), protože by se do zorného pole vyšetřovatelů museli zákonitě dostat všichni zástupci současné i předchozí vládní garnitury. Řečeno jinak, všichni tito pánové musejí držet pohromadě, aby se to neobrátilo proti nim.
Polemika o Národní knihovně má z mého pohledu pro naší demokracii prioritu kolem čísla pětašedesát.“

Odpovídalo 134 manažerů

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče