Falešný střet o euroústavu

22. prosince 2003, 00:00 - MARTIN SCHMARCZ
22. prosince 2003, 00:00

Neúspěšné jednání o euroústavě vyvolalo na celém kontinentu politickou bouři. Ani Česko není výjimkou. To podstatné bohužel zaniká v rachotu frází: koncept ústavy zkrachoval na malichernosti, na podstatné problémy vůbec nepřišla řeč.

Celá tahanice se v Bruselu odehrávala kolem toho, kolik kdo bude mít v Unii hlasů, naopak nikomu nevadilo neliberální vyznění celé konstituce. Podle stávajících dohod jsou značně zvýhodněny malé země, včetně České republiky. Zatímco čtyřicetimilionové Polsko má mít v parlamentu 27 křesel a desetimilionové Česko 12, na stomilionové Německo se počítá jen s 29 místy. Právě Němci přišli s návrhem na nový hlasovací mechanizmus, podle nějž by k přijetí rozhodnutí bylo zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny zemí a šedesáti procent obyvatel Unie (dnes je nutná stoprocentní shoda). Německý návrh je samozřejmě pro malé země méně výhodný, ale nikoli neoprávněný. Ne více než systém, který dává hlasu Němce čtyřikrát menší váhu než hlasu Čecha. Samozřejmě by bylo nutné upravit hlasovací mechanizmus tak, aby stačila nadpoloviční většina jak podle zemí, tak podle počtu obyvatel, aby pro změnu nebyly zvýhodněny lidnatější země (byť tentokrát „pouze“ v poměru šest ku pěti). Ostatně stejné poměry platily v bývalé česko-slovenské federaci. Lze chápat, že politici, kteří se živí dobýváním a udržováním moci, se zasekli právě v otázce jejího rozdělení. Pro občany Unie je naopak tohle ten méně důležitý problém. Podstatnější je, jaká má být struktura a objem této moci. Jinými slovy, jde více o to, kolik svobody politici nechají občanům, než jak se pak mezi sebou poperou o to, co jim sebrali. Z tohoto pohledu je zamítnutý návrh ústavní smlouvy hodně špatný - zejména pro ty, kteří se živí vlastním podnikáním. Žádné záruky liberálních svobod, žádné omezení přerozdělovací a zdaňovací moci národních vlád. Zato se text výhružně ježí hromadou dalších regulací, které se mají zařizovat z centra. Vše ve jménu sociálního blaha. Z toho koukají zase vyšší daně a nová byrokracie. Politici se v Bruselu servali o to, kdo získá větší vliv na porcování koláče, který ústava slibuje upéct. Jenomže nikdo nemluvil o pekařích. Bez snížení daní a byrokratické zátěže nebudou moci evropští podnikatelé uspět v globální konkurenci. Českému živnostníkovi může být úplně jedno, že bude mít v Bruselu lepší zastoupení než jeho německý kolega, když budou oba trpět pod dusivým břemenem berní a úředních nařízení. Evropská integrace nabírá nebezpečný směr. V bitvě o privilegia a dotace z evropského rozpočtu se víc a víc zapomíná, že na počátku byl volný trh. Skutečný střet na celoevropské úrovni je mezi jeho zastánci a odpůrci. Hádka o pár národních hlasů je oproti tomu zcela falešná.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče