Evropa opět proti proudu

24. března 2010, 13:01 - Petr Havel, autor je agrární analytik
24. března 2010, 13:01

Plochy zemědělské půdy oseté geneticky modifikovanými plodinami se loni vyšplhaly na 134 milionů hektarů. V meziročním srovnání to představuje nárůst o 7,2 procenta. Z Evropy však tyto plodiny mizejí. Smutná zpráva pro EU.

Autor: Shutterstock

Přestože se plochy oseté geneticky modifikovanými (GM) plodinami ve světě rok od roku zvyšují, v Evropě se loni snížily o 11 procent. Ekologické organizace v čele s Greenpeace jásají. Pro evropskou zemědělskou produkci to však znamená další snížení konkurenceschopnosti. Modifikované plodiny totiž mají vyšší hektarový výnos, a to při nižších nákladech na ošetřování porostu. Jelikož se u těchto plodin používá méně postřiků, jsou jako surovina k výrobě potravin zdravější.

Zmiňované výhody GM plodin potvrdily tisíce vědeckých prací po celém světě i zkušenosti s pěstováním v Česku. Naopak na jejich rizika upozornilo jen několik prací, které obvykle vznikly na politickou objednávku. Typickým příkladem je studie Erica Séraliniho, která konstatovala možná zdravotní rizika (poškození ledvin a jater) při konzumaci v EU nejrozšířenější modifikované kukuřice MON 863. V roce 2007 ale tuto studii vyvrátil mezinárodní tým expertů, a to i za účasti vědeckého ­výboru EU pro zdravotní a envi­ronmentální rizika. Podle analýzy studie zveřejněné ve vědeckém ­časopisu Food and Chemical ­ To­xicology nepřináší práce Sera­li­niho „žádné nové vědecké údaje, jež by naznačovaly, že MON 863 má nepříznivý efekt“. Jako nevěrohodné ­odmítl Seraliniho argumenty také Evropský úřad pro bezpečnost ­potravin. Přesto se touto prací proti geneticky modifikovaným ­organizmům (GMO) často argumentuje.

Miliardy pro GMO

Podle mezinárodní organizace ISAAA (International Service for the Aquisition of Agribiotech Applications) loni rostly světové plochy GM plodin i přes finanční a odbytovou krizi a vzestup cen potravin. Podle Jaroslava Drobníka ze společnosti Biotrin není ale růst ploch GM plodin v posledních dvou letech tak strmý. Podle statistik se sice zvýšily plochy oseté transgenními plodinami v USA jen o 5,6 procenta, v jižní Africe ale o 17 procenta a v Brazílii o 35 procent. „Nárůst Brazílie je způsoben tím, že tam byly GM plodiny do roku 2003 zakázány, takže Brazílie je daleko od bodu nasycení,“ podotýká Drobník. Podstatný je ale podle jeho slov vývoj v Číně a v Indii. Především Čína na produkci GM plodin sází. „Pro vládní program Urychlení vývoje bioprůmyslu vyhradil premiér Wen Jiabao loni 4,95 miliardy dolarů a pro letošek 4,4 miliardy. Program má 11 projektů, mezi nimi také zavádění GM odrůd,“ konstatuje Drobník.

Již v loňském roce se začala podle jeho slov v Číně pěstovat speciální odrůda GM kukuřice s fytázou, která je významným přínosem pro životní prostředí. Právě Čína se přitom podle Drobníka stává v současné době v rozvoji agrobiotechnologie vedoucí mocností v Asii i ve světě. „V počtu vědeckých prací z oboru biotechnologie už předstihla USA. Nelze také přehlédnout, že i v biotechnologii systematicky získává pozice v Africe. Jde o to, kdy si to Evropa připustí a zareaguje,“ říká Drobník. Naopak v Indii se pěstování pod tlakem Greenpeace brání a tamní ministr životního prostředí nepovolil produkci modifikovaného lilku.

Pod taktovkou Greenpeace

Podle Greenpeace se však i přes rostoucí plochy „GM plodiny neosvědčily ani na polích, ani na trhu“ a jejich pěstování představuje riziko pro životní prostředí i živobytí samotných zemědělců. „Navzdory silné propagaci GM plodin ze strany biotechnologického průmyslu se stále zřetelněji ukazuje, že se tu jedná o zcela nevydařený experiment,“ tvrdí například vědecká poradkyně Greenpeace ČR Magdalena Klimovičová. Ta se přitom opírá o statistiky EU, podle nichž pěstovali loni zemědělci v Unii o 11 procent méně GM plodin než v roce 2008. Podle Greenpeace jsou hlavním důvodem vyšší ceny osiva a nedostatečný zájem o potraviny vyrobené z těchto plodin. Jenže vyšší odbyt vázne na strachu spotřebitelů z rizik, která šíří právě Greenpeace. Navíc, loni poklesla celková světová produkce kukuřice o 16,1 procenta, což už ale Greenpeace neříkají.

Vyšší ceny osiv GM plodin potvrzuje i Marie Křístková z Ministerstva zemědělství. I přesto ale vychází ekonomika pěstování modifikované kukuřice lépe než konvenční. Jen náklady na produkci hektaru modifikované kukuřice byly podle tuzemských statistik o 700 korun nižší než u klasické kukuřice, hektarový výnos činil navíc u GM kukuřice v průměru devět tun, zatímco u konvenční kukuřice to bylo necelých sedm tun. „Míra rentability tak dosáhla u konvenční kukuřice 63,6 procenta a u modifikované kukuřice 118,3 procenta,“ uvádí se ve zprávě Ministerstva zemědělství. Podle dosavadních signálů nicméně letos plochy GM kukuřice v Česku neporostou a budou stagnovat na loňské úrovni kolem 6500 hektarů.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče