Evropský zlatý déšť

04. ledna 2008, 15:12 - Čestmír Klos
04. ledna 2008, 15:12

Neopakovatelná finanční vzpruha českému životnímu prostředí

Po velice komplikovaných jednáních koncem minulého roku podepsala evropská komisařka Danuta Hübnerová a český místopředseda vlády a ministr životního prostředí Martin Bursík stopadesátimiliardový příspěvek Evropské unie (pět miliard eur) do operačního programu na zlepšení českého životního prostředí. Celou částku je nezbytné investovat během šesti let. Ovšem akce, započaté v posledním roce intervalu, lze ještě tři roky dokončovat. Takže zřejmě bude dost času odpovědně investovat i plánovaných osmnáct miliard, na něž se kvůli opožděnému podpisu nedostalo v minulém roce.

Nepříjemné omezení.

Přesto má termínový kalendář jedno velice nepříjemné omezení. Nejvíce, přes čtyřicet procent investic (šedesát miliard korun), má směřovat do vodohospodářské infrastruktury, kterou se český stát zavázal u všech obcí nad dva tisíce obyvatel dobudovat do roku 2010. Přičemž právě dvouleté tahanice kolem třinácti velkých vodohospodářských smluv, nepřijatelných pro bruselské úředníky, proces finanční pomoci českému vodohospodářství velice zpozdily.
Jak sdělil ředitel odboru evropských fondů na ministerstvu zemědělství Jan Kříž, trvali úředníci Evropské komise na stejném půdorysu provozních smluv, jež se jim podařilo na konci roku 2006 sjednat s ministerstvem pro místní rozvoj. Bazírovali především na velkém zkrácení platnosti smluv, které by většinu už podepsaných smluv zpochybnilo. „Dokázali jsme konečné datum posunout až na rok 2022. To je velký úspěch, který nám umožní financovat z evropských fondů většinu zpracovaných vodohospodářských projektů,“ pochvaluje si Kříž. Navíc muselo ministerstvo komisi poskytnout záruky, že se mu podaří udržet smluvní vztahy, aby nevznikala „nepřiměřená výhoda“ soukromým provozovatelům.

Příliš horká voda.

Jenom proto, že se vicepremiér Bursík dokázal ztotožnit s úředníky Evropské komise v jejich výhradách vůči malé transparentnosti výběru některých provozovatelů vodohospodářských sítí a respektoval přiměřenou délku platnosti smluv, se podařilo operační program podepsat. To však ještě nezaručuje, že střet protichůdných přístupů k podobě vodohospodářských smluv nezkomplikuje postup na domácím poli. Některé kritizované projekty, které se nevejdou do zpracovaných „podmínek přijatelnosti“, podporují dokonce krajští hejtmani a zastupitelstva dotčených měst a obcí. Spory o nakládání s pitnou i odpadní vodou sice hned tak neskončí, ale už nebrání operačnímu programu uvolňovat potřebné peníze na zlepšení životního prostředí.

Prozíravý tah.

„Rozhodli jsme se jít do rizika a přijímali jsme žádosti dávno předtím, než byl schválen operační program,“ hrdě přiznává ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Štěpánek, jehož úřad má administraci evropských peněz na starosti. První výzvu vydal už v červnu a týkala se hned pěti oblastí ze sedmi, jež vyžadují finanční podporu. Hned napoprvé se sešlo 707 žádostí. Vedle zástupců vodohospodářských projektů se přihlásili zájemci o investice vedoucí ke zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí a na podporu udržitelných zdrojů energie. Na dvě posledně jmenované skupiny je vyčleněno třináct a čtrnáct procent celkové částky.

Rozdělení finančních prostředků.

Na zkvalitnění nakládání s odpady a na odstraňování starých ekologických zátěží je připraveno šestnáct procent, skoro 2,5 miliardy korun na šest let. Na rozvoj infrastruktury pro ekologické vzdělávání, poradenství a osvětu bude muset stačit necelé procento. Když bylo v říjnu vyhlášeno druhé kolo, určené projektům na zlepšování stavu přírody a krajiny, přihlásilo se 310 zájemců. A mezi nimi i žadatelé o velké projekty na odbahňování rybníků. Na přírodní projekty připadne dvanáct procent finančních prostředků z operačního programu, tedy 1,8 miliardy korun celkem a zhruba 600 milionů ročně.

Neváhat, i miliardy mají dno.

Na právě vyhlášenou třetí výzvu by měly rychle zareagovat školy, aby se stačily připravit a o prázdninách uskutečnit projekty na energetické úspory. Znovu se vrací do popředí zájmu také bohatě dotovaná, leč rozporů plná voda.
Obce či svazky obcí zapletené do spleti smluv nevyhovujících „podmínkám přijatelnosti“ by na ministerstvu životního prostředí měly co nejdříve najít právní poradce, kteří by jim pomohli k podpoře. Na splnění podmínek vyčištění odpadních vod mají společný zájem jak municipality a vodohospodáři, tak stát. S nesplněným závazkem by měli problémy úplně všichni.

Popisek:
Po podpisu operačního programu. Podpoříme projekty, které zlepší stav životního prostředí i kvalitu života občanů, slibuje vicepremiér Martin Bursík.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče