Evropa zhasíná žárovky. Navždy!

21. srpna 2009, 20:07 - Táňa Králová
21. srpna 2009, 20:07

Lobbing a unijní byrokracie pohřbívá Edisonův vynález

Stojíme tady pod lustrem, který více hřeje, než svítí, rýpl si Martin Bursík do Václava Klause při návštěvě Pražského hradu. A poučil ho, že úspornými zářivkami by se ušetřily nejméně dvě třetiny elektřiny. Lekci z ekologie dostal prezident od šéfa Strany zelených na podzim roku 2006. Tehdy se Klaus bránil tím, že si neumí představit, že by historické sály Hradu osvětlovaly zářivky. Časy se ale mění. Bursík už není ministrem a předsedou strany a sídlo českého prezidenta úplně nebojkotuje úsporné zdroje světla. „V prostorách Pražského hradu se svítí úspornými žárovkami ve velkém počtu interiérů. Pouze tam, kde to není možné, ať z historických, estetických či technických důvodů, jsou použity klasické žárovky,“ říká hradní mluvčí Radim Ochvat. S těmi ale brzy zatočí směrnice Evropské unie. Kvůli ní zmizí postupně do tří let jednou provždy ze světa. Důvodem má být ochrana životního prostředí.
Lidé by přitom k osvětlení šetrnějšímu k přírodě a hlavně ke svým peněženkám dospěli tak jako tak. Ale už jenom kvůli tomu, že ho přikazuje Evropská komise zvláštní direktivou, se mnohým povinné „přesvětlení“ nezamlouvá, podobně jako jiné „osvícené“ nápady bruselských byrokratů. Pro někoho v tom bude kus nostalgie navždy se rozloučit s vynálezem, který dal v roce 1879 lidstvu Thomas Alva Edison. Jeho žárovka ale praská pod vytrvalým úsilím průmyslové a ekologické lobby. K ní se přidal Brusel, když vyslyšel její argumenty o obrovských úsporách energie a emisí kysličníku uhličitého. Bez žárovek prý můžeme lépe vzdorovat globálnímu oteplování, před nímž nás mimo jiné uchrání úspornější zářivky. A není to jen EU, jež si s tímto zákazem spojuje ekologické efekty dané významnými energetickými úsporami. Podobně to vidí třeba také Austrálie či Kanada.

Nakoupit do zásoby Obyčejnou žárovku nad 80 wattů od letošního září v obchodech neseženete. Možná ještě někde budou doprodávat zboží ze skladů, zbude-li něco po současném nákupním ataku, jenž hlásí prodejci. Někdo už jen z principu hodlá bojkotovat další z bruselských výmyslů a předzásobí se brzy zapovězenými neekologickými, ale lacinými žárovkami. Obchodníci se nepřipravovali na zvýšenou poptávku po klasických žárovkách před jejich zmizením z trhu. Kupříkladu řetězec Electro World je už dnes nabízí jen okrajově. „Naše společnost klade velký důraz na prosazování energeticky úsporných spotřebičů. Zákazníci si kupují zejména úsporné žárovky a nemyslíme si, že by případné omezení dostupnosti vyšších výkonů mělo způsobit nějaké problémy na trhu,“ uvedl už před časem Jiří Kličník, generální ředitel Electro World Česká republika. „Rozšíření nabídky neplánujeme a může se stát, že na skladě již nebudou verze nad 80 wattů,“ připustil již dříve prodejní manažer Datart International Tomáš Král. S posílením dodávek stále nejoblíbenějších žárovek do obchodů před případnou nákupní horečkou předem nepočítal ani specialista na osvětlení, společnost Luminex. „Snažíme se i nyní nabízet především úsporné zdroje,“ říká vedoucí prodeje Luminexu pro Čechy Jan Široký. Obchodníci by byli sami proti sobě, kdyby se chovali jinak. Na výrazně dražší úsporné zářivky si mohou nasadit vyšší marže. Proč by místa v regálech obsazovali levnými žárovkami, z jejichž prodeje není takový rabat? A co bude mít zákazník v celé EU na výběr místo stowattové či matné žárovky, jež od letošního září zmizí z obchodů? Může si koupit třeba 75wattovou nebo úspornější halogenovou žárovku, kompaktní zářivku či LED světelnou diodu. Od září příštího roku by už v žádné zemi EU neměl sehnat klasickou žárovku nad 65 wattů a tak to půjde dál. Poslední sbohem Edisonovým žárovkám dají Evropané v roce 2012. Výjimkou mají být zvláštní žárovky třeba do pečicí trouby, které budou speciálně označené.

Krize nahrává úsporným světlům Kritici unijní směrnice namítají, že domácnosti a firmy není třeba nutit k šetření novými regulacemi. Při cenách elektřiny by k úspornějším zdrojům světla přešly samy - přední výrobci Philips a OSRAM to ostatně potvrzují. Hospodářská krize prodeji tohoto sortimentu prospívá. „Ekonomická recese nám hraje do karet. Lidé – pro nás koncoví zákazníci, firmy, veřejný sektor, prostě všichni, kdo platí účty, se začali více zajímat o možnou energetickou úsporu a poptávají úsporné světelné zdroje,“ uvádí marketingová manažerka společnosti Philips Eva Kočišová. „Výhodou tohoto segmentu je fakt, že svítit se musí, a to i v době krize,“ dodává. Vyšší zájem o úsporné kompaktní zářivky potvrzuje i výrobce OSRAM. „Na druhou stranu jsme zaznamenali pokles poptávky po polotovarech na export, zejména do Ameriky,“ poukazuje na méně příjemný dopad krize Martin Kocourek, vedoucí oddělení marketingu OSRAM. Firma, jež se hlásí k prvenství ve vývoji úsporné kompaktní zářivky s integrovaným předřadníkem před více než 20 lety, neustále rozšiřuje výrobní kapacity.

Výzkumy bez závěrů Zákaz prodeje žárovek vyvolává emotivní diskuse na různých webech. Lidé si kromě připomínek technického rázu často stěžují, že jim vadí nepřirozené světlo ze zářivek. Jde jen o pocit, že pro lidské oko je méně „stravitelné“, působí potíže epileptikům a lidem trpícím migrénou, nebo to mohou potvrdit i lékaři? Zatím zůstáváme spíše u pocitů. „Názor očních lékařů na tuto problematiku není jednoznačný. Stále probíhají výzkumy, ale závěry nejsou nijak oficiálně potvrzené tak, aby se daly konkrétně citovat,“ říká Ivana Harangozová, marketingová specialistka pražské oční kliniky Lexum. Jak dodává, není dosud prokázáno, že by kompaktní zářivky měly negativní zdravotní aspekty. „Obecně z výzkumů vyplývá, že umělé světlo, ať jsou to zářivky či žárovky, není pro zrak dlouhodobě ideální. Statistiky posledních 50 let ukazují na strmý nárůst očních vad, jenž souvisí se způsobem života. Čím vyspělejší je společnost a čím více možností moderní civilizace lidé mají, tím horší je jejich zrak,“ poznamenává Harangozová.
Pro hygieniky není světlo rizikovým faktorem, jakým jsou třeba chemické látky. „Samozřejmě není nad přirozené denní světlo. U umělého jde hlavně o vhodný výběr světelných zdrojů, aby nesprávným osvětlením nevznikaly zdravotní zátěže. Ale nesporné je, že k přirozenému světlu má nejblíže obyčejná žárovka,“ připomíná Jitka Hollerová ze Státního zdravotního ústavu.

Cena za recyklaci Doprovází unijní direktivu zakazující prodej žárovek domyšlená likvidace zářivek obsahujících toxickou rtuť? „Obyčejné lidi nikdo nebude postihovat za to, že hodí zářivku do popelnice. Je ale potřeba rozšiřovat systém zpětného odběru, aby daleko větší procento končilo v recyklaci. To se ovšem týká veškerého elektroodpadu,“ říká poradce ministra životního prostředí Daniel Vondrouš. Pomoci tomu má novela zákona o odpadech, připravovaná ministerstvem za vedení Bursíka, kterou ale zastavil pád Topolánkovy vlády. „Současnou dobrovolnost při sběru elektrošrotu má nahradit povinný systém. Ke každé povinnosti je také připojena sankce za nedodržování,“ předesílá Vondrouš. Novela zákona, k níž se vrátí až nový kabinet, by podle něj měla zpřísnit podmínky pro výrobce a zjednodušit je pro spotřebitele tím, že se rozšíří počet míst, kde budou moci nebezpečný odpad odevzdávat. „Svítidla budou moci lidé nosit do větších obchodů, odkud se budou odvážet k ekologické likvidaci,“ předpokládá Vondrouš. S uloženými recyklačními cíli si výrobci vždy poradí – náklady promítnou do ceny zboží.

Číselný lobbing proti žárovkám - Pouze pět procent spotřebované energie využijí tradiční žárovky ke svícení, zbytek přemění na teplo. Úsporné zářivky proti nim ušetří až 80 procent energie (OSRAM).
- V Evropě se v roce 2007 prodalo 1,8 miliardy klasických žárovek. Ukončením jejich prodeje se ušetří 23 milionů tun emisí CO2 ročně a zákazníci uspoří na energii za svícení (Philips).
- Pokud by celý svět přešel na energeticky úsporná řešení, ušetřilo by se 120 miliard eur na výdajích za elektřinu a 630 milionů tun CO2. To je zhruba výkon 500 elektráren nebo 1800 milionů barelů ropy za rok (Philips).
- Přechod k úsporným zdrojům přinese v EU roční úspory asi jedenáct miliard eur. Každá domácnost ušetří za elektřinu mezi 25 až 50 eury (Evropská komise).

Řízený soumrak žárovek Harmonogram ústupu od běžných žárovek v EU
Datum*Žárovky, které nebudou v prodeji
1. září 2009*s příkonem nad 80 W a matné
1. září 2010*s příkonem nad 65 W 1. září 2011*s příkonem nad 45 W
1. září 2012*s příkonem nad 7 W
1. září 2013*zvyšování nároků na kvalitu
1. září 2016*všechny žárovky energetické třídy C
Pramen: směrnice EU

Komentář
Další hurá akce? Luxusu svítit si obyčejnými žárovkami se Evropané brzy budou muset vzdát. Unijní směrnice platí, aniž by někdo zodpovědně prozkoumal, co na ni řekne lidské oko. Přirozeně je zvyklé na světlo slunce, hvězd, loučí, svící, petrolejek a žhavých vláken žárovek a nyní přichází revoluce v podobě bouřky ve skle, kdy lidské oko musí strpět tisíce výbojů plynu ve zlomku času. Pokrok nezastavíš, ale skutečně musí staré dobré žárovky vyhánět z domovů nějaké předpisy? Jsou-li zářivky tak skvělé a hospodárné, přijdou na to lidé přece sami. Ale zatímco Edisonovy žárovky nepřežijí v unii rok 2012, vesele se staví budovy požírající kvanta energie po celý rok. Ze zimního vytápění se v nich plynule přechází ke klimatizaci, aby se lidé v moderních monstrech během léta neutopili ve vlastním potu. Je to dobře, že nikdo - ani Brusel - zatím nediktuje, že se musí stavět výhradně energeticky úsporné domy, i když i tady by se pro ně daly najít argumenty, podobně jako u osvětlení. U obou má přece platit, že pořizovací náklady jsou podstatně vyšší, ale ty se při provozu několikrát vrátí.
Kdo dnes může odpovědně říct, že se zářivky nestanou další z hurá akcí, podobně jako biopaliva? Skutečně je vše domyšlené a nedostaví se pozdě prozření, k němuž došlo u biopaliv? Když už se rychlík s jejich náloží řítí, svět zjišťuje, že si u nich naběhl, že jde zase jen o peníze. Místo snižování emisí skleníkových plynů vede celosvětové vzhlédnutí v biolihu a bionaftě ke znásilňování přírody. A též první antiekologický efekt z úsporných zářivek se už projevuje - „zelené“ žárovky poškozují životní prostředí a zdraví lidí v Číně. Britský deník The Sunday Times nedávno napsal, že vysoká poptávka po zářivkách obsahujících rtuť prudce zvyšuje jejich výrobu, což vede k opětnému otevírání dolů na rtuť. Daní za evropské snížení emisí má být zničené zdraví Číňanů. List uvedl, že velký počet dělníků z továren na zářivky má z manipulace s toxickou látkou otravu. Dokumenty vydané čínským ministerstvem zdravotnictví označují riziko otravy rtutí v těchto fabrikách za rostoucí nebezpečí pro veřejné zdraví. U stovek zaměstnanců v zaostalých provozech prokázaly testy nebezpečně vysoké hodnoty obsahu rtuti v těle a mnozí se museli léčit v nemocnicích, upozornil britský deník. A Velká Británie, horlivá v prosazování kompaktních zářivek, jich dvě třetiny dováží z Číny.
Lidé se učí pořád, a někdy přijdou takové lekce pěkně draho. Po druhé světové válce se úroda před hmyzími škůdci začala zachraňovat pomocí DDT. Až časem se zjistilo, že přípravek umí pořádně zatočit také s hlodavci a následně s dravci. Po 20 letech se přišlo na to, že DDT má negativní dopady na lidské hormony a plodnost, teprve za 40 let bylo jeho použití ve většině zemí světa zakázáno. Co když se časem ukáže, že ekologické přínosy ze zářivek se setřou poté, co dožijí a mají se ekologicky likvidovat? Všemožné předpisy sice diktují, jak naložit s takto nebezpečným odpadem, ale… Když obyčejného člověka nelze pokutovat za odložení vysloužilé zářivky s toxickou rtutí kamkoliv, nedělejme si iluze, že vše poběží tak čistě, ekologicky.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče