Export je hnacím motorem ekonomiky

21. června 2004, 00:00 - PAVEL ŠNAJDR
21. června 2004, 00:00

NÁMĚSTEK MINISTRA PRŮMYSLU A OBCHODU MARTIN TLAPA: Úroveň ekonomiky ČR prý nebude srovnatelná s vyspělými zeměmi Evropské unie dříve než za patnáct let. I k tak skromnému cíli je ale potřeba, aby hrubý domácí produkt rostl o 6 až 7 %.

NÁMĚSTEK MINISTRA PRŮMYSLU A OBCHODU MARTIN TLAPA: Úroveň ekonomiky ČR prý nebude srovnatelná s vyspělými zeměmi Evropské unie dříve než za patnáct let. I k tak skromnému cíli je ale potřeba, aby hrubý domácí produkt rostl o 6 až 7 %. Dosavadní generální ředitel české agentury na podporu obchodu CzechTrade Martin Tlapa se v květnu stal náměstkem ministra průmyslu a obchodu. V CzechTrade působil osm let a za tu dobu se mu podařilo založit třicet zahraničních kanceláří, které pomáhají českým exportérům. Vývoz českého zboží se musí podle Tlapy stát jedním z hnacích motorů růstu ekonomiky České republiky. Proč jste odešel z čela dobře fungující agentury na pozici náměstka ministra průmyslu a obchodu?

Tuto nabídku jsem dostal už zhruba před třemi lety. V té době jsem však měl pocit, že CzechTrade není ještě zcela dospělou institucí. Neměli jsme manažerský systém řízení, certifikaci na ISO, dostatečnou nabídku poskytovaných služeb a exportní vzdělávání. Tehdy jsem měl pocit, že je ještě brzo, abych odcházel jinam. Teď po osmi letech působení ve funkci se domnívám, že Czech-Trade je etablovanou agenturou, která pomáhá českým exportérům. Nesmí ale usnout na vavřínech a musí tvrdě pracovat, aby se stala silnou institucí i v měřítku Evropské unie.

Co budete mít na ministerstvu na starosti? Využiji své dosavadní zkušenosti. Ve funkci budu mít v kompetenci mimo jiné strukturální fondy Evropské unie. Pozice je vysloveně manažerská. Nejsem členem žádné politické strany a budu se snažit především zužitkovat své dosavadní profesní zkušenosti. V čem se vaše působení na ministerstvu průmyslu a obchodu projeví konkrétně? Ptám se především na podporu malého a středního podnikání.

Klíčové samozřejmě nebudou moje plány, ale především očekávání českých podnikatelů. Ti přece budou nakonec posuzovat naši činnost. Přestože považuji fondy EU za velkou příležitost pro českou ekonomiku, jsem přesvědčen, že vstup do Unie je pro nás důležitý, i kdybychom nedostali jediné euro. Pokud však máme možnost zlepšit prostřednictvím strukturálních fondů život v České republice, je jejich dobré a maximální využití naší povinností. Podmínkou k tomu je, aby dobře fungoval operační program Průmysl a podnikání ministerstva a abychom měli dostatek projektů podporujících podnikatele. Připravené programy jsou již schválené Bruselem a budou se na nich podílet implementační agentury CzechInvest, CzechTrade, Českomoravská rozvojová a záruční banka, Česká energetická agentura. Chtěli bychom nabídnout dostatečně zajímavé produkty. Myslím, že priority v oblasti zlepšování podnikatelského prostředí a podpory podnikání jsou dobře zvoleny. Mým úkolem bude, aby z toho měli podnikatelé co největší efekt.

A co se týká proexportní politiky, se kterou máte největší zkušeností?

V obchodní a proexportní politice bych se chtěl pokusit, aby byli úspěšní exportéři patřičně ceněni a aby export byl vnímán jako hnací motor růstu české ekonomiky. K tomu je potřeba, abychom všichni pracovali jako jeden tým a tak se i prezentovali směrem k zahraničí. Dobrá spolupráce mezi ministerstvy a agenturami je nezbytná. K tomu chci přispět.

Proč se to doposud příliš nedařilo?

To, co řeknu, není kritikou současného stavu. Jsem přesvědčen, že se udělal velký kus práce při prosazování myšlenky, že stát má aktivně podporovat podnikatele v zahraničí. Dnes máme velvyslance, kteří skutečně umí prosazovat ekonomické zájmy, obchodní oddělení a třicet zahraničních zastoupení CzechTrade. Nicméně jsem přesvědčen, že se stávající efekt jejich činnosti dá dobrou týmovou prací ještě více znásobit.

Kromě CzechTrade se v zahraničí snažila prosazovat exportní aktivity našeho státu i Česká centra. Nedocházelo v tomto směru k tříštění vámi prosazované spolupráce a nutnosti jednotného a specializovaného postupu v oblasti zahraničního obchodu?

To je přesně příklad, kdy se to příliš nedařilo. Podnikatelé by měli mít například jednu státem vytvářenou oficiální stránku na internetu, na které najdou veškeré informace týkající se exportu. Vedle toho samozřejmě mohou být další internetové stránky, které nemají s veřejnou správou nic společného. V případě integrovaného portálu pro podnikatele BusinessInfo.cz se dá ušetřit čas a náklady, pokud se informace nebudou zveřejňovat několikrát, ale jenom na jedné stránce. Zdá se, že se to celkem daří. Podařilo se jasně definovat a vymezit specifické role jednotlivých státních institucí, které se zabývají podporou podnikání u nás a ve světě.

V posledním exportním výzkumu GfK se podnikatelé vyjadřují o vládě a státních institucích nepříliš lichotivě. Kritizují například malou připravenost ČR na začlenění do evropských struktur. Jak chcete přispět k větší oblibě a především většímu využití vládní podpory?

Mně jako státnímu úředníkovi nepřísluší kritizovat činnost vlády. Mým úkolem je profesionálně sloužit firmám, aby měly dobrý servis a aby byla dobrá obchodní politika České republiky při prosazování jejích priorit v zahraničí. Jsou vlády, které jsou nepopulární, byť dělají pro ekonomiku prospěšné věci, protože jejich efekt se ukáže až za několik let. Úspěšnost ČR v budoucnu záleží na kvalitě podnikatelské sféry, vzdělání, systému podporujícím inovace či kvalitní státní správě, která slouží daňovým poplatníkům. Mám pocit, že se připravuje celá řada kroků například ve zlepšení podnikatelského prostředí, které mají usnadnit činnost podnikatelům. Tak, abychom byli konkurenceschopnou zemí.

Jak chcete přispět k většímu využití vládních programů na podporu podnikání?

Zatím mohu hovořit za program, který znám velmi dobře - program Marketing. Ten nemá o poptávku nouzi. Naopak se dostáváme pod palbu kritiky podnikatelů, že nejsme schopni z hlediska kapacity uspokojit jejich zájem. Doufám, že se situace zlepší, protože jsme získali pro tento program podporu Evropské unie a dostali finance ze strukturálních fondů. Díky nim snad budeme moci uspokojit i větší projekty firem. Především se snažíme, aby podnikatelé měli k nabízeným programům blíže.

Po roce 1989 jsme opustili ruské trhy. Nyní se tam české firmy snaží najít odbytiště pro své výrobky, zatímco zhruba 80 % českého vývozu jde do vyspělých zemí a Unie. Které další trhy jsou pro nás perspektivní?

V Rusku jsme trhy počátkem devadesátých let skutečně vyklidili. Dnes je tato oblast pro mnoho českých firem prioritou. N ejde však jenom o vývoz zboží. Jedná se io zakládání společných podniků, přenášení výroby a investování. Musíme se tam zaměřit na klíčové regiony, protože ruský trh je skutečně obrovský. Dalším významným regionem je Čína. To je trh 21. století. Musíme mít skutečně propracovanou strategii, abychom na něm mohli být úspěšní. Týká se to například oblasti strojírenství nebo energetiky. Celá řada českých firem tam může přenášet část výroby a prodávat ji dál za nižší náklady. Čína je samozřejmě trhem, který je pro naše firmy natolik obtížný, že by v tomto případě stálo za to u větších zakázek spolupracovat s jinými evropskými firmami.

A co jiné oblasti? Jak nás vnímají zahraniční partneři?

Evropa je pro české vývozce zajímavá proto, že dnes ČR těží z výhodného poměru kvality a nízkých nákladů. Levná pracovní síla však není z dlouhodobého hlediska pro tuto zemi výhodná. Pro větší zakázky v jiných oblastech bude také velmi důležitá spolupráce s jinými zahraničními firmami. Podstatné je i vnímání našeho prostředí ze strany zahraničních partnerů. Podařilo se nám například do ČR přivézt majitele největšího severoamerického obchodního gigantu Hudson´s Bay Company (HBC) v čele s generálním ředitelem společnosti Georgem Hellerem. Původně k nám nechtěl vůbec jet a chtěl navštívit Portugalsko a jiné země EU. Nakonec jsme ho přesvědčili, aby se k nám také podíval. Po jednání se zástupci našich firem jednoznačně vyplynulo, že se nemáme za co stydět a že kvalita českých podnikatelů je zcela srovnatelná se světem. Možná bychom měli být trošku víc sebevědomí a agresivnější při získávání nových zakázek.

Kdy doženeme vyspělé státy EU?

Dříve než za deset patnáct let to nebude. K tomu je ale naprosto nezbytné, abychom měli růst hrubého domácího produktu větší než 3,5 %. Měl by se pohybovat alespoň kolem 6-7 %. Export je motorem ekonomického růstu, a proto je velmi důležité se mu maximálně věnovat. Exportéři jsou lepší minimálně ve třech věcech. Mají kvalitnější produktivitu, lépe absorbují nové podnikatelské trendy, které zavádějí do praxe a rychleji inovují svou výrobu. Proto jsou mnohem více dravější a mohou přispět k většímu ekonomickému růstu. Čím více bude silných a úspěšných exportérů, tím lépe pro celé české hospodářství.

MARTIN TLAPA (40)

Profesní kariéru začal ve Výzkumném ústavu zahraničních vztahů. Poté přešel na ministerstvo zahraničního obchodu. Po zastupování Česka v Kanadě, vedl v letech 1996 až 2004 agenturu CzechTrade. Od května je náměstkem ministra průmyslu a obchodu. Martin Tlapa se narodil vroce 1964, je ženatý a má dva syny. Před rokem 1989 vystudoval střední a vysokou ekonomickou školu v Praze. V letech 1999 až 2002 si doplnil vzdělání na Českém vysokém učení technickém amezi tím si odskočil na univerzitu v Scheffieldu.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče