Menu Zavřít

EVROPSKÝ TÝDEN

4. 8. 2003
Autor: Euro.cz

Obyvatelé České republiky nemají příliš velký zájem o práci v zahraničí a jejich postoj k práci "venku" zřejmě neovlivní ani vstup do země do Evropské unie. V současnosti totiž o práci v cizině uvažuje jen šest procent Čechů a změnu svého postoje k této otázce po vstupu ČR do EU připouštějí pouhá tři procenta populace.

Práce v zahraničí Čechy moc netáhne

Vyplývá to z výsledků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Těmi, kdo o práci v cizině stojí, jsou téměř z poloviny mladí lidé ve věku mezi 15 a 19 let. Jde převážně o studenty, častěji mužského pohlaví, nezadané a bez závazků.

Šetření EK ovlivní spor s Nomurou

Zkoumání státní pomoci českým bankám, které zahajuje Evropská komise, ovlivní výsledek arbitráže mezi státem a Nomurou kvůli IPB. Pokud by komise došla k závěru, že ČR porušila soutěžní pravidla, znamenalo by to u arbitráže podporu pro argumenty Nomury a pozice státu by se výrazně oslabila. Evropská komise posuzuje, zda státní pomoc České spořitelně nebyla v rozporu s evropským právem. České spořitelně stát poskytl podporu za 46,1 miliardy korun, což bylo méně než u všech jejích konkurentů. Postupně by EK měla zkoumat i pomoc státu dalším bankám. V případě IPB stát banku nevyčistil, špatnou bilanci ale promítl do snížené ceny. Nomura se zavázala do IPB investovat 12 miliard korun. Podle státu to ale udělala jen formálně, a v podstatě peníze získala z IPB, čímž nesplnila smlouvy.

ČR požádá o výjimku při zdanění licencí

Česká republika požádá Evropskou unii o udělení výjimky ze zavedení směrnice o společném zdanění licenčních poplatků. Rozhodla o tom ve středu vláda. Podle hrubého odhadu ministerstva financí by totiž zavedení této směrnice mohlo snížit příjmy státního rozpočtu o jednu až 1,5 miliardy korun ročně. MF proto navrhuje přechodné období a uplatnění směrnice až od roku 2005. Ministerstvo navrhuje další přechodné období i po roce 2005. Tehdy by ČR měla mít možnost po dobu šesti let zdaňovat licenční poplatky sazbou nepřevyšující deset procent.

Soud zrušil zákaz průjezdu kamionů přes Tyrolsko

Nejvyšší soud Evropské unie zrušil zákaz, který vydalo Rakousko na průjezd kamionů Tyrolskem. Tento zákaz by postihl především německé a italské přepravce. Zákaz, který měl vstoupit v platnost minulý pátek, vydal guvernér Tyrolska v květnu. Reagoval tak na léta stížností veřejnosti, že kamiony využívají úzkých alpských údolí jako zkratek mezi trhy na severozápadě Evropy a Středozemím. Evropská komise však požádala nejvyšší evropský soud, aby prošetřil legálnost zákazu. Obávala se totiž, že by mohl porušit ustanovení dohody o EU ohledně volného pohybu zboží.

V Lotyšsku klesla podpora vstupu pod 50 procent

Podpora Lotyšů pro vstup jejich země do Evropské unie poklesla pod 50 procent. Stalo se tak necelé dva měsíce před referendem, které má o tomto kroku rozhodnout. Od posledního průzkumu před měsícem podpora vstupu poklesla o 7,5 procenta a dosahuje nyní pouze 49,6 procenta. Proti začlenění do Unie je v současnosti 34,5 procenta lotyšských voličů, tedy o 9,9 procenta více než před měsícem, zbytek (15,9 procenta) není rozhodnut. Všelidové hlasování o vstupu Lotyšska do EU bylo stanoveno na 20. září. Podle průzkumů se jej hodlá zúčastnit asi 70 procent voličů. Z deseti vstupujících zemí již sedm, včetně Česka, příslušné referendum uspořádalo, všechna vyzněla kladně. V Estonsku se hlasování koná týden před Lotyšskem, Kypr referendum nepořádá.

Turecko omezuje vliv své armády

Turecký parlament ve středu schválil důležitou reformu, která omezuje moc armády. Ankara očekává, že tento krok by jí spolu s reformami na poli lidských práv mohl v příštím roce otevřít dveře k zahájení rozhovorů o členství v EU. Unie hodnotila schválenou reformu „velmi kladně“, zdůraznila však zároveň, že důležité bude - podobně jako u reformních balíčků přijatých tureckým parlamentem v minulých měsících - její uplatňování. Pozorovatelé nevylučují, že nyní by mohlo vzrůst napětí mezi vládní Stranou spravedlnosti a rozvoje a ozbrojenými silami, které v minulých desetiletích stály v čele kampaní za svržení čtyř tureckých vlád.

Silné euro vytlačilo Londýn z pozice nejdražšího města

Kvůli sílící společné evropské měně se Paříž a Kodaň staly relativně nejdražšími městy k životu v Evropské unii. Vyplývá to z analýzy Economist Intelligence Unit. Původní prvenství patřilo Londýnu, který letos skončil na třetím místě. Agentura srovnává ceny u 160 položek zboží a služeb od litru mléka po sazbu za hlídání dětí ve 129 městech a 86 zemích. Ceny se pak přepočítávají ve vztahu k New Yorku. I když Dánové nepoužívají euro, jejich měna je na něj navázána, což zvedlo ceny a Kodaň se stala šestým nejdražším městem na světě. Za ní následuje Paříž. Nejdražším městem světa zůstává už léta japonské Tokio, následované Osakou, norským Oslem a švýcarským Curychem.

Inflace v eurozóně opět zpomalila

Roční míra inflace v zemích Evropské měnové unie v červenci zpomalila na 1,9 procenta z červnových dvou procent. Oznámil to ve čtvrtek statistický úřad Evropské unie Eurostat. Inflace v eurozóně se tak dostala pod limit dvou procent, stanovený Evropskou centrální bankou jako strop cenové stability. Na hodnotě 1,9 procenta byla inflace již v květnu. V květnu a červnu míra inflace v zemích EU činila 1,8 procenta, napsala agentura DPA.

BRAND24

Pozvánka na přednášku

V úterý 5. srpna se koná přednáška na téma „Co dělat s úsporami po našem vstupu do Evropské unie“. Přednášející: Martin Viktora, ISČS. Místo konání: Rytířská 29, Praha 1. Čas: 17.00. Vstup volný.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).