Eva Rybková, organizátorka Česko-asijského fóra: Letiště v Indonésii by mohli stavět i Češi

19. května 2010, 18:00 - Jiří Bigas, publicista
19. května 2010, 18:00

Na již čtvrtém ročníku Česko-asijského fóra v Praze se v březnu čeští podnikatelé setkali mimo jiné s delegacemi z Indonésie a Indie. Českým firmám Asijci nabídli například účast na stavbě velkého letiště v indonéské Yogyakartě.

Autor: Jakub Stadler

V průběhu čtvrtého Česko-asijského fóra byla podepsána Smlouva o spolupráci mezi Federací exportérů Indie a Asociací exportérů ČR. Co tato smlouva českým exportérům přinese?

To je v tuto chvíli velmi těžké říct. Bude záležet na aktivitě obou organizací. Federace exportních organizací Indie přivezla na fórum zástupce deseti indických firem, kteří přímo zde objednali od svých českých protějšků zkušební partie vybraného zboží. Některé české firmy zase objednaly něco od Indů. Takže určitý dílčí  přínos tato smlouva přinesla hned po svém zrodu.

My chceme v každém ročníku pomoci tím, že na fórum přivedeme jednu až dvě početnější delegace z vybraných asijských zemí. Například letos to byly indická a indonéská delegace.

V rámci panelů byly představeny některé projekty s možností uplatnění českých firem. Třeba projekt nového letiště v indonéské Yogyakartě. Jak se na něm mohou čeští podnikatelé konkrétně podílet?

Tento projekt je skutečně výjimečný, a to zejména proto, že nabízí možnost uplatnění velkému množství českých firem z řady oborů. Významnou roli u něj sehrála česká diplomacie, neboť ministerstva dopravy a zahraničních věcí zafinancovala vypracování potřebných studií až do fáze proveditelnosti. V tuto chvíli je projekt ve stádiu master plánu a my jednáme s konkrétním investorem, který by měl zájem stavbu letiště financovat takříkajíc českou cestou.

Asie je velkým světovým vývozcem. Dnes se z Asie do Česka dováží skoro pětkrát víc zboží, než kolik putuje opačným směrem. Mají vůbec čeští exportéři šanci uspět na asijských trzích?

Ve srovnání se zbytkem světa prochází Asie konjunkturou. V době, kdy my zaznamenáváme pokles ekonomiky o 4,1 procenta, země jako Indie oznamují průměrný hospodářský růst 8,5 procenta za posledních pět let včetně roku loňského, a to s minimem zahraničních investic. Automobilový průmysl, který v Evropě a v Americe spíše přežívá, než prosperuje, se v Indii rozvíjí takovou rychlostí, že tržby firmy Škoda Auto v Indii v listopadu 2009 vyskočily o 183 procent. Síla takových trhů je obrovská. Také je třeba si uvědomit jejich skutečnou velikost. Populace České republiky čítá 10,5 milionu lidí, což odpovídá zhruba jedné třetině obyvatel indického hlavního města Dillí. Trhy takové velikosti samozřejmě spotřebují velké množství zboží.

Můžete být konkrétnější? Jakých odvětví se to týká?

Síla České republiky je především v technologiích. Velmi rychlý průmyslový růst v některých zemích Asie je především energeticky náročný a zdroje energie nestačí. U energetických projektů se české firmy mohou uplatnit jako EPC kontraktoři, i jako subdodavatelé. Velký důraz se klade na technologie, které jsou šetrné k životnímu pro­středí.

V řadě asijských zemí se budou ještě dlouho rozvíjet průmyslová odvětví, která již z Evropy v podstatě zmizela kvůli náročnosti na lidskou práci a celkovým vysokým výrobním nákladům, jako je například textilní výroba. U nás se vyvinula spousta výjimečných technologií, které procesy těchto výrob výrazně zkvalitňují.

Stejně tak se zvyšující se kupní silou asijského obyvatelstva zvedá také jeho spotřební potenciál. V tomto směru se asi neuplatníme, ale veškeré spotřební zboží, potraviny, nápoje  se musejí někde a na něčem vyrobit. U technologií veškerého druhu máme vysoké šance. Česká kvalita má v Asii dobrý zvuk.

V letošním roce jste pořádali Česko-asijské fórum již počtvrté. Proč jste se do organizování setkání českých a asijských podnikatelů pustili?

V roce 2006 jsem jela na podnikatelskou misi vedenou prezidentem Klausem do asijských zemí. Navštívili jsme ruský Omsk, potom Mongolsko, Vietnam, Čínu a Singapur. Myšlenka uspořádat Česko-asijské fórum vznikla právě tam. Po návratu jsem napsala základní záměr a poslala ho náměstkovi ministra průmyslu Martinu Tlapovi a tehdejšímu řediteli exportního financování ČSOB Michalu Bakajsovi, kteří se oba podnikatelské mise zúčastnili. Projekt se jim líbil a pro mě byla jejich podpora důkazem, že akce má smysl.

Následně jsme jej představili tehdejšímu prezidentovi Hospodářské komory Jaromíru Drábkovi, který nám poskytl svoji záštitu. Již prvního ročníku se zúčastnilo více než sto českých firem.  

Mělo to být původně jen jedno setkání, anebo jste již od počátku počítali s tím, že půjde o každoročně opakovanou akci? Před prvním ročníkem jsme neměli žádné jiné ambice, než uspořádat akci, která české podnikatelské sféře přiblíží konkrétní příležitosti v asijských zemích a napomůže navázání aspoň nějaké konkrétní bilaterální spolupráce. Prvního ročníku se zúčastnila početná singapurská delegace, která přijela s velmi konkrétními požadavky, a to jistě pomohlo tomu, aby akce měla konkrétní výstupy. Zároveň se na prvním fóru podepsal zajímavý investiční projekt do Mongolska, pro který jsme spoluvytvářeli projekt financování. Projekt je úspěšný, dále se rozšiřuje, a to i v době krize. První ročník prostě ukázal, že Asie představuje skutečně velkou příležitost a reakce jak českých, tak asijských účastníků byly natolik povzbudivé, že nám najednou přišlo škoda v takové akci nepokračovat. Jaký je zájem asijských podnikatelů a také  českých exportérů o účast na česko-asijských fórech? |SETKÁNÍ BYLO UŽ ČTVRTÉ V ŘADĚ|
|Česko-asijské fórum pořádá každoročně od roku 2007 společnost Image Conference and Consulting, tvůrce poradenské platformy BuildingBridges zaměřené na manažerské a obchodní poradenství zejména v mezinárodních ekonomických vztazích. | Snažíme se, aby každé fórum bylo aktuální, proto každý ročník má své specifické zaměření. V loňském roce jsme cílili na finanční instrumenty využitelné v česko-asijské spolupráci, kdy jsme měli řečníky z předních nadnárodních bank a institucí, které mohou takové typy projektů financovat. Letos jsme se zaměřili na infrastrukturu a otázky životního prostředí, protože české know-how je v těchto oblastech velmi značné a širokospektré a  jeho potenciál v asijských zemích není ještě využit. Tato strategie se zatím osvědčuje, každý rok přinese něco nového, a tak se jednak vracejí tradiční účastníci, jednak každoročně zatím naštěstí přibývají noví. Mohou podle vás na asijských trzích uspět i malí a střední podnikatelé? Můžete uvést nějaký příklad?

Určitě a děje se to. I řadu vysoce specializovaných technologií vyrábějí u nás malé a střední firmy. Také produkují i různé spotřební zboží, které některé asijské země stále z Česka poptávají, například vybrané textilní materiály či sklo. To, že je sektor malých a středních podniků pro naši ekonomiku a její exportní potenciál stále významný, podtrhuje například i skutečnost, že Exportní banka v loňském roce právě pro obsluhu tohoto segmentu vytvořila spe­ciální divizi.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče