Evropa zůstává tahounem

16. října 2009, 14:38 - Martin Shabu
16. října 2009, 14:38

Začne-li se hovořit o plánu „B“, plán „A“ je již mrtvý, ...

Celý podtitul: Začne-li se hovořit o plánu „B“, plán „A“ je již mrtvý, říká unijní vyjednávač na poli životního prostředí

Věří v úspěch klimatické diplomacie EU v Kodani, nepochybuje o nutnosti výměny „stupidních žárovek“ a Čechům doporučuje více využívat metodu analýzy dopadů na životní prostředí. V Praze se chtěl Karl Falkenberg (57), šéf generálního ředitelství Evropské komise (EK) pro životní prostředí, mimo jiné ujistit, že se jeho český protějšek a bývalý podřízený Ladislav Miko vrátí do Bruselu.

EURO: Odvedete nám ministra životního prostředí Ladislava Mika zpět do Bruselu? FALKENBERG: Stoprocentně. (Smích)

EURO: Kdy? FALKENBERG: Doufám, že najdeme společné datum. Původně měl zůstat v Česku šest měsíců. Volby se však odložily a současná vláda se rozhodla zůstat v úřadě déle. Věřím, že se Miko vrátí do EK do konce listopadu.

EURO: Polsko a Estonsko vyhrálo soudní spor ohledně národních alokačních plánů. Jak ovlivní toto rozhodnutí z Lucemburku trh s emisními povolenkami? FALKENBERG: Trh se zahýbal pouze zanedbatelně. Bezprostředně po zveřejnění této informace cena povolenky nejprve spadla. Opět se stabilizovala ve chvíli, kdy s prohlášením vystoupila EK. Rozhodnutí soudu tak v žádném případě neovlivnilo systém obchodování s povolenkami.

EURO: Jak se podaří snižovat vypouštění skleníkových plynů v praxi, když bude v případě Polska a Estonska uvolněno dodatečné množství oxidu uhličitého? FALKENBERG: Soud odmítl národní alokační plány určující objem povolenek, které stanovila Evropská komise. Zároveň však potvrdil, že má EK pravomoc odmítnout návrh členského státu. Musí přitom sledovat co nejužší provázanost povolenek a skutečného objemu emisí. Nyní je nutné přijmout pro obě země nové alokační plány. Neočekávám však, že by se stropy zvýšily. Spíše se o něco sníží. Proto si myslím, že se nenaruší ani obchodování s povolenkami, ani možnosti EU snížit emise CO2.

EURO: Víte, co se stane, až vstoupí na trh s povolenkami nadbytečné kjótské kredity ze zemí, jako je Rusko nebo Ukrajina? Ani to nezahýbe s trhem? FALKENBERG: Plnění Kjótského protokolu v Rusku a na Ukrajině provází řada řečí. Nyní se proto soustřeďujeme na jednání, jež proběhnou na summitu v Kodani. Z nich by měly vzejít nové závazné cíle na snížení nebezpečných exhalací. Snažíme se, aby byly povolenky napříště lépe vázány na skutečný objem emisí. To by odstranilo jakékoliv pochybnosti.

EURO: Jak může EU kontrolovat „zelené“ využití příjmů z prodeje kjótských kreditů vně unie? FALKENBERG: Komise disponuje velmi malým množstvím pravomocí. Především je to věcí členských zemí, které kredity zakoupily. Ony si musí být jisté, že prostředky byly využity účelně.

EURO: Zkuste popsat dva hypotetické scénáře, jež by se mohly odehrát v prosinci na klimatické konferenci v Kodani. Optimistický a pesimistický. FALKENBERG: To je složitá otázka. Nejsem schizofrenik. Nenosím proto dobrý a špatný scénář v jedné osobě. Snažíme se prosadit ten dobrý scénář. Rádi bychom dosáhli výsledku, jenž by obsahoval závazné cíle pro všechny veliké producenty emisí ve světě. Ať již půjde o rozvinuté nebo rozvojové země. Potřebujeme začlenit do dohody USA, Čínu, Indii a Brazílii. Je to sebevědomé, ale splnitelné. Nebudu spekulovat o jiných výsledcích.

EURO: Občas bývá praktické mít plán „B“… FALKENBERG: Jako vyjednávač tvrdím, že mít plán „B“ je naprostou chybou. Ve chvíli, kdy začnete přemýšlet a hovořit o plánu „B“, plán „A“ je již mrtvý.

EURO: Co byste tedy považoval za úspěšný výsledek summitu v Kodani? FALKENBERG: Doufám, že se nám podaří přesvědčit všechny přední znečišťovatele, aby se zavázali ke snížení oxidu uhličitého v krátkodobém a dlouhodobém horizontu. Musíme najít shodu na ambiciózních plánech do roku 2020. Budeme požadovat snížení emisí o 25 až 40 procent pro průmyslové země a u rozvojových států počítáme s 15 až 30 procenty. Půjde nám i o redukci v dlouhodobém horizontu do roku 2050, kde bychom měli snížit produkci o 50 procent. Pro rozvinuté země to bude znamenat redukovat škodlivé exhalace až o 80 procent.

EURO: EU byla lídrem kjótského vyjednávání a USA měly nohu na brzdě. Nyní se Američané derou do čela. Udrží si Evropa pozici klimatického lídra? FALKENBERG: S nástupem administrativy prezidenta Baracka Obamy USA znovu vnímají klimatickou změnu jako problém, který je nutné řešit. Jejich vyjednávací pozice je však velmi opatrná. Američané stále neřekli, k jakým cílům by se chtěli v Kodani zavázat. Evropa proto zůstává tahounem. Washington se v podstatě nechce mezinárodně zavazovat. Snaží se vytvořit si stropy závazné pouze na domácí scéně. Evropa navíc nabídla rozvojovým zemím konkrétní finanční pomoc pro boj s klimatickými změnami.

EURO: USA prohlašují, že sníží emise o 40 procent. Vztahují se však k referenčnímu roku 2005 a ne 1990 jako tomu je v Evropě. Bude na tento zdánlivý pokrok Ameriky Brusel upozorňovat? FALKENBERG: Mezivládní panel OSN pro klimatické změny vypočítal objem nezbytných emisí právě na základě referenčního roku 1990. EU je dnes jedinou silou, jež naplňuje povinnosti sjednané v Kjótu. Byla by chyba změnit referenční rok na 2005. Promarnilo by se tak vynaložené úsilí Evropy. Ocenili bychom země, které nerespektovaly mezinárodní dohodu z Kjóta, což je špatný precedens pro důvěryhodnost a vymahatelnost nových závazků.

EURO: Vznikne post evropského komisaře pro klimatické změny? FALKENBERG: Předseda EK Barroso během slyšení v Evropském parlamentu oznámil, že vytvoří post komisaře pro klimatické změny ve svém dalším týmu. Nevím, zda to bude znamenat, že se generální ředitelství, jež zahrnuje ochranu přírody a klimatické změny, rozdělí. Myslím si ale, že rozdělení generálního ředitelství by přineslo řadu nevýhod. Existuje totiž množství synergií mezi klimatem a životním prostředím.

EURO: Víte, kdo bude komisařem pro klimatické změny? FALKENBERG: Neslyšel jsem žádná jména. Členské země jsou ve velmi odlišné fázi procesu jmenování komisařů. Myslím si, že předseda Barroso přistoupí k přidělování portfolií ve chvíli, kdy bude mít v ruce kompletní seznam jmen z celé sedmadvacítky.

EURO: Projevuje Barroso zvláštní zájem a aktivitu v otázce klimatických změn, nebo dá na váš úřad a postoj současného komisaře Stavrose Dimase? FALKENBERG: Myslím, že se Barroso v této záležitosti postupně vyvíjel. Na počátku mandátu by asi i sám sebe označil za skeptika. V druhé polovině se stal přesvědčeným zastáncem potřeby řešit klimatické změny. Hovoří s úředníky EK na úrovni ředitelů odborů. Intenzivně se zajímal například o formulaci klimatického balíčku v prosinci 2008. Stejně tak podrobně monitoruje vyjednávání okolo kodaňského summitu.

EURO: Jak hodnotíte úsilí České republiky snižovat emise oxidu uhličitého? FALKENBERG: Systém obchodování s povolenkami zasahuje 40 procent všech nežádoucích zplodin. Ve zbylých 60 procentech má EK sdílenou pravomoc s členskými státy. Česko se stejně jako ostatní členské státy bude muset řídit evropskou legislativou, aby jednaly v souladu s evropským plánem redukcí CO2.

EURO: Některé ekologicky cenné lokality v ČR nebyly začleněny do systému zvláště chráněných území Natura 2000, přestože je odborníci navrhli. Co si o tom myslíte? FALKENBERG: Česká republika musí dokončit značení chráněných území. Neidentifikovali jste dostatek chráněných zón podle směrnice o přírodních stanovištích a směrnice o ptácích. Jde mimochodem o jeden z nevyřešených soudních sporů mezi unií a Českem. Nedávno jsme od ČR obdrželi dodatečný seznam oblastí, které by měly být chráněny. Nyní ho zkoumáme.

EURO: Co když jde o případ, kdy lokalita svým přírodovědeckým významem do Natury 2000 spadá, ale politici zde zamýšlí podpořit rozsáhlou stavební činnost? FALKENBERG: Z Natury 2000 vyplývá, že předtím než se začne plánovat například dálnice, která by měla protnout chráněnou oblast, musí se zhodnotit dopady na životní prostředí. Máme v tomto ohledu problémy s českou legislativou, jež přenáší povinnost zhodnotit dopady na životní prostředí do českého právního řádu. Ale jinak – pokud neexistují smysluplné alternativy, měly by být nabídnuty určité kompenzace.

EURO: Nejen u nás bylo rozhodnutí nahradit klasické žárovky za ekologické přijato poměrně negativně. Tušili jste, že tím přivoláte na EU posměch? FALKENBERG: Není to rozhodnutí Evropské komise. O této záležitosti se v celé sedmadvacítce diskutovalo tři roky. Neexistuje alternativa, která by byla levnější, a navíc pomohla ušetřit emise oxidu uhličitého. Znamená to pouze nahradit stupidní staré žárovky za moderní a energeticky nenáročné zdroje světla. Vím, že toto rozhodnutí není populární v Česku ani v mém rodném Německu. Všichni politici proto říkají, že o tom rozhodla Evropská komise. Byl to však společný závěr jednání členských států, Evropského parlamentu a EK.

* BOX Třicet let v Komisi**
Němec Karl Falkenberg (57) vystudoval ekonomii a žurnalistiku na univerzitě v Mohuči. Po nepříliš záživné stáži v redakci nejmenovaných německých novin se v roce 1977 rozhodl pro úřednickou kariéru. Postupně v Bruselu vystřídal několik oblastí od textilního průmyslu přes politiku rybolovu až po vyjednávání o liberalizaci mezinárodního obchodu. Od roku 2009 je šéfem generálního ředitelství EK pro životní prostředí.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče