Evropa stále hledá řešení

11. září 2006, 00:00 - JIŘÍ NĚMEČEK
11. září 2006, 00:00

ALTERNATIVNÍ ZDROJEPět let práce a 17 milionů eur, z toho půlka z peněz Evropské unie - to dosud stálo zavádění alternativních zdrojů do energetických sítí unijních zemí. Slunce, vítr nebo biomasa ale dodnes nesplnily očekávání těch, kteří touží po energii bez nutnosti využití uhlí, ropy nebo jádra.

ALTERNATIVNÍ ZDROJE Pět let práce a 17 milionů eur, z toho půlka z peněz Evropské unie - to dosud stálo zavádění alternativních zdrojů do energetických sítí unijních zemí. Slunce, vítr nebo biomasa ale dodnes nesplnily očekávání těch, kteří touží po energii bez nutnosti využití uhlí, ropy nebo jádra.

Určujícím kritériem rozvoje výroby elektřiny v Evropě je efektivní využití zdrojů. Jak uvádí poslední studie Technického týdeníku, nejlevněji se elektřina vyrábí v generátorech s výkonem 500 až 1000 MW, vytížených s minimálním kolísáním těsně pod maximem výkonu. To je také jeden ze základních principů výroby elektřiny v Česku.

Pro operativní, velmi jemné dolaďování optimálního zatížení generátorů, byla zvolena metoda hromadného dálkového ovládání některých domácích spotřebičů, zejména ohřevu teplé vody a topení.

KROK VEDLE

Chybným krokem bylo rozšíření přímotopů. Po zániku modelu centrálního řízení ekonomiky ztratila tato racionální energetická koncepce politickou oporu, a to s velmi nepříjemnými důsledky pro domácnosti, které se jimi vybavily. Elektrifikace území České republiky je prakticky stoprocentní, na rozdíl od některých jiných zemí v Evropě, kde kvůli hornatému terénu, nebo pro velké vzdálenosti je stále značná část spotřebitelů odkázána na vlastní zdroj elektřiny. To je také jeden z důvodů, proč se v Česku tak obtížně prosazují malé obnovitelné zdroje energie.

Liberalizace trhu energií je především politická záležitost, která ekonomicky i technicky brzdí přirozený vývoj sektoru v celé Evropské unii. Ale je to zájem nadnárodních společností, prosazovaný navíc Mezinárodním měnovým fondem a Světovou bankou.

UNIE PROSAZUJE OBNOVITELNÉ ZDROJE

Reálný trh v elektroenergetice je technický nesmysl. Lze však legislativně zřídit virtuální trh a otevřít sítě i pro obnovitelné zdroje elektřiny. To si ovšem vyžádá mnoho opatření, především vývoj a zavedení nových technologií a nástrojů řízení k dosažení přijatelných ekonomických podmínek pro výrobu a distribuci elektřiny i z malých zdrojů. K tomu byl zřízen v roce 2001 projekt Dispower a po pěti letech práce, na niž bylo vynaloženo 17 milionů eur, byly v podstatě vyřešeny technologie výroby z obnovitelných zdrojů: větru, slunečního záření, biomasy a energie moří. Pracuje se na vývoji dalších perspektivních řešení, například palivových článků.

Už v roce 1990 byl stanoven cíl, aby do roku 2010 kryly obnovitelné zdroje desetinu trhu s elektřinou v Unii. Nyní, čtyři roky před koncem termínu, je zřejmé, že cíl se bude velmi těžko dosahovat. Generální ředitelství pro výzkum v Evropské unii však zvyšuje tlak a požaduje, aby podíl obnovitelných zdrojů dosáhl do roku 2020 minimálně 21 procent. Podmínkou je přeorganizovat distribuci tak, aby vyhovovala nejen rozptýlené spotřebě, ale také rozptýlené výrobě v malých a středních zdrojích s výkonem třeba jen několika kW. K zabezpečení spolehlivých, nepřetržitých a dostatečných dodávek elektřiny spotřebitelům budou samozřejmě muset být v síti nadále v plné pohotovosti zapojeny klasické zdroje, které budou tvořit jakýsi výkonový „deštník“. Otevřené jsou otázky ekonomie takového provozu.

MENŠÍ ZDROJE JSOU TAKÉ DRAŽŠÍ

Náklady pohotovostního provozu klasických elektráren jsou jen o málo nižší než při plném zatížení, takže pro kompenzaci vysoké ceny energie z malých zdrojů nebudou v systému ekonomické podmínky. V praxi to vyvolá drastické zvýšení ceny elektrické energie. Nevýhodou větrných a fotovoltaických zdrojů je kromě ceny i závislost na počasí, a tudíž značná nestabilita provozu. Technickým problémem bude stabilizace parametrů proudu dodávaného z veřejných sítí. Jak ukazují zkušenosti z Dánska, kde se podíl malých nestabilních zdrojů, zejména větrných elektráren, blíží pětině produkce energie, dochází ve veřejných sítích k nežádoucím výkyvům dodávek do sítě.

HLEDÁNÍ NOVÝCH ZDROJŮ POKRAČUJE V Dánsku také kvůli podobným potížím vyvinuli programový balík Windpro. Ten modeluje efekty připojení větrného zdroje do veřejné elektrické sítě pro místní energetickou společnost EMD. V této souvislosti se intenzivně řeší i akumulace elektrického proudu. Jednou z pilotních instalací je větrná farma na ostrově Kythnos v řeckém souostroví Cyklady, kde jsou od roku 1982 jako záloha užity dieselagregát a akumulátory. Modelové příklady spotřeby plynu

ENERGETICKÝ REGULAČNÍ ÚŘAD

ODBĚR ŽIVNOSTNÍKA PROVOZUJÍCÍHO DÍLNU - odpovídající roční odběr: 100,0 MWh a vypočtená denní kapacita: 87,6 m3 - náklady na zemní plyn při ceně platné od 1. dubna 2006 odpovídající kategorii maloodběratel s odběrem nad 63 do 630 MWh: * cena platná od 1. dubna 2006: 771,06 Kč/MWh * roční spotřeba: 100,0 MWh * roční sazba platu za vypočtené denní maximum: 9173,63 Kč/měsíc * roční náklady: 86 279,63 Kč - náklady na zemní plyn při ceně platné od 1. října 2006 odpovídající kategorii maloodběratel s odběrem 63 až 630 MWh: * cena platná od 1. října 2006: 729,64 Kč/MWh * roční spotřeba: 100,0 MWh * roční sazba platu za vypočtené denní maximum: 9 173,63 Kč/měsíc * roční náklady: 82 137,63 Kč * roční pokles nákladů: 4 142,00 Kč ODBĚR FIRMY SPADAJÍCÍ DO KATEGORIE STŘEDNÍ ODBĚR, KTERÁ JE PŘIPOJENA NA MÍSTNÍ SÍŤ A MÁ STABILNÍ CHARAKTER ODBĚRU - odpovídající roční odběr: 2 500,0 MWh a přidělená denní kapacita: 1 000,0 m3 - náklady na zemní plyn při ceně platné od 1. dubna 2006 odpovídající kategorii střední odběr s odběrem 630 až 4 200 MWh: * cena platná od 1. dubna 2006: 748,56 Kč/MWh * roční spotřeba: 2 500,0 MWh * roční sazba platu za přidělené denní maximum: 95 363,10 Kč/měsíc * roční náklady: 1 966 760 Kč - náklady na zemní plyn při ceně platné od 1. října 2006 odpovídající kategorii střední odběr s odběrem 630 až 4 200 MWh: * cena platná od 1. října 2006: 715,67 Kč/MWh * roční spotřeba: 2500,0 MWh * roční sazba platu za přidělené denní maximum: 95 363,10 Kč/měsíc * roční náklady: 1 863 210 Kč * roční pokles nákladů: 103 550 Kč ODBĚR FIRMY S VELMI NÁROČNOU TECHNOLOGIÍ VÝROBY, KTERÁ JE PŘIPOJENA NA MÍSTNÍ SÍŤ A MÁ STABILNÍ CHARAKTER ODBĚRU

- odpovídající roční odběr: 300 000,0 MWh a přidělená denní kapacita: 100 000,0 m3 - náklady na zemní plyn při ceně platné od 1. dubna 2006 odpovídající kategorii velkoodběr s odběrem nad 4 200 MWh: - cena platná od 1. dubna 2006: 696,88 Kč/MWh

  • roční spotřeba: 300 000,0 MWh
  • roční sazba platu za přidělené denní maximum: 7 759 200,0 Kč/měsíc
  • roční náklady: 216 823 200 Kč - náklady na zemní plyn při ceně platné od 1. října 2006 odpovídající kategorii velkoodběr s odběrem nad 4 200 MWh:
  • cena platná od 1. října 2006: 655,46 Kč/MWh
  • roční spotřeba: 300 000,0 MWh
  • roční sazba platu za přidělené denní maximum: 7 759 200,0 Kč/měsíc
  • roční náklady: 204 397 200 Kč
  • roční pokles nákladů: 12,426 milionu Kč

Poznámka: Propočet plateb je vztažen na celý kalendářní rok, neobsahuje DPH. ZMĚNA CEN PLYNU PRO DOMÁCNOSTI (v % podle regionů, k 1. říjnu 2006) Společnost Změna ceny Pražská plynárenská (PP) -5,5 % Středočeská plynárenská (STP) -5,5 % Jihočeská plynárenská (JČP) -5,1 % Západočeská plynárenská (ZČP) -5,3 % Společnost Změna ceny Severočeská plynárenská (SČP) -5,2 % Východočeská plynárenská (VČP) -5,8 % Jihomoravská plynárenská (JMP) -5,6 % Severomoravská plynárenská (SMP) -5,4 % Pramen: ERÚ

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče