Evropou obchází strašidlo recese

26. ledna 2009, 00:00 - L. Frantová, M. Martinovičová, J. Němeček
26. ledna 2009, 00:00

Českou ekonomiku, jejíž růst je valnou většinou závislý na exportu do zemí Evropské unie, především pak Německa, čeká krušné období doby ledové.

Její růst se zpomalí na nulu, vyloučit nelze ani pokles. I pokud jí vláda pomůže, projeví se to spíš až příští rok. Krize postihne všechny unijní země.

Mráz z Kremlu, který v podobě plynové krize postihl Evropu pár dní poté, co vystřízlivěla ze silvestrovských oslav, jakoby byl symbolem letošního roku, tedy prudkého ochlazování tempa růstu všech unijních ekonomik včetně té české. Země používající euro poprvé od jeho zavedení před deseti lety zažijí záporné tempo růstu.

Podle zpřesněné prognózy Evropské komise se letos ekonomika eurozóny propadne o 1,9 procenta. To znamená, že hrubý domácí produkt, který letos země vytvoří, bude nižší než ten loňský. V Bruselu to minulý týden oznámil komisař Evropské unie pro hospodářské a měnové záležitosti Joaquín Almunia. Komise tak výrazně revidovala svůj odhad z podzimu, kdy předpokládala, že unijní HDP letos vzroste o 0,2 procenta. Ostatně dopady krize Evropská unie pocítila už loni, kdy země eurozóny rostly namísto očekávaných tří procent pouze 0,9procentním tempem. Opětovný vzestup hospodářství šestnácti států eurozóny pravděpodobně přijde podle Evropské komise v roce 2010, kdy by měla ekonomika růst o 0,4 procenta.

„Celková předpověď pro Evropu je chmurná,“ řekl komisař Almunia. ,,V letošním roce se poklesu ekonomiky dočká i jedenáct států mimo eurozónu,“ dodal. Prezident Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet přiznává, že ,,poslední data ukazují ještě výraznější pokles,“ než jaký banka předpovídala v prosinci.

Hospodářská krize podle prognózy postihne všechny členské státy Evropské unie bez výjimky, přestože si některé z nich zachovají růst. Nejvíce postiženou ekonomikou bude lotyšská, jejíž hrubý domácí produkt se má podle odhadu propadnout o 6,9 procenta. Z takzvaných starých členských států se nejhůř povede Irsku, které letos zřejmě čeká pětiprocentní hospodářský pokles. Nejvyšší hospodářský růst by naopak mělo vykázat Slovensko, jehož ekonomika má vzrůst o 2,7 procenta.

Zpomalení, spíš recese

Letošní tempo růstu české ekonomiky podle prognózy Unie výrazně zpomalí na 1,7 procenta. Velmi otevřená česká ekonomika podle komise doplatí především na horší kondici svých hlavních obchodních partnerů. Ministr financí Miroslav Kalousek považuje odhad Evropské komise za příliš pesimistický, nicméně analytici jsou ještě pesimističtější.

„Česká ekonomika výrazně zpomalí, růst v letošním roce dosáhne 1,3 procenta,“ uvádí se v poslední analýze České spořitelny. „Oživení růstu přijde nejdříve v roce 2010 a bude pomalé,“ varují analytici spořitelny. „Recese je čím dál pravděpodobnější. V prvním pololetí zřejmě ekonomika klesne,“ dokonce soudí analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Zpomalení české ekonomiky, jejíž tempo růstu je silně závislé na vývoji exportu, vyvolá především pokles poptávky hlavních partnerů Česka. Podle předpovědí německé vlády z minulého týdne německá ekonomika v letošním roce klesne o 2,25 procenta. Německo je největším exportním odbytištěm českých firem a čeká je zřejmě nejhlubší recese od druhé světové války.

Radikální zpomalení ekonomického růstu v Česku očekává i centrální banka. „Pokles průmyslové výroby je značný,“ uvedl pro server Patria.cz člen bankovní rady Robert Holman. „Domnívám se, že pesimistický scénář prognózy České národní banky se začíná naplňovat.“ Ten přitom pro letošní rok předpovídá zpomalení ekonomického růstu na 0,5 procenta, zatímco hlavní prognóza centrální banky očekává růst ekonomiky o 2,9 procenta. „Ještě pesimističtější variantu bych ale nevytvářel,“ uvedl v reakci na dotaz, zda existuje reálná možnost, že i tento scénář ČNB se může dočkat revize.

ŘEŠENÍ KRIZE PODLE HOSPODÁŘSKÉ KOMORY

• pokračovat v započatých reformách, zejména snížení daňové zátěže u podnikatelů

• stanovit zálohy na daně podle aktuálních hospodářských výsledků

• zdanit produkty z ropných produktů na minimální úrovni

• omezit tlaky na růst mezd ve všech sférách

• přehodnotit a odložit některé enviromentální záměry EU

• nesnižovat objem financování firem

• nezvyšovat úrokové sazby

• kapitálově posílit Českomoravskou záruční a rozvojovou banku

• navýšit počet státních zakázek

• podpořit využívání tuzemských energetických zdrojů a surovin

• zamezit nekontrolovatelnému růstu cen a energií

• orientovat se na oblasti s vysokou přidanou hodnotou, změnit řízení vědy a výzkumu

Odbory chtějí zpět socialismus

Své představy o boji proti důsledkům světové krize představila minulý týden i Českomoravská konfederace odborových svazů. Hodlá s nimi seznámit zaměstnavatele i ministry na mimořádném jednání tripartity 29. ledna. Šéf komory Milan Štěch se obává, že krize v České republice bude v dopadech na hospodářství hlubší, tvrdší a bolestivější než v západoevropských zemích. „My jsme velice otevřená ekonomika, pro nás je životně důležitý vývoz, dobrá obchodní bilance, a tam se parametry zhoršují,“ říká.

Český průmysl se podle odborů ocitl „na prahu hospodářské katastrofy“. „Českomoravská komora odborových svazů již od jara minulého roku soustavně upozorňuje na nebezpečí plynoucí ze zesilování ekonomické restrikce, na nesmyslné a plýtvavé snižování daní a pojistného na sociální zabezpečení a na neexistenci rozpočtové rezervy pro řešení ekonomických a hlavně sociálních důsledků ekonomické krize,“ uvádí Štěch.

Podle odborů další pokračování ve snižování daní a příjmů z pojistného, jak se je snaží prosadit současná vláda, zásadním způsobem ohrožuje stav veřejných rozpočtů, zužuje manévrovací prostor pro skutečně aktivní opatření vlády při zmírnění sociálních dopadů krize a podporu růstu ekonomiky. „Na jedno ani na druhé se jí totiž při výrazném zpomalování ekonomiky nebude dostávat peněz,“ tvrdí odboroví ekonomové.

V české ekonomice se podle nich protínají dva procesy, a to ekonomická krize, která přichází zvenku, s opatřeními reformy veřejných financí. Oba se vzájemné posilují, minimálně v redukci poptávky. „Proto žádné opatření, které bude pokračováním a urychlováním již započaté reformy, a bude tedy redukcí poptávky, nemůže působit antikrizově, ale právě naopak: vnější dopady jen dále umocní. Bohužel, některé kroky provedené naší vládou v nedávné době i v současnosti můžou krizi v České republice zhoršit,“ doplňuje Štěch.

Hlavním faktorem, který způsobil poměrně rychlý pokles tempa hospodářského domácího produktu, nebylo podle odborů „nic jiného než reforma veřejných financí současné vládní koalice“. Odbory nejen požadují nepokračovat v dalším snižování daní i celkové daňové kvóty, ale chtějí také zrušit všechna již schválená, ale časově odložená snížení daní a pojistného. „Snížení pojištění na politiku zaměstnanosti a nemocenské byl nerozumný krok. Sociální síť nebude stačit,“ kritizuje Štěch. Stejně tak se staví proti dalším krokům reformy penzijního pojištění.

Podle odborů je naprosto jasné, že překonání krize nebude ani snadné, ani krátké, proto je nutné vypracovat plán zmírnění sociálních dopadů krize a vytvořit pro něj dostatečné finanční rezervy v systému veřejných rozpočtů. „Je třeba natáhnout záchrannou sociální síť,“ prohlásil Štěch. Odboráři považují za klíčové zvýšení sociálních dávek a prodloužení doby na jejich pobírání. Jde především o podpory v nezaměstnanosti, nemocenské a rodičovské dávky a dávky pomoci v hmotné nouzi, případně mimořádné valorizace důchodů.

„Propadem do dlouhodobé nezaměstnanosti budou při nastupující krizi ohroženy široké skupiny obyvatelstva. Nelze s nimi zacházet jako s lidmi, kteří pracovat nechtějí a jen zneužívají sociální dávky. Nelze připustit, aby se tito občané, postižení ekonomickou krizí, propadli se svými rodinami do bídy,“ namítá Štěch. Současně žádá zastavit deregulaci nájemného, posílit systémy sociálního bydlení, zavést znovuregulace cen základních životních potřeb – především paliv a energií. Vláda by měla do těchto opatření podle odborů investovat nejméně sto miliard korun.

Ministerstvo chce snížit přímé daně

CO JE RECESE

Ekonomiky zemí se vyvíjejí cyklicky. Cyklickým výkyvům říkáme hospodářské cykly. Je pro ně typické střídání fáze expanze a fáze recese. Expanze znamená, že se růst reálného hrubého domácího produktu zrychluje a roste nad potenciální produkt. Recese znamená, že se růst zpomaluje a dochází k poklesu reálného HDP pod potenciální produkt. Ekonomové hovoří o recesi, když reálný HDP během dvou po sobě jdoucích čtvrtletí klesá. Hlubokému a dlouhotrvajícímu hospodářskému poklesu se obvykle říká deprese. Tak vysvětluje recesi ve své učebnici makroekonomie člen bankovní rady ČNB Robert Holman. Jak uvedl v jednom ze svých publikovaných článků v médiích, hospodářskou recesi nelze „řešit“, musí se vydržet. Ronald Reagan, americký prezident v letech 1981 až 1989, definoval recesi takto: „Recese je když váš soused ztratí práci, deprese je, když vy ztratíte práci. Oživení je, když Jimmy Carter ztratí svou práci.“ (Carter byl prezidentem před Reaganem, pozn. red.).

V hlavách šéfů členských států Evropské unie se honí různé nápady, jak povzbudit skomírající ekonomiku. Evropská rada už loni v prosinci zavázala ministry financí, aby jednali o případném snížení daní u služeb s vysokou přidanou hodnotou, jako jsou stavební práce, pohostinství a některé další služby, třeba kadeřnictví nebo opravy obuvi. O změnách se mluví již několik let, ale evropské státy se zatím nemohou shodnout, zda tyto služby přeřadit do snížených sazeb daní z přidané hodnoty.

„Do března by měli zástupci členských zemí přijít s nějakým řešením. Začíná se jednat na úrovni pracovních skupin,“ potvrdil náměstek ministra financí Peter Chrenko. Dojít k dohodě nebude jednoduché, protože evropské státy jsou rozděleny na polovinu. Proti je například Německo, Dánsko, Estonsko i Slovensko. Naopak po snížení sazby volají Francie, Velká Británie i Česká republika. „Jsme pro to, aby stát, který chce změnu použít, měl možnost. Ale jinak půjde jen o doporučení, které nemusí využít všichni,“ vysvětluje Chrenko.

Debata, zda by Česko této možnosti využilo a převedlo DPH u některých služeb z devatenácti na devět procent, podle něj ještě neproběhla. „Ale česká politika je opačná: snižovat přímé, ne nepřímé daně. Máme zájem, aby klesalo daňové zatížení práce, aby se vytvářela nová pracovní místa,“ dodává Chrenko.

Podle ministra financí Miroslava Kalouska je snížení daní jednou z cest, jak hospodářství ulevit. „Osobně bych byl pro snížení přímých daní, to ale nevidím jako politicky průchozí. Spíše si dovedu představit, že by se některé služby zdaňovaly nižší sazbou DPH,“ připustil tuto možnost Kalousek. Chce také slyšet názor ekonomů z Národní ekonomické rady vlády, kteří mají do konce ledna předložit návrh protikrizového balíčku. Do té doby má být také hotova revize rozpočtu s případnými novými výdaji či výpadky příjmů.

Namísto schodku státního rozpočtu ve výši 38 miliard korun bude realitou zřejmě minimálně dvojnásobný schodek. Podnikům klesají zakázky a kvůli tomu zaplatí méně na daních z příjmů. Naopak výdaje na podpory v nezaměstnanosti a sociální dávky se zvýší.

Ministr financí Miroslav Kalousek minulý týden v úterý v Bruselu na jednání ekonomických ministrů unijních zemí nabádal své kolegy, aby kvůli krizi příliš neutráceli a nezadlužovali své státní rozpočty. Evropští ministři financí Kalouskovu výzvu, aby se ani v krizi tolik nezadlužovali, přijali. K ničemu je však nezavazuje.

Komora: Změny DPH plošně

Hospodářské komoře se však snížení DPH u vybraných odvětví nelíbí. „To by mohlo být považováno za diskriminaci některých oborů. Současná hospodářská krize postihuje totiž téměř všechna odvětví. Pokud by se vláda rozhodla přistoupit ke snížení DPH u služeb, měla by tak učinit plošně,“ prohlásil prezident komory Petr Kužel. Plošné snížení DPH u služeb by bylo podle něj v situaci, kdy není politicky průchodné snížení přímých daní, jednou z možností, jak zmírnit dopady hospodářské a finanční krize na sektor služeb, a zabránit tak poklesu poptávky po nich.

Ministerstvo financí totiž kvůli krizi v automobilovém průmyslu přišlo loni v prosinci s návrhem, aby si podnikatelé při koupi každého nového vozu mohli odečíst DPH. Ministr Kalousek je rozhodnut předložit jej na nejbližší schůzi Poslanecké sněmovny jako pozměňovací návrh k projednávané novele zákona o DPH. V takovém případě by novela mohla platit už od letošního dubna. Diskutovat se ve vládě bude zřejmě i o možném snížení DPH pro restaurace, kadeřnictví či stavební práce.

Premiér Mirek Topolánek přitom již loni v prosinci představil ve sněmovně svůj recept na léčení české ekonomiky pro případ, že by ochořela bacilem světové hospodářské krize. Nazval jej Strategie připravenosti a akcelerace růstu, ve zkratce SPAR. Ten pro případ, že by tempo růstu ekonomiky kleslo pod dvě procenta, připouští jak revizi příjmů a výdajů státního rozpočtu, tak snižování daně z příjmů firem.

Sedláček: stimulace poptávky není řešení

Jeden z členů Národní ekonomické rady, analytik ČSOB Tomáš Sedláček, minulý týden varoval před příliš pesimistickými očekáváními. „Musím upozornit na to, že rok 2009 se nám zatím zdá dramatičtější, než je skutečnost. Loňský rok byl totiž neuvěřitelně „žhavý“, tak úspěšný jsme snad nezažili. Hlavně v automobilovém sektoru, kde poptávka narostla o 30 procent. Teď jsme na úrovni roku 2007, takže jsme se dostali vlastně na normál,“ uvedl v rozhovoru pro týdeník Profit. Nicméně i on přiznává, že „po vysoce úspěšných investičních letech se musíme smířit s tím, že letos a příští rok dojde k naprosto radikálnímu poklesu objemu investic“.

Pomoc oslabující ekonomice nevidí „ve fiskální stimulaci domácí poptávky“, tedy zjednodušeně řečeno v tom, aby státní rozpočet nepřímými daněmi podpořil růst poptávky lidí a firem po zboží. „Naši ekonomiku nikdy spotřeba moc netáhla, a to jí ještě ke všemu brzo dojde dech,“ říká. Doporučuje proto spíš stimulovat investice firem, například cestou daňových prázdnin. „Investoři, kteří dostanou pobídku, mají počáteční investice tak vysoké, že stejně žádné daně neplatí. Takže stát na daňových prázdninách o mnoho nepřichází. Naopak se „hojí“ na sociálním a zdravotním pojištění. To je pro něj důležitější než jakákoliv daň z příjmů, ať už právnických nebo fyzických osob,“ říká Sedláček. Tento efekt podle něj lze ještě znásobit účinkem čerpání peněz z evropských fondů.

Na předchozí recesi v Německu, upozorňuje Sedláček, se česká ekonomika vlastně „vezla“. Německé firmy totiž kvůli snižování nákladů přesouvaly výrobu k nám. Navíc německý export do Česka zlevnil. „Tehdy obecné poučky o přelévání krizí jakoby neplatily. A Česko očekávalo, že se tomu vyhneme i nyní. Ale zmýlili jsme se. Navíc se přidal vývoj kurzu koruny, který způsobil, že Česká republika už není pro investory tak atraktivním místem. Navíc fakt, že Slovensko přistoupilo k euru, Česku odláká další investice. Ať si o euru myslíte, co chcete, tak je to určitě pro podnikatele zajímavé – od nutnosti vést dvojí účetnictví až po eliminaci kurzového rizika,“ říká Sedláček.

Úroky dolů

Zhoršující se stav české ekonomiky nicméně velmi pravděpodobně přiměje centrální banku, aby zasáhla dalším agresivním snížením úrokových sazeb. Například analytici České spořitelny očekávají, že ČNB sníží sazby už na zasedání bankovní rady v únoru. Pro letošní rok čekají, že základní sazba klesne z nynějších 2,25 procenta na 1,75 procenta.

„Představit si to samozřejmě dovedu,“ uvedl k dalšímu snižování základní sazby Holman. „Já osobně se však nekloním k dalšímu příliš razantnímu snižování sazeb,“ dodal s tím, že by to mohlo „v současné situaci vyvolat silný odklon investorů od koruny a větší znehodnocení koruny by mohlo zvýšit inflaci nad inflační cíl. Jsme v jiné situaci než třeba USA,“ upozornil Holman.

ČNB začala s razantním uvolňováním měnové politiky v listopadu loňského roku, když nejprve klíčovou dvoutýdenní repo sazbu srazila o 0,75 procentního bodu a v prosinci ji snížila o další půlprocento. Nejbližší měnové zasedání bankovní rady bude 5. února.

Budoucnost eurozóny s otazníkem?

Především poslední pesimistická prognóza Evropské komise spolu s tím, jak stále více analytiků hovoří o silném propadu světové ekonomiky, vyvolala diskuze o budoucnosti Evropské unie. A to dokonce tak silné, že sám šéf Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet minulý týden veřejně odmítl dohady finančních trhů o možném odchodu některých zemí z eurozóny a jejím rozpadu v důsledku finanční krize. „Spekulace o takovém vývoji jsou nepodložené,“ řekl Trichet ve výboru Evropského parlamentu.

Očekávanou hlubokou ekonomickou recesi totiž chtějí vlády řešit pumpováním dluhových peněz do záchrany bank a podpory ekonomik. Jde o peníze, které zvýší schodky státních rozpočtů, vlády zemí si je půjčují z trhu. Finanční trhy si tak již začínají klást otázky nad schopností tyto plány zaplatit.

Jak upozornila například agentura Reuters, finanční trhy si již začaly do cen zahrnovat dosud nemyslitelné riziko rozpadu eurozóny. Ceny pojistek proti státnímu bankrotu zemí, jako Irsko, Řecko, Itálie, Španělsko nebo Belgie prudce vzrostly a výrazně se také zvýšilo rozpětí mezi výnosy dluhopisů těchto zemí proti výnosům německých obligací, které v eurozóně slouží jako základní měřítko. „Myslím, že tyto pověsti kolem eura jsou nepodložené,“ řekl Trichet.

Ovšem současně dodal, že vlády si musí udržet dodatečné výdaje v mezích. „Za svou politiku si zodpovídají vlády,“ řekl Trichet.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče