Evropské dotace: jednoduchá cesta k penězům

30. září 2009, 10:44 - Jiří Němeček
30. září 2009, 10:44

Obcím letos vyschne až pětina daňových příjmů kvůli hospodářské krizi. Jednou z jistot jsou tak evropské regionální dotace. Při žádostech o jejich čerpání ale samosprávy stále opakují řadu chyb.

Autor: Rautis

Žadatelé o evropské dotace pro samosprávy stále příliš nezlepšili úroveň svých projektů, které by jim měly přinést potřebné prostředky na investice v obcích. Právě v této chvíli je přitom třeba zpracovat a brzy i odevzdat první projekty letošní podzimní vlny žádostí. Chyby se přitom stále opakují. Paradoxní je, že tvrdý a nepřehledný systém po nás Brusel nevyžaduje, vymysleli si jej sami čeští úředníci.

Regionální rady, které žádosti posuzují a dotace rozdělují, tak jedna po druhé hledají možnosti, jak obcím systém žádostí co nejvíce zjednodušit. Příkladem může být Region soudržnosti Severovýchod, kam patří kraje Liberecký, Královéhradecký a Pardubický. Podobně jako to učinil region Jihozápad už létě, také v tomto regionu během září schválili nové podmínky pro žadatele o dotace. Mimo jiné umožní, aby subjekty, které peníze získají, mohly svůj projekt z evropských zdrojů průběžně financovat.

„Příjemci dotací mohou předložit faktury od dodavatelů ještě před jejich proplacením. Úřad je zkontroluje, a pokud bude vše v pořádku, převede do pěti dnů peníze. Investoři tedy nemusí náklady hradit ze svého, stačí jim dohodnout s dodavateli lhůty splatnosti,“ říká předseda Regionální rady a hejtman Pardubického kraje Radko Martínek. Původní lhůta na přezkoumání faktur byla nově zkrácena z 90 na 60 dnů. Úřad regionální rady přijal na vyřizování proplácení faktur navíc nové zaměstnance.

Příjemci dotací mohou faktury předkládat každé dva měsíce, což by jim mělo umožnit průběžné financování projektů bez bankovních úvěrů. Celý systém začne platit od 26. října. Postupovat však podle něj mohou už i ti, jimž byly dotace schváleny nyní.

S obdobným nápadem přišli na severní Moravě. Místní žadatelé o evropské dotace si zřejmě nebudou muset brát úvěry na překlenutí doby, než jim budou peníze za schválené projekty proplaceny. Regionální rada Moravskoslezsko, jež peníze v kraji rozděluje, chystá změnu dosavadního systému. Mimo jiné chce proplácet ještě neuhrazené faktury, a tím čerpání urychlit. „Pokud změnu schválí ministerstvo pro místní rozvoj, začne platit na konci roku,“ věří místopředseda regionální rady a náměstek hejtmana Marián Lebiedzik.

Připravovaná změna obcím umožní předložit regionální radě k proplacení dosud neuhrazené faktury s tím, že z vlastních zdrojů zaplatí předem jen svůj podíl, nejčastěji ve výši 7,5 procenta, nikoli celých sto procent nákladů. „S dílčí fakturou, kterou regionální rada ověří, půjdou do nasmlouvané banky, kde svůj podíl složí. Banka pak provede platbu celé částky na účet dodavatele,“ vysvětluje Lebiedzik. Čerpání dotací se tím podle něj také výrazně urychlí.

Letní klídek si odskákaly děti ve školce Jak moc může zrychlení byrokracie pomoci konkrétním projektům, dokazuje příklad z Liberce. Podještědská radnice nestihla během prázdnin kvůli byrokratickým průtahům opravit mateřskou školu Sluníčko. Zhruba stovka dětí tam proto dnes chodí v době, kdy se v pavilonech pracuje, což přináší potíže. „Rekonstrukce budovy se dělá díky dotaci z Evropské unie a právě složitá administrativa spojená s jejím poskytnutím zavinila zpoždění prací,“ vysvětluje mluvčí magistrátu Martin Korych. Rekonstrukce školky totiž nezačala v úvodu července, ale až v průběhu srpna. Podle Korycha se několikrát změnily podmínky pro vypsání výběrových řízení, která s opravou nemovitosti souvisela. „Třicet let starou střechou zatéká do budovy. Ve Sluníčku jsou ve špatném stavu také okna a vchodové dveře. O rekonstrukci jsme žádali přibližně deset let,“ říká ředitelka školky Petra Čermáková. Opravy skončí pravděpodobně 31. října. Rekonstruuje se po pavilonech. „Nyní se opravuje pavilon pro dvě třídy a s dětmi jsme se museli přestěhovat do pavilonu, kde máme běžně zbývající dvě třídy. Snažíme se s dětmi chodit hodně mimo školku,“ podotýká Čermáková. Firmy jsou důslednější než obce Soukromníci si své projekty podle úředníků zpracovávajících eurodotace hlídají mnohem pečlivěji. Příkladem může být projekt sklárny Rautis ze stejného regionu. Tradiční výrobce skleněných vánočních ozdob v Poniklé na Semilsku chce s pomocí evropských fondů rozšířit služby pro turisty. Zájem návštěvníků totiž rok od roku roste a kapacita firmy přestává stačit. Zatímco v minulosti byl cestovní ruch pro podnik jenom doplňkem, letos už se bude na tržbách podílet zhruba ze čtvrtiny. I to je důvod, proč chce firma výrobu víc přizpůsobit právě turistům a nabídnout jim i další služby. Loni si Rautis prohlédlo 4200 turistů nejen z Česka, ale i z Německa či Nizozemska. Letos to už do konce prázdnin bylo přes 4340 turistů. „Od května do srpna byla návštěvnost ve srovnání s loňským rokem dvojnásobná, což bylo na hranici našich možností,“ říká marketingový manažer firmy Marek Kulhavý. Výroba je navíc v několika budovách, což prohlídku komplikuje. Proto chce firma produkci soustředit na jednom místě a především postavit novou budovu blíž u silnice. „Tam by byla naše prodejna a také větší kreativní dílna,“ vysvětluje záměry Kulhavý. Jednu z budov v areálu manufaktury chce Rautis přestavět na penzion s malou cukrárnou a v budoucnu tam pořádat kurzy výroby ozdob. Ručně vyráběné ozdoby z foukaných perlí se v Poniklé vyrábějí už přes 100 let. Sklárna nabízí kolem 19 tisíc vzorů, některé pocházejí z počátku minulého století. Největší zájem je o tradiční vzory, zejména hvězdy. Na uskutečnění svých záměrů potřebuje sklárna 10 až 12 milionů korun. „Připravili jsme projekt, s nímž se chceme na podzim ucházet o dotace z regionálního operačního programu,“ říká Kulhavý. I když jako firma může Rautis získat nejvýše 60 procent potřebných prostředků, bez dotace by si malý podnik s tržbami kolem 6,5 milionu korun mohl tak náročnou investici jen těžko dovolit. „Věříme, že záměr bude přínosem nejen pro nás, ale i pro obec, protože nabídne nová pracovní místa a přiláká snad další turisty,“ dodává manažer sklárny. Problémy si způsobujeme sami**

Lepší čerpání evropských dotací je přitom jedním z aktuálních požadavků Komory statutárních měst. Brusel proti tomu nic nemá, pravidla si nastavují sami úředníci v Česku. Podle primátorů je uvolnění bariér cestou, jak pomoci městům a obcím ušetřit peníze a zabránit propouštění, které by omezování investic a služeb kvůli nižším daňovým příjmům zákonitě přineslo. „Nároky na státní rozpočet by přitom byly minimální,“ tvrdí předseda komory a kladenský primátor Dan Jiránek.

„V evropských fondech jsou přitom peníze k dispozici a my chceme, aby bylo možné je čerpat průběžně, nebo dokonce zálohově,“ říká předseda Svazu měst a obcí České republiky, europoslanec Oldřich Vlasák. Dodal, že Evropská komise tomu nebrání, a změna čerpání tak záleží jen na České republice.

Ještě na začátku letošního roku odhady počítaly se zhruba desetiprocentním propadem daňových příjmů samospráv. „S tím se většinou města a obce dokážou díky rezervám vyrovnat,“ řekl Jiránek. Podle posledních informací však bude podle něj propad v příjmech zřejmě dvojnásobný. „Příjmy z daní právnických osob klesly do srpna o 36 procent, nižší je výběr i v dalších daních, celkově tak čekáme propad daňových příjmů zhruba o 20 procent,“ vysvětluje Jiránek.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče