Exodus psychologů

06. října 2011, 18:12 - Kristýna Balajová
06. října 2011, 18:12

Ze škol houfně odcházejí psychologové a speciální pedagogové. Vinou ministerstva školství nejsou peníze na jejich platy

Před ne až tak dávnou dobou si vlastního psychologa nemohla dovolit téměř žádná škola. Díky dvěma evropským projektům se ale podařilo dostat od roku 2005 do začátku tohoto školního roku na celkem 175 základních a středních škol 202 školních psychologů a speciálních pedagogů. Minimálně skupina psychologů – těch je asi 150 – představuje téměř sto procent těchto odborníků, kteří v českých školách působí. Pomáhají dětem s poruchami učení, řeší příčiny kázeňských problémů a jejich práce s žáky nezřídka funguje jako prevence šikany na škole nebo užívání drog. Proč takové lidi ve školství potřebujeme, snad ani není třeba příliš zdůrazňovat. Přesto si ale mnoho psychologů a speciálních pedagogů, kteří se šest let pod vedením zkušených kolegů specializovali na školní poradenství, právě teď hledá práci jinde.

Příliš drahá chyba

Evropský projekt, ze kterého byli psychologové placeni, skončil poslední zářijový den. Od října mají školy smůlu, přestože bylo slíbeno, že další projekt hned naváže. Teď to vypadá, že evropské peníze přitečou až v lednu. „Ministr Dobeš nám zaslal dopis, že by se navazující projekt mohl rozjet za dva až tři měsíce. Minimálně polovina psychologů a speciálních pedagogů už odešla. Přitom zvlášť v případě psychologů bude těžké dostat je zpátky do školství, mají spoustu lukrativnějších příležitostí v soukromé sféře,“ popisuje situaci Richard Braun, hlavní manažer právě skončeného projektu a mimo jiného školní psycholog a pedagog. Včasnému spuštění nového projektu přitom nic nebránilo. Dávno ho vypracoval dnes již zrušený Institut pedagogicko-psychologického poradenství (IPPP), který byl jednou z přímo řízených organizací ministerstva. Před půl rokem předal ministerským úředníkům ke schválení dokumentaci. Projekt měl být spuštěn k prvnímu říjnu. To se ale nestalo a psychologové i speciální pedagogové zůstali na suchu. Asi polovina z nich už školy opustila. Někde měli štěstí – například v Břeclavi přislíbilo peníze město, zatímco v Trutnově se podařilo najít soukromého sponzora. Všichni se ale shodují na tom, že se jedná o jeden z mála případů, kdy z prostředků prokazatelně těží přímo děti. Mnohem častěji za evropské peníze vznikají nejrůznější příručky, které se, jak říkají pedagogové, v lepším případě válejí někde ve sborovně a v horším případě končí rovnou v koši. Přestože navazující projekt bude pravděpodobně se zpožděním spuštěn, na dlouho budovaný systém bude mít výpadek dlouhodobé následky. Psychologové, kteří si velmi snadno najdou jinou alternativu, jsou situací roztrpčeni a mnoho z nich se hned tak do školství nevrátí. Na trhu přitom není dostatek absolventů, kteří by přišli na jejich místo. Nutno říci, že vybudování takzvaných školských poradenských center, jejichž jsou psychologové součástí, dosud stálo téměř čtvrt miliardy korun. Významná část sumy přitekla z Evropského sociálního fondu.

Nové projektové eldorádo

Nabízí se samozřejmě otázka, jak to, že resort nedokázal administraci projektu včas zvládnout. Ministr – sám vzděláním psycholog – projekt hned na začátku podpořil. Pak měl projít schvalovacím kolečkem a tam se celý proces zadrhl, přestože zásadní připomínky nebyly. A neobjevily se ani později. „Ještě na konferenci na počátku září jsme byli ministerstvem ujišťováni, že se prý všechno včas stihne,“ říká Richard Braun. Zdroj z okruhu ministerstva ale tvrdí, že jádro problému je v tom, že vznikl plán, jak pustit k zásadním projektům ve školství víc soukromých firem. A to spolu s překotnými změnami v přímo řízených organizacích schválení zdrželo. Napříště se možná budou zadávat jako veřejné zakázky i ty projekty, nad kterými dosud měly kontrolu přímo řízené organizace MŠMT, například Výzkumný ústav pedagogický nebo právě IPPP. Jedná se konkrétně o projekty, které mají celoplošný dopad na české školství a významným způsobem se podílejí na systémových změnách. Proto byly vždy realizovány a kontrolovány odbornou veřejnou institucí, zatímco soukromým subjektům se ve výběrových řízeních svěřovaly jen dodávky dílčích služeb. Mělo se totiž za to, že nikdo jiný nemá dostatečné zkušenosti a detailní znalost fungování složitého systému. Teď ale dost možná bude všechno jinak. Úředníci spadající pod náměstka Ladislava Němce údajně dostali za úkol zastavit schvalovací kolečko a přepracovat projekty tak, aby je mohl v budoucnu realizovat prakticky kdokoli. Nejde přitom o málo peněz – chystají se projekty zhruba v hodnotě půldruhé miliardy korun. Ministerstvo školství s tím ale nesouhlasí a říká, že v systému evropských projektů zůstane vše při starém. Proto prý ani neexistuje souvislost se spuštěním navazujícího projektu, z něhož jsou placeni psychologové. Odmítá navíc, že by došlo k nějakému zdržení. „Všechny realizované a připravované projekty probíhají podle plánu,“ uvádí Patrik Kubas z tiskového oddělení. Tomu ale odporuje dopis, který Josef Dobeš poslal znepokojeným školním psychologům, speciálním pedagogům a ředitelům škol. V něm „vzniklou situaci“ dává za vinu nejmenované osobě a zároveň adresáty ujišťuje, že tento zaměstnanec již na ministerstvu nepracuje.

Úspory, nebo rozklad?

Pracovníky ve školství ale ministrův dopis moc neuchlácholil. Ti, které týdeník Euro oslovil, vtipkují o imaginárním potrestaném provinilci. A vyjadřují obavy, co bude dál s pracně budovaným školským poradenským systémem. Jeho koncepci vytvořil a metodicky vedl právě IPPP, který je od léta sloučen s ostatními přímo řízenými organizacemi do nového Národního ústavu pro vzdělávání (NUV). Šušká se, že o celorepublikový systém se napříště budou starat jen tři lidé. V souvislosti s tím bylo zrušeno místo ředitelky IPPP Jany Zapletalové, která od roku 2005 úspěšně vedla projekty na podporu psychologů, speciálních pedagogů a poradenství obecně. Na její podporu přichází Richardu Braunovi desítky e-mailů denně. Nyní to vypadá, že se ji nový ředitel NUV pokusí přemluvit k nějaké formě spolupráce do konce roku. Otázkou ale je, jak to dopadne. Zapletalová se k dění v resortu vyjadřuje skepticky: „Teď jsme v situaci, že se nejdřív řeže, a pak se teprve přemýšlí, co to způsobí. To je velmi smutné,“ dodává. A zásahy jsou opravdu citelné: kromě Zapletalové byla odvolána také bývalá ředitelka Výzkumného ústavu pedagogického Stanislava Krčková a Miroslav Procházka, bývalý ředitel poslední sloučené organizace, Národního ústavu odborného vzdělávání. Do čela sloučeného NUV nastoupil Václav Hořejší, bývalý ředitel hokejového klubu BK Mladá Boleslav, zřizovatel soukromé sportovní základní školy v Litvínově a také tchán místopředsedy VV Milana Šťovíčka. Podle všeho Dobešův člověk bez hlubší znalosti prostředí, který nebude mít problém provést třeba i smrtelný řez. Možná ho provede s nejlepším úmyslem, že chce vlastně léčit.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče