Evropský základ daně z příjmů právnických osob provozujících činnost v EU

30. března 2011, 07:12 - Profit, TZ
30. března 2011, 07:12

Evropská komise zveřejnila 16. března 2011 konkrétní obrysy návrhu společného systému pro výpočet konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (tzv. CCCTB) v rámci EU. Společný systém pro výpočet základu daně se má týkat společností provozujících činnost v EU.

Foto: Profimedia.cz

Cílem předloženého návrhu je výrazně snížit administrativní zátěž, náklady a právní nejistotu firem podnikajících napříč EU, vyplývající z nutnosti stanovovat výši zdanitelného zisku v souladu s jednotlivými lokálními daňovými systémy 27 členských států EU.

Jak společný konsolidovaný základ daně funguje?

Společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob nabízí společnostem nebo skupinám společností používat jediný soubor pravidel pro stanovení základu daně z příjmů právnických osob a zároveň možnost podat konsolidované daňové přiznání u jediného daňového úřadu v EU. Na základě tohoto jediného daňového přiznání bude základ daně rozdělen podle zvláštního vzorce mezi členské státy, ve kterých podnik provozuje činnost. Vzorec zohledňuje tři faktory: aktiva, pracovní sílu a prodej.

Jedná se o krok k jednotné dani z příjmů v EU?

Jednotlivé členské státy EU by si nadále stanovily na tento rozdělený základ daně vlastní sazbu daně, neboť ta bude i nadále spadat do pravomoci jednotlivých členských států a snahou EU není tuto skutečnost měnit. Rozdíly v daňových sazbách umožní zachování určité míry daňové soutěže na vnitřním trhu. Na druhé straně však jednotná pravidla pro výpočet základu daně umožní více zprůhlednit situaci, lépe kalkulovat daňovou zátěž a dosáhnout tak vyšší míry spravedlnosti v daňové soutěži. “, vysvětluje Gabriela Magsumová, Tax Manager společnsoti APOGEO.

Rovněž není třeba se obávat, že společný konsolidovaný základ daně povede k zúžení základu daně. Dle výpočtu Evropské komise by měl být společný základ daně v průměru o 7,9 % širší než stávající vnitrostátní základy daně. V systému společného konsolidovaného základu daně bude tedy méně výjimek než ve stávajících systémech.

Společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob není úplnou novinkou. Koncepce byla Evropskou komisí předložena poprvé v roce 2001 a diskutována a prezentována v průběhu let následujících.

Základní pravidla

Společnost, případně skupina společností (spojená dle definovaných kritérií), pokud se pro společný konsolidovaný základ daně rozhodne, by se při výpočtu svých zdanitelných příjmů a daňově účinných nákladů řídila pouze jedinými pravidly stanovenými EU (jako příklad lze uvést mj. jedny pravidla stanovení odpisů majetku či jedny pravidla pro transakce mezi spojenými osobami). Nespornou ekonomickou výhodou by byla možnost konsolidovat všechny zisky a ztráty, které podnikům vzniknou v rámci EU. Možnost využití jediného kontaktního místa pro podání daňového přiznání by k tomu značně ulehčilo podnikům současnou administrativní zátěž.

Úspory společného konsolidovaného základu daně

Dle odhadu Evropské komise by společný konsolidovaný základ daně mohl podnikům v celé EU ušetřit každoročně přibližně 2 miliardy eur. Předpokládá se, že z uvedených 2 miliard eur bude úspora na straně podniků ve výši 1,3 miliardy eur dosažena z titulu konsolidace zisků a ztrát, zbývající částka 700 miliónů eur by představovala úsporu z titulu snížení nákladů nutných na dosažení souladu s jednotlivými lokálními předpisy členských států EU. Na základě předběžných testovacích kalkulací by z titulu konsolidace zisků a ztrát mohlo průměrně benefitovat cca 50 % nefinančních a 17 % finančních mezinárodních seskupení.

Mezi nejvýznamnější náklady, které by měly být využitím společného konsolidovaného základu daně výrazně sníženy, patří především náklady vynaložené podniky na splnění povinností v oblasti převodních cen mezi spojenými osobami (tzv. transfer pricing). Tyto náklady se každoročně zvyšují. Důvodem jsou zejména rostoucí nároky lokálních daňových správ na kvalitu a rozsah požadované dokumentace a stoupající náklady vynaložené na související jednání s daňovými správami. Zároveň dochází k častým změnám a úpravám jednotlivých lokálních daňových legislativ, což dále ztěžuje podnikání napříč EU a zvyšuje náklady podniků.

Krok ke společnému konsolidovanému základu daně by měl výrazně přispět ke snazšímu podnikání a podnítit i menší podniky k expanzi napříč EU. Evropská komise věří, že se jedná o jediný systematický nástroj, který umožní alespoň částečně vyřešit zbývající překážky komplikující firmám podnikání v rámci EU. Systém společného konsolidovaného základu daně posílí konkurenceschopnost EU v globálním měřítku mnohem účinněji než jakékoliv opatření týkající se jednotných sazeb daně z příjmů právnických osob.

Legislativní rámec

Přesná pravidla účasti na systému, stanovení výnosů podniků a jejich případné osvobození, stanovení daňově účinných nákladů, obsah a způsob podání konsolidovaného daňového přiznání, a další podmínky upravuje návrh směrnice o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob předložený Evropskou komisí.

Nejvýznamnější aspekty

Dle navrhovaného znění by
od daně z příjmů byly osvobozeny např. výnosy z prodeje obchodních podílů, přijaté dividendové příjmy či příjem stálé provozovny umístěné v nečlenském státě. Za daňově neuznatelné náklady by byly považovány např. 50 % nákladů na reprezentaci, distribuce dividend či penále a pokuty za porušení právních předpisů.

„Systém společného konsolidovaného základu daně stanovuje také vstřícná pravidla pro podporu výzkumu a vývoje. Předpokládá se např. plná uznatelnost mezd výzkumných pracovníků jako daňově účinných nákladů, a to v roce, ve kterém vznikly. Dalším benefitem by měla být možnost okamžitého plného odpočtu nákladů vynaložených v souvislosti s výzkumem a vývojem (tzv. R&Đ). Na základě obecného pravidla pro odepisování majetku by podniky dále mohly majetek odepsat rychleji, než jim případně umožňuje lokální daňový systém jejich země (např. pořizovací ceny 60 % již v prvních 3 letech).“, dodává Gabriela Magsumová, Tax Manager společnsoti APOGEO.

Vstup do systému společného konsolidovaného základu daně by byl pro společnosti nepovinný, tj. firmy, které budou chtít využít souvisejících výhod, se mohou do systému zapojit, ostatní mohou nadále zůstat ve svém vnitrostátním systému. Možnost volby účasti na systému konsolidovaného základu daně by měla umožnit podnikům, které nezamýšlejí expandovat napříč EU a operují pouze v jednom členském státě, nadále pracovat v rámci jedné lokální legislativy bez nutnosti přejít nezbytně na nový režim, jehož výhody jsou relevantní pro společnosti operující ve více členských státech. Povinná účast na systému by navíc byla v rozporu se zásadou subsidiarity.

Pokud se podnik, případně skupina podniků, rozhodne uplatnit systém společného konsolidovaného základu daně, bude muset v tomto systému zůstat po dobu minimálně 5 let. Tato lhůta byla stanovena za účelem znesnadnit případnou nelegitimní daňovou optimalizaci ze stran podniků. Aby podnik mohl do systému vstoupit, bude muset naplnit požadovaná kritéria. Jedná se zejména o podmínku jedné ze stanovených právních forem společnosti a příslušnost k některé ze stanovených daní (tj. jde o obdobné podmínky, jaké známe v současnosti v případě uplatnění osvobození dividend a úroků při výplatě do jiného členského státu EU). Při splnění požadovaných podmínek budou moci na systému společného konsolidovaného základu daně participovat v omezeném rozsahu i podniky z nečlenských států.

I Vás se to týká

Systém společného konsolidovaného základu daně je jedním z prioritních cílů EU pro další odstranění překážek bránící efektivnímu fungování jednotného evropského trhu a jako takový je zmiňován v řadě politických dokumentů. Systém společného konsolidovaného základu daně byl rovněž označen za důležitou iniciativu v souvislosti se strategií Evropa 2020.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče