Export – základ státu

16. listopadu 2011, 13:05 - Petra Pelantová
16. listopadu 2011, 13:05

Závislost na Německu a dalších zemích Česko nepřekoná jinak, než že bude inovovat a prodávat nová řešení

Je Česká republika v době ostré světové konkurence, do které se přimíchala velká nejistota kvůli řešení dluhové krize, schopná obstát se svými výrobky na zahraničních trzích? Takto lze shrnout hlavní téma diskuse na nedávné konferenci pořádané týdeníkem Euro. Receptů na úspěšné proplutí hrozící ekonomickou recesí není mnoho, export ale bude pro Česko klíčovou oblastí, shodli se účastníci konference nazvané Turbulence na světových trzích a český export. Generálním partnerem setkání, které se uskutečnilo první listopadový týden v pražské restauraci Mlýnec, byla Česká spořitelna.

Šetřit? Ano, ale…

Zahraniční obchod České republiky skončil v září slušným přebytkem 21 miliard korun, což je meziroční nárůst 10,4 miliardy korun. Jde o druhý nejvyšší měsíční přebytek v historii Česka. Jenže síla českého exportu se ukáže teprve nyní. Nepříznivý vývoj v eurozóně a v celém světě totiž zahraniční odbyt Česka postupně přiškrtí, varují ekonomové. A především export má jako jedna z mála oblastí ambici být v současné době hlavním tahounem brzdící ekonomiky.
Udržení českého vývozu v kondici, na které bude tuzemské hospodářství stavět, nebude snadné. „Lze šetřit a dávat stranou peníze, které vynakládají veřejné instituce a ministerstva, ale myslím, že vláda toho zmůže relativně málo. A chtít po ní, aby udělala něco zásadního, aby zvrátila vývoj, který je vždycky cyklický, je v podstatě žádostí o ještě větší problémy,“ řekl ve svém příspěvku během konference náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa. Vláda by se v době drastických úspor měla – pokud jde o podporu exportu – soustředit především na to, aby Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) spolu s Českou exportní bankou (ČEB) měly zdroje na financování exportu, aby se tok peněz nezastavil, míní Tlapa. Obě instituce jsou státní firmy, jejichž hlavním posláním je podporovat export. ČEB poskytuje financování formou exportních úvěrů do rizikových oblastí a EGAP tyto půjčky pojišťuje.

Sledovat signály

Jaké jsou v současné době největší příležitosti Česka ve světě či jaké trhy jsou pro tuzemské exportéry nejperspektivnější, Tlapa nechtěl odpovídat. „Záleží na produktu a na informacích, které o daném trhu získáte. A také na poptávce. Dokud nemáme načteno, jaké jsou kde příležitosti, a dokud s nimi neumíme pracovat, tak se na tuto otázku nedá správně odpovědět. Budeme se více snažit číst trendy a příležitosti ve světě a daleko víc je dostávat do Česka,“ slíbil Tlapa za ministerstvo průmyslu, pro které je podpora jednou z priorit. Klíčová bude podle něj i spolupráce ČEB, EGAP a státních agentur CzechTrade a CzechInvest. Otázce, které trhy jsou pro Česko nejperspektivnější, pokud jde o export, se vyhnul také šéf úseku řízení rizik EGAP Ladislav Řezníček. „Obecně se to říct nedá. Máme hodně žádostí do zemí, jako je Turecko, Ázerbájdžán nebo Vietnam. To jsou země, kde se české firmy dovedou etablovat, kromě tradičních zemí, jako je například Rusko, částečně Ukrajina či Bělorusko,“ řekl. Větším problémem se ale nakonec pro Česko může stát – spíše než neschopnost hledat ve světě příležitosti – systém vysokoškolského vzdělání. Je zde totiž vysoký podíl vysokoškoláků, ovšem úroveň jejich znalostí je někdy velmi tristní a nezaměstnanost kráčí strmě vzhůru i mezi nimi. V Česku se navíc skoro vůbec nestudují některé žádané obory, upozornil Řezníček, takže stát by se měl ve své podpoře exportu zaměřit i na tuto oblast. „České firmy jsou schopny vyrobit poměrně rozsáhlé technologické celky typu elektráren, ale v poslední době se ukazuje, že je nemá kdo projektovat. To je velký problém, obrovská poptávka, která naráží na to, že nejsou projektové firmy. A pokud jsou, tak jsou to lidé, kterým je padesát a více,“ utrousil na závěr svého příspěvku Ladislav Řezníček. Na toto téma se strhla během konference ostrá diskuse. Studovat obory související se zmíněnou oblastí je totiž pro mnohé mladé lidi nesrovnatelně těžší, ale mnohdy i „nepohodlnější“ než projít humanitním oborem.

Olej do ohně

Vývoj exportu bude ale hodně ovlivněn i vyřešením dluhové krize, kterým hodlá evropská politická elita ukončit období nejistoty na finančních trzích. „Neschopnost evropských politiků řešit dluhovou krizi vede k tomu, že státy, které mají pouze problémy s likviditou, se najednou stanou nesolventními,“ konstatoval během konference hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil, a narážel tím na Itálii. Ta přes své vysoké zadlužení stále splácela své závazky a měla kladný primární deficit. Přesto se výnosy jejích dluhopisů vyšplhaly nad 6,5 procenta, což se stalo pro tuto zemi neudržitelné. „Politici svými činy často pouze přilévají olej do ohně, protože nechápou, co přesně po nich finanční trhy chtějí,“ řekl Navrátil. Za poslední rok a půl totiž Evropa představila několik možných scénářů řešení krize. Ani ten poslední nevypadá nijak nadějně. Podle některých analytiků politici nabízejí velmi vágní řešení, která situaci nemohou zlepšit. A pak už se nákaza přelévá do jednotlivých oblastí. Tím, jak se neustále mění možné varianty vývoje, dochází k prohloubení nejistoty. Nedůvěra spotřebitelů ve vývoj ekonomiky dramaticky roste a lidé nechtějí utrácet. Banky nechtějí půjčovat, zpřísňují požadavky na poskytnutí úvěru. Do toho unie nařídila zvýšit kapitálovou přiměřenost finančních domů, což si dle odhadů vyžádá navýšení kapitálu až o stovky miliard eur. Na to některé banky zareagovaly tak, že začaly zvyšovat svou kapitálovou přiměřenost namísto získání nového kapitálu tím, že osekají aktiva. A jedním z těchto aktiv jsou úvěry. „Pokles úvěrů bude způsobovat další ekonomickou recesi a ochlazení ze strany eurozóny způsobí pokles aktivity českého průmyslu,“ varoval Navrátil. Tuzemský průmysl sice zatím roste o zhruba dvě procenta, jenže tempo je stále pomalejší. A u průměru meziměsíčních růstů za posledních šest měsíců už dokonce vychází záporná cifra.
Potíže eurozóny se nevyřeší, dokud někdo nebude dohlížet na fiskální disciplínu členů eurozóny, naznačil hlavní ekonom České spořitelny. A pokud jde o českou ekonomiku a kondici jejího exportu?
Šance Česka je přizpůsobit se změnám, abychom na nich vydělali. Hodně byznysu vyrostlo z krize. Závislost na Evropě nebo na Německu nepřekonáme ničím jiným než tím, že budeme prodávat nová řešení a budeme inovovat,“ uzavřel téma náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče