Farmáři počítače používají, ale...

23. května 2005, 00:00 - PETR HAVEL
23. května 2005, 00:00

INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE Vybavenost zemědělců počítači a internetem je v Česku překvapivě dobrá. Velké rezervy jsou však ve skutečně efektivním využívání informačních technologií. Shodli se na tom účastníci nedávné konference o informačních systémech v zemědělství a lesnictví.

INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE

Vybavenost zemědělců počítači a internetem je v Česku překvapivě dobrá. Velké rezervy jsou však ve skutečně efektivním využívání informačních technologií. Shodli se na tom účastníci nedávné konference o informačních systémech v zemědělství a lesnictví.

Až 75procentním růstem produktivity práce se mohou projevit investice do informačních a komunikačních technologií (ICT). Na letošním 11. ročníku mezinárodní konference „Informační systémy v zemědělství a lesnictví“ v Praze to řekl Bror Salmelin z evropského výboru pro ICT DG Infso. Konstatoval, že Evropská unie považuje rozvoj ICT za jednu ze svých priorit. Ačkoli konkrétní rozpočet na léta 2007 až 2013 ještě není znám, je podle něj jisté, že na tyto účely Unie poskytne miliardy eur ročně.

ORADENSKÝ SYSTÉM OD ROKU 2007

Podle Salmelina je v Evropské unii vidět „velký posun v důrazu na rozvoj informačních a komunikačních technologií.“ I proto se zrodila evropská iniciativa i2010, jejíž cílem je vytvoření jasného, stabilního a soutěžního prostředí pro elektronickou komunikaci a digitální služby na jednotném trhu. Obdobný projekt běží v současné době mimo jiné v Japonsku.

Tyto signály jsou důležité i pro Českou republiku. V zemědělství to přitom platí dvojnásobně - využití internetu a elektronické toky informací nepatřily k prioritám žádného polistopadového ministra. Jenže například nejpozději od roku 2007 musí v Česku začít fungovat poradenský (i elektronický) systém pro zemědělské podnikatele. Ten by měl poskytovat podnikatelům operativní údaje o možnostech využití dotačních programů, odbytu surovin a návody k vytváření podnikatelských projektů s využitím zdrojů z Evropské unie.

UNIVERZITA SE SNAŽÍ

Lídrem aktivit v rozvoji informačních produktů pro zemědělství v Česku je již několik let České zemědělská univerzita v Praze, konkrétně její provozněekonomická fakulta. Ta již před více než pěti lety uvedla do provozu, bez jediné koruny státní podpory, informační portál agris.cz. V současné době je právě on prakticky nejrozsáhlejším informačním a zpravodajským portálem v rezortu zemědělství - nejen v tuzemsku, ale v celé Evropské unii.

Archiv portálu nyní čítá již desítky tisíc dokumentů. Této skutečnosti si všimli i podnikatelé - podle šéfa informačního a poradenského centra zmíněné fakulty Jana Jarolímka činí v současné době návštěvnost agris.cz zhruba 20 tisíc přístupů měsíčně.

Z průzkumů informačního a poradenského centra vyplývá, že zatímco v roce 2000 bylo v Česku připojeno k internetu 21 procent velkých zemědělských

podniků, v roce 2003 se jejich počet zvýšil na 78 procent. Poté, co byli v loňském roce do šetření zahrnuti i menší podnikatelé - malí soukromí zemědělci, vinaři, ovocnáři a podobně - klesl podíl na 60 procent. To je srovnatelná nebo dokonce i vyšší hodnota než ve vyspělých zemích Evropské unie, kde se podíl připojených subjektů pohybuje mezi 25 až 63 procenty.

POTENCIÁL JE V ROZVOJI SLUŽEB A DOVEDNOSTÍ

Podle studie IPC-Agris je takzvaná základní vybavenost internetem zemědělských podnikatelů v Česku dostatečná a v budoucnosti již příliš neporoste. Čísla, která o internetu v zemědělství zazněla na nedávné mezinárodní konferenci, tedy bourají některé mýty o tom, že zemědělci internet nemají a moc jej nepoužívají.

Obrovský potenciál je ale podle studie ve skutečně efektivním využití informačních technologií. Například přenos a využití příslušných dat z internetu může podnikatelům ušetřit čas i náklady, třeba související s cestováním za potřebnými údaji po celé republice. Proto je nutné posílit objem investic do služeb a rozvoje znalostí i souvisejících dovedností. Zvláště když Unie takovým iniciativám dává zelenou.

Podle ředitele Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Dušana Vaňka by na to podnikatelé peníze mít měli - po vstupu do Evropské unie vzrostly například podpory malých zemědělců v Česku z 1310 korun na hektar na 4051 korun. Nejvíce si pomohly subjekty ve znevýhodněných oblastech - tam činí současná podpora zemědělců až 5768 korun ročně na hektar. Vaněk také upozorňuje na to, co se oficiálně dosud téměř neříkalo -totiž že skutečná restrukturalizace českého zemědělství zatím neproběhla, ale tento proces právě startuje. Nedílnou součástí restrukturalizace by přitom měl být i rozvoj informačních a komunikačních technologií.

Za zmínku stojí také skutečnost, že vlastní internetovou stránku má nyní zhruba desetina zemědělských subjektů v Česku.

Foto autor| Martin Siebert - foto: Profit

O autorovi| PETR HAVEL, autor je agrární analytik

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče