Eurozóna se už možná tiše připravuje na záchranu Španělska

25. listopadu 2010, 16:12 - Jan Stuchlík
25. listopadu 2010, 16:12

Žádost Irska o pomoc eurozóny a Mezinárodního měnového fondu se záchranou bank a krytím státního dluhu finanční trhy příliš neuklidnila. Přestávají věřit Portugalsku a čím dál víc i Španělsku, čtvrté největší ekonomice eurozóny.

Foto: Archiv

Eurozóna se potichu připravuje na možnou záchranu Španělska před neschopností získat dost peněz na splácení dluhů. Naznačil to v rozhovoru pro agenturu Bloomberg člen bankovní rady Evropské centrální banky Axel Weber. Prohlásil, že částka 750 miliard eur, kterou může mít nyní k dispozici evropský záchranný mechanismus pro státy ohrožené bankrotem, se v případě potřeby bude muset v budoucnu zvýšit. „Tři čtvrtě bilionu eur by mělo stačit, aby se finanční trhy uklidnily, ale pokud to nezabere, musí tato částka vzrůst,“ řekl Weber.

Jako první se po týdnech nátlaku ze strany představitelů států eurozóny přihlásilo o pomoc ze záchranného mechanismu Irsko. Z prostředí Evropské komise pronikly zprávy, že celkem ostrovní stát dostane nouzovou půjčku 85 miliard eur na tři roky. Z toho by 35 miliard mohla vláda použít na další sanaci bank, které se hroutí pod náporem nesplácených úvěrů z dob předkrizové nemovitostní bubliny. (Více si přečtete v článku Irsko před bankrotem? EU si to myslí a stupňuje na Iry tlak)

To mělo uklidnit investory, kteří přestali kupovat irské státní dluhopisy z obavy, že náklady na záchranu bank odhadované vládou na 50 miliard eur a některými ekonomy až na 70 miliard eur stát neunese a přestane splácet své dluhy.

Co je evropský stabilizační

mechanismus EFSF

Evropská unie se dohodla na vytvoření evropského finančního stabilizačního mechanismu pro země ohrožené platební neschopností v květnu 2010. Tato reakce na dluhovou krizi, která postihla Řecko, měla uklidnit investory do státních dluhopisů zemí eurozóny, že v případě platební neschopnosti některého státu nepřijdou o investované peníze.

EFSF bude případnou pomoc členských státům eurozóny financovat prostřednictvím vlastních dluhopisů. Jejich splacení garantují všechny země měnové unie, přičemž míra garance odpovídá ekonomické síle jednotlivých států. Takto bude moci získat až 440 miliard eur. Dalších 60 miliard eur dodá v případě nouze Evropská komise a až 250 miliard eur poskytne Mezinárodní měnový fond.

Pomoc z EFSF bude mít charakter půjčky. Její splacení ovšem nebude mít přednost před dříve vydanými státními dluhopisy dané země. To má zabránit odlivu zájmu investorů o tyto dluhopisy.

Jenže klid na trzích se nedostavil. Naopak, pozornost investorů a analytiků se přesunula na Pyrenejský poloostrov. Tam je první na odstřel Portugalsko. To se potýká s rychle rostoucím dluhem. Navíc snahy tamní vlády o snížení deficitu veřejných rozpočtů zjevně vycházejí na prázdno. Za prvních deset měsíců letošního roku výdaje státu oproti minulému roku vzrostly. Objevují se spekulace, že letošní deficit neskončí na vládou předpovídaných 7,3 procenta, ale přehoupne se přes devět procent HDP.

Portugalská ekonomika je dlouhodobě ve špatném stavu. Před vypuknutím finanční krize rostla podprůměrným tempem kolem 1,5 procenta za rok. Existují proto reálné obavy, že v takové kondici si ekonomika nedokáže vytvořit dostatečné zdroje pro splácení rostoucího dluhu.

Pokud po Irsku podlehne i Portugalsko a požádá eurozónu a Mezinárodní měnový fond, který se na 750miliardovém záchranném balíku podílí 250 miliardami eur, rozšíří se lavina na větší země. „Na řadě bude Španělsko, Itálie či Francie,“ tvrdí Antonio Garcia Pascual, hlavní ekonom pro oblast jižní Evropy v bance Barclays.

Španělé proto vyrazili už teď do protiútoku. Ministr financí Jose Manuel Campa prohlásil, že vláda má dost peněz až do konce roku. Deficit státního rozpočtu se jí daří snižovat rychleji, než si předsevzala. Úsporná opatření, nejradikálnější za poslední třicet let, za prvních deset letošních měsíců srazila deficit pod tři procenta HDP, což je téměř polovina loňského schodku. K tomu pomohl i desetiprocentní růst příjmů z daní.

Paradoxní je, že celkový dluh Španělska vůči HDP je výrazně nižší, než u Řecka, Irska či Portugalska. Nyní se pohybuje kolem padesáti procent HDP. Před finanční krizí dokázala španělská vláda hospodařit s přebytkovými rozpočty. Jenže krize tvrdě zasáhla trh s nemovitostmi, poškodila banky a vyhnala míru nezaměstnanosti ke dvaceti procentům. Ekonomové soudí, že kvůli tomu španělská ekonomika v příštích letech poroste velmi pomalu, což může ohrozit schopnost vlády splácet dluhy.

I proto cena španělských dluhopisů padá. Rozdíl ve výnosu, který za jejich držení investoři požadují, ve srovnání s bezpečnými německými desetiletými dluhopisy, se zvýšil na rekordní hodnotu v historii španělské účasti v eurozóně.

V příštích třech letech bude Španělsko potřebovat jen na splácení starých dluhů 150 miliard eur. Další desítky miliard spolkne krytí rozpočtových schodků. Podle některých ekonomů by záchrana čtvrté největší ekonomiky eurozóny 750miliardový stabilizační balík vyčerpala.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče