Faraony střeží nezničitelný Ahmed

21. ledna 2012, 07:18 - Tomáš Stingl
21. ledna 2012, 07:18

Fascinujícím místem, kde najdete nejvíc památek starého Egypta, je město Luxor. Nejdřív se ale musíte probojovat přes armádu místních prodejců a samozvaných průvodců, jejichž neodbytnost je sama o sobě kuriózním zážitkem.  

Foto: Profimedia.cz

Čím víc si cestovatel musí silný zážitek zasloužit, tím víc si ho nakonec váží. Tuhle ověřenou pravdu si budete znovu a znovu připomínat, až se vydáte prozkoumat Luxor, nejúchvatnější lokalitu v Egyptě. Tohle město leží ve střední části země přímo na veletoku Nil. Bezprostředně ho ze všech stran obepíná poušť, v níž čekají zbytky několika impozantních chrámů a také desítky hrobek faraonů vyhloubených do skal. Právě i díky působivé okolní krajině je Luxor nejlepším místem pro poznání kultury starého Egypta. A to i ve srovnání se zprofanovanými pyramidami v Gíze, které obrůstá ošklivá metropole Káhira.

Jenomže právě protože je Luxor egyptskou turistickou jedničkou, číhá v něm také nejpočetnější a nejagresivnější armáda všelijakých vykuků, kteří vymýšlejí nové a nové metody, jak turistu obrat o přebytečné dolary či egyptské libry. Jsou dva způsoby, jak se této armádě postavit. Někteří turisté ztratí nervy a začnou se s obchodníčky či ilegálními průvodci dohadovat. To ovšem nikam nevede, nanejvýš do blázince. Lepší je obrnit se směsicí trpělivosti, pokory a pochopení pro nuzné poměry místních lidí. A pokud máte nadhled a smysl pro humor, začnete si nakonec zpoza masky nezájmu docela vychutnávat jako svébytný zážitek i jejich neodbytnost a triky, kterými se z vás snaží vymámit peníze.

Bez jeřábů to šlo taky

Průzkum luxorských divů můžete začít přímo uprostřed města na pravém břehu Nilu, kde stojí zbytky majestátního Luxorského chrámu. Atmosféře sice neprospívá okolní ruch města, ale už tady budete lapat po dechu například při pohledu na dvě obrovské sochy Ramesse II. Člověk nemůže než v duchu tiše smeknout před kulturou, která dokázala vytvořit tak kolosální sochy už před třemi tisíci let.

Od chrámu se směrem na sever line tříkilometrová alej sfing. Cesta vede k chrámovému komplexu v obci Karnak. Tam najdete další příležitosti valit oči, třeba téměř třicetimetrové pískovcové obelisky zdobené hieroglyfy. Že staří Egypťané dokázali vztyčit tyto mnohatunové monolity bez složité techniky, to je další těžko pochopitelný zázrak.

Dýcháš? Dej bakšiš!

Při pendlování mezi dvěma atrakcemi na pravém břehu řeky si vás ovšem už naplno vezmou do parády místní dobrodinci. Vše od nevkusných suvenýrů až po předraženou vodu vám budou nabízet kdykoliv a kdekoliv.

Jako by to byla pořád ta samá naklonovaná figurka. Jmenuje se vždycky Ali, Saíd nebo Ahmed, má na sobě tradiční dlouhou košili zvanou galábíje, pod nosem knírek, na hlavě turban a palestinský šátek. Šibalsky, nevyzpytatelně mhouří oči a s falešnou úslužností nabízí vše za „very gůd prajz“. Kdykoliv se rozhlédnete, můžete si být jisti, že stojí připraven někde poblíž. Jde vedle vás při procházce bazarem, plaví se na sousední lodi, když jedete přívozem. Dokonce i když už si myslíte, že jste mu unikli do pouště a budete mít aspoň chvíli klid, objeví se najednou zpoza nejbližší skály na velbloudovi a honem k vám cválá s nabídkou projížďky. A kdyby byl tenhle nezničitelný Ahmed v jednom z balonů, které se nad Luxorem vznášejí, určitě by se k vám s nějakou supervýhodnou nabídkou spustil i za letu na laně.

Kouzelným Ahmedovým zaříkadlem je slovíčko bakšiš. Jako by cokoli, co v Luxoru učiníte, bylo zdaněno bakšišem. Jdete po nábřeží a přičinlivý klon vás ohromí oznámením, že ta velká řeka se jmenuje Nil. Bakšiš! Dojdete si na toaletu a přímo pod nápisem, že záchody jsou zdarma, na vás už čeká Ahmed. Bakšiš! Přecházíte ulici a Ahmed dělá, jako že zastavuje provoz. Bakšiš!

Pokorný cestovatel má sice pochopení a chce dát místním lidem vydělat, ovšem kdyby měl vyhovět veškeré záplavě nabídek, musel by za jediný den podniknout 800 výletů lodí po Nilu, nakoupit tunu kýčovitých sošek božského šakala Anupa a rozdat roční rozpočet OSN formou bakšiše v jednodolarových bankovkách.

Jak ofenzívu Ahmedových klonů přestát? Pokud vám někdo opravdu poskytne dobrou službu, buďte velkorysí a zaplaťte i lehce nadnesenou cenu. Nenechejte ale ze sebe dělat hlupáka, nikdy neakceptujte první nabídku a pokud aktuálně nic kupovat nechcete, procházejte ulicí prostě hluší a slepí po vzoru politika ignorujícího dav dotírajících novinářů.

Egypt

Naprostou většinu severoafrického Egypta pokrývá poušť. Výjimkou je úzký úrodný pás kolem řeky Nil a její vějířovité delty. Tyto plodné oblasti jsou také domovem většiny z více než 80 milionů Egypťanů. Hlavní město Káhira je se 17 miliony obyvatel nejlidnatějším městem Afriky. V Egyptě existovala už tři tisíce let před Kristem vyspělá civilizace. V 7. století našeho letopočtu ovládli území Arabové, kteří tvoří většinu obyvatel dosud. S nimi přišel do oblasti islám, jenž dnes vyznává 94 procent populace. Egypt vydělává na poplatcích od lodí projíždějících Suezským průplavem, dále na turismu, obstojná je také zemědělská produkce. Celkově je ale hospodářství relativně zaostalé.

Útěk do hrobu

Zástupu pronásledovatelů přece jen trošku utečete, když se přívozem přepravíte na levý břeh Nilu. V kaňonu, který je dnes výmluvně označován Údolí králů, můžete navštívit i nejslavnější hrobky faraonů Tutanchamona či Ramesse IV. Hrobek jsou v areálu desítky. Většinou vede k samotné pohřební místnosti dlouhá chodba a sestupné schodiště. Hrobky často zplundrovali vykradači, přesto je dodnes zachována úžasná výzdoba na stěnách – barevné obrazy a hieroglyfy.

Je dobré si vybrat některou z odlehlejších hrobek, kde se vám může podařit zůstat na chvíli úplně o samotě. To je magický moment. Obklopí vás onen zvláštní druh napjatého ticha, které podprahově vibruje v uších. Jako by tu někde bzučelo skryté elektrické vedení. Víko kamenného sarkofágu v centru místnosti je mírně pootevřeno. Faraon tu musel mít vpravdě božský klid.

To ale už nyní po otevření hrobek zjevně neplatí. Zaslechnete kroky na schodech a vzápětí vstupuje se svým klasickým licoměrným úsměvem nesmrtelný Ahmed. Kouzlo okamžiku je pryč. Ahmed se culí a ukazuje na obrázek na stěně: „Faraon, yes yes, faraon!“ Odevzdaně mu vyplatíte za jeho rozsáhlý odborný výklad bakšiš a odcházíte na denní světlo. Odnášíte si ponaučení, že před přičinlivým Ahmedem prostě nelze utéct. Dokonce ani do hrobu.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče