Exotika bez rizika

09. února 2004, 00:00 - JANA DULÍKOVÁ
09. února 2004, 00:00

PODÍVAT SE DO MÍST, KDE JEŠTĚ NIKDO ZE ZNÁMÝCH A PŘÁTEL NEBYL, ZAŽÍT NĚCO, CO JINÍ NEZAŽILI - TO JE PŘIROZENÁ TOUHA VĚČNĚ MLADÝCH LIDÍ BEZ ROZDÍLU VĚKU. KAŽDÁ VÝPRAVA ZA EXOTIKOU VYŽADUJE DŮKLADNOU PŘÍPRAVU.

Nepodceňujme vakcinaci před zahraniční dovolenou

JEJÍ SOUČÁSTÍ BY ROZHODNĚ MĚLO BÝT I OČKOVÁNÍ PROTI NĚKTERÝM CHOROBÁM, S NIMIŽ SE CESTOVATEL MŮŽE V DALEKÝCH KRAJÍCH SETKAT.

Proti čemu se dát před cestou do tropů či subtropů očkovat? Na to se nedá jen tak jednoduše odpovědět. Na základě různých příruček, tabulek, předpisů i vlastních zkušeností vám odborník na cestovní medicínu dokáže přesně říct, kde je v dané chvíli která vakcinace povinná, kde se doporučuje a kde stojí za zvážení. „Kromě současné epidemiologické situace je však vždy třeba vzít v úvahu i celou řadu dalších faktorů,“ říká MUDr. Jan Rutsch z Centra cestovní medicíny v P raze. K těmto faktorům patří např. to, v jakém ročním období se chce člověk na cestu vydat, jakým způsobem se bude v navštívených zemích pohybovat, kde bude bydlet či jak se bude stravovat. Jiné očkování potřebuje ten, kdo se chce ubytovat na pobřeží v pětihvězdičkovém hotelu a nikam daleko se z něj nebude vzdalovat, jiné ten, kdo bude ze stejného hotelu podnikat výlety na safari, a zcela jiné ten, kdo hodlá procestovat vnitrozemí místní dopravou a hledat levná ubytování. Kromě toho je vždy třeba přihlédnout i k věku klienta a jeho případným chorobám. „Pro určité věkové skupiny nebo pro většinu lidi trpících určitými nemocemi, např. diabetem, hypertenzí či ischemickou srdeční chorobou, jsou některá teritoria nevhodná. Vzhledem k jejich základnímu onemocnění je někdy nemožné očkování nebo profylaktické užívání vhodných antimalarik. Proto by tito lidé vždy - ještě před zakoupením zájezdu či letenky - měli požádat o radu lékaře. I zdravý člověk však udělá nejlépe, když před exotickou cestou navštíví odborné pracoviště a nechá si očkování takzvaně ušít na míru,“ tvrdí MUDr. Rutsch.

NEPOVINNÉ NEZNAMENÁ ZBYTEČNÉ V současné době patří mezi povinná očkování pouze očkování proti žluté zimnici, které pro vstup do země vyžaduje 18 států tropické Afriky a Jižní Ameriky. Tato nebezpečná choroba se však vyskytuje ina některých dalších územích, kde povinné není. Proto je lékaři z očkovacích center i v těchto případech velmi důrazně doporučují. „Hodně často také - prakticky k cestám po celém světě - doporučujeme očkování proti hepatitidě A a B, které je samozřejmě dobré mít i doma. Dále proti tyfu, který se vyskytuje od Ukrajiny přes Dálný východ až po Afriku a Jižní Ameriku. A do celé řady oblastí i proti meningitidě typu A a C - to jsou vlastně základní očkování do téměř většiny zemí třetího světa,“ zdůrazňuje MUDr. Rutsch. Do některých oblastí se ovšem doporučuje vakcinace méně obvyklá. Pro vnitrozemí Indočíny, stejně jako pro některé ostrovy pod správou Austrálie, to je například očkování proti japonské encefalitidě. Jde o velice závažné onemocnění, které v jedné třetině případů končí smrtí a v druhé třetině zanechává vážné následky. N ákaza touto chorobou není běžná. Proto se očkování proti ní doporučuje hlavně tzv. baťůžkářům nebo různým expedicím, které chtějí v rizikových oblastech pobývat na vesnicích mezi domorodci. Velmi výjimečně se vyskytuje mor, proti kterému se ale u nás neočkuje. Poměrně vzácná je i cholera, přestože několik jejích ohnisek např. v Andách, rovníkové Africe nebo Indii existuje. „Současně s cholerou očkujeme i proti toxickým kmenům Esherichia coli, které jsou původcem tzv. cestovatelských průjmů - to je onemocnění, s kterým se naopak cestovatelé v tropech i subtropech mohou setkat nejčastěji. Tato smíšená vakcína v podobě drinku sice není nejlevnější, ale zvláště lidé, kteří jezdí do těchto oblastí profesně, obchodníci, technici či diplomaté, si ji velice pochvalují.“ říká MUDr. Rutsch. N ěkterým skupinám cestovatelů, zvláště různým výpravám do Arábie, doporučuje také očkování proti vzteklině, lidem nad třicet pak přeočkování proti dětské obrně, záškrtu a samozřejmě proti tetanu, pokud jim chybí. Choroby, proti nimž se dá očkovat, ale představují jen zlomek onemocnění, která lze zvláště v tropech získat. Proto by cestovatel neměl zbytečně riskovat: nejezdit - není-li to nutné - do míst, o nichž ví, že se v nich v současné době nějaká epidemie vyskytuje, nekoupat se v místních vodách a vždy si hlídat, co jí a pije. V oblastech, kde se vyskytuje malárie, přenášená samičkami komárů rodu Anophelles, by pak samozřejmě neměl zbytečně svítit v místnostech, kde nejsou sítě, nevysedávat večer venku a i přes den by měl chodit ve světlém oděvu s dlouhými rukávy a kalhotami. Proti malárii - které jsou mimochodem čtyři různé druhy - zatím očkovací látka neexistuje. V případě, že je při plánované cestě riziko nakažení vysoké, podávají se profylakticky antimalarika. Tam, kde je riziko nižší, lze připustit samoléčbu - dát klientovi léky s sebou, aby je vzal až při případné nákaze. Přehlédnout ji nemůže - je doprovázena typickými horečkami a třesavkou, přesto je však vždy dobré navštívit i některého z místních lékařů. Ti si s ní obvykle dovedou velmi dobře poradit. NA OČKOVÁNÍ JE NUTNÉ JÍT VČAS**

Aby ochrana očkovacích látek byla maximálně účinná, potřebuje určitý čas. Proti hepatitidě A a B se např. očkuje ve třech dávkách, z nichž sice chrání už druhá, i tu je však možné aplikovat až za čtyři týdny a dalších 14 dní trvá, než se v těle vytvoří dostatečné protilátky. Jede-li přitom člověk do oblasti, kde je povinná vakcinace proti žluté zimnici, je nutné počítat s dalšími deseti dny, které musí před vstupem do země od tohoto očkování uplynout. Kdyby chtěl navíc očkování proti vzteklině, bude situace časově ještě složitější - toto očkování trvá měsíc a není vhodné je s nějakým jiným kombinovat. „Tohle lidé často podceňují a některé cestovní kanceláře je v tom ještě utvrzují. Vedle velmi seriózních agentur, které už v propozicích zájezdu uvádějí doporučovaná očkování a ještě klientům radí, aby sami zašli na odborné pracoviště ke konzultaci, jsou i takové, které v obavách ze ztráty klienta, tvrdí, že všechna doporučovaná očkování jsou zbytečná. Lidé pak jedou třeba do rovníkové Afriky úplně bez ochrany. Netvrdím, že každý, kdo vstoupí do tropů bez očkování, si musí odtud odvézt nějakou chorobu, přirovnal bych ale takovýto způsob cestování k adrenalinovému sportu. Někdo skáče pro vzrušení z mostu bungee jumping, jiný se rozhodne projít bez očkování Afriku jen v kraťasech a keckách - musím ale říct, že mi ten skok z mostu připadá mnohem bezpečnější,“ uzavírá MUDr. Jan Rutsch.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče