Expremiér Štrougal promluvil

02. března 2010, 13:01 - Petr Korbel
02. března 2010, 13:01

Nebývá zvykem dávat k rozhovorům předmluvu. V případě bývalého předsedy federální vlády Lubomíra Štrougala jsme učinili výjimku. Starší Češi totiž vědí přesně, o koho jde, některým mladým však jeho jméno už nic neříká.

Autor: Martin Siebert

Když jsme v minulém čísle Profitu anoncovali, že chystáme interview s Lubomírem Štrougalem, vyvolalo to značný ohlas. Bývalý dlouholetý předseda federální vlády totiž v uplynulých dvaceti letech větší rozhovory neposkytoval s tím, že vše podstatné napíše do svých pamětí. Profit tak získal exkluzivní materiál.

Někteří novináři se mě ptají, proč dal expremiér rozhovor právě podnikatelskému týdeníku Profit. Dobrá otázka, ale položená nesprávné osobě. Určitým vodítkem by mohla být skutečnost, že ve své nedávno vydané knize Paměti a úvahy Lubomír Štrougal vysoce hodnotí rozvoj malého a středního podnikání:

„U nového režimu je třeba ocenit komplexní obnovu soukromých živností, obchodníků, řemeslníků, veškerého drobného podnikání. To, co se odehrálo na počátku padesátých let, bylo napraveno ku prospěchu země, podnikatelů i spotřebitelů,“ píše. Ať chceme nebo nechceme, minulost ovlivňuje naši současnost.

Dálnice, Temelín, populace

Lubomír Štrougal byl přibližně třicet let členem československé vlády, od roku 1970 jí osmnáct let předsedal. S dopady rozhodnutí tehdejších ministrů se v běžném životě setkáváme dodnes. V té době vznikla například představa o síti dálnic, padla rozhodnutí o pražském metru, o sídlištích, o vybudování jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně. Vládní opatření, která v 70. letech povzbuzovala mladé k zakládání rodiny, se budou na demografické struktuře České republiky projevovat ještě mnoho desetiletí.

Hospodářství bylo centrálně plánované a řízené. Vláda jednala rovněž o věcech, které se dnes řeší úplně jinde, třeba ve vedení koncernu Volkswagen. Předsednictvo federální vlády tak rozhodlo o vývoji vozu Škoda Favorit, čímž položilo základ dnešní orientaci české ekonomiky na automobily.

Dědictvím, které možná nemělo být odvrhnuto, byla přísná fiskální kázeň a minimální zadluženost. Z těchto důvodů se nám zdálo zajímavé seznámit čtenáře s názory muže, který byl nejdéle sloužícím premiérem české historie.

Premiérem za normalizace

Lubomír Štrougal patřil do struktur Komunistické strany Československa. Nejvyšší vládní funkci zastával v době takzvané normalizace. Ale lidé, kteří uměli číst mezi řádky, si mohli všimnout, že se od ostatních členů vedení trochu liší.

Bylo patrné, že není oblíbencem sovětského vůdce Leonida Brežněva. Souviselo to s tím, že v roce 1968, po internaci premiéra Oldřicha Černíka, řídil legální kabinet. Spolu s prezidentem Ludvíkem Svobodou odmítl vznik takzvané dělnicko-rolnické vlády složené z kolaborantů. Brežněv mu to nezapomněl.

Generální tajemník ÚV KSSS nikdy Štrougala osobně nepřijal a nezahrnoval řády. „Všechny mé kolegy – předsedy vlád států Rady vzájemné hospodářské pomoci – pravidelně přijímal,“ vzpomíná Štrougal. „Premiéři z ostatních zemí se mě ze začátku vyptávali, čím jsem si to zasloužil. Tak jsem jim vysvětlil, že až k nim bez pozvání vtrhnou vojska a oni odmítnou dělnicko-rolnickou vládu, tak se té protokolární diskriminace také dočkají,“ dodává.

Politická porážka

Na počátku 70. let Kreml guberniálním způsobem ovlivňoval záležitosti v Československu. Později se ale zdejší vládní orgány někdy dokázaly vzepřít. Po havárii atomové elektrárny A1 v Jaslovských Bohunicích ministři odmítli tlak Moskvy na její nové zprovoznění, místo toho vláda rozhodla o trvalém odstavení tohoto nespolehlivého jaderného zařízení. Podobnou epizodu představuje neschválení automobilů značky Záporožec k provozu na našich silnicích.

Případů, kdy se Praha postavila na odpor, asi mělo být víc. Štrougal však dnes uvádí, že ho v době, kdy řídil vládu, nikdy nenapadlo, že se mocný Sovětský svaz rozpadne. Početné sovětské jednotky rozmístěné v Československu by v případných sporech byly pádným argumentem.

„Když jsem zjistil, že nemohu pro svou zemi již nic zásadního udělat, z vlastního rozhodnutí jsem abdikoval,“ tvrdí Štrougal. S reformami se tak dlouho otálelo, až bylo pozdě. „Dospěl jsem k názoru, že vývoj v zemi je politicky nezvládnutelný, že spěje ke krizovému bodu, tedy k politické porážce,“ píše ve svých pamětech.

S mobilem a počítačem

Lubomíra Štrougala jsem osobně viděl dvakrát v životě. Poprvé při křtu jeho knihy, kde jsem o rozhovor požádal, a podruhé, když se uskutečnil.

Proběhlo to bez potíží: Pětaosmdesátiletý expremiér je dochvilný, odpovídá na položené otázky, mluví spatra, používá mobilní telefon a má doma počítač s internetem.

Exkluzivní rozhovor s Lubomírem Štrougalem naleznete v časopisu Profit, který vyšel 1.3. 2010

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče